Od 15. března 2011 je znovu možné budovat domovní studny i na malých pozemcích.

Většina územních řízení o umístění studny se týká již provedených průzkumných vrtů, které mají sloužit jako její jímací část. Po 26.srpnu 2009 byli proto mnozí stavebníci, hydrogeologové i vrtaři nemálo překvapeni když zjistili, že na většinu takto provedených vrtů nesmí být vydáno územní rozhodnutí a tedy ani povolení na stavbu studny. K  tomuto datu totiž zanikla vyhláška č. 137/1998 Sb. o obecných požadavcích na výstavbu a její ustanovení o studních nahradila novela vyhlášky č. 501/2008 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. V §24a předepisují jeho odstavce 2 a 3 nejmenší dovolené vzdálenosti studní individuálního zásobování vodou od místních zdrojů znečištění takto:

Protože nový §24a nebyl uveden mezi ustanoveními, ze kterých §26 dovoluje povolit výjimku, nesměly podle stavebního zákona od toho dne na malých a rohových pozemcích vůbec žádné nové studny vzniknout. Vyhláška je nedovoluje umístit blíže než 12m k veřejné komunikaci, kterou je podle zákona o pozemních komunikacích i nesjízdná lesní cesta a v „prostupném prostředí“ k ní nesmí být dokonce blíž než 30 m . Opravná novela vyhlášky z ledna 2010 to nevyřešila, protože umožnila povolit výjimku jenom z minimální vzdálenosti od žump, malých čistíren a kanalizačních přípojek. Majitelům malých pozemků částečně ulevila teprve nová závazná technická norma ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, která v červnu 2010 nahradila stejnočíselnou normu Studny individuálního zásobování vodou. Nová norma v článku 3.4. definuje, že „individuální zásobování vodou“ je „zásobování pitnou vodou“ a přímo uvádí, že u studní, zřizovaných pro jiné účely, může hydrogeolog minimální vzdálenosti, předepsané právními předpisy, v odůvodněných případech přiměřeně zkrátit (články 4.1.10 a 4.4.2). Takové studny ale nesmí být použity k jímání vody, která má sloužit jako pitná a musí být i se všemi svými výtoky zřetelně, trvale a nezaměnitelně označeny tabulkou NEPITNÁ VODA i v případě, že jejich voda vyhovuje legislativním požadavkům na pitnou vodu. Proto problém nových majitelů malých stavebních parcel na které nepovede vodovod, vyřešila až po více než ročním dopisování s ministry, kluby všech parlamentních stran a dvojím kritickém televizním vysílání teprve další opravná novela  vyhlášky. Od 15. března 2011  je možné povolit výjimku ze všech nejmenších vzdáleností studny od místních zdrojů znečištění. Jde však o výjimečné řešení o které se musí žádat podle §169 stavebního zákona a o kterém rozhoduje ve správním řízení místně příslušný stavební úřad.

Na povolení výjimky není automatický nárok, je výjimečným řešením o které se musí žádat podle §169 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Podle něj  jsou právnické i fyzické osoby i orgány veřejné správy při územně plánovací a  projektové činnosti a při povolování a odstraňování staveb povinny respektovat obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy. Zde by tedy měl o výjimku požádat nejpozději odpovědný řešitel hydrogeologického průzkumu, jehož technickou součástí bude  průzkumný vrt prováděný v místě studny, anebo projektant šachtové studny. Žadatel o povolení výjimky musí zdůvodnit proč a z jakých důvodů se chce odchýlit od dané právní úpravy a řešením podle požadované výjimky musí být dosaženo účelu, sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k textu vyhlášky č. 20/2011 Sb., která naposledy novelizovala vyhlášku č. 501/2006 Sb, důležitým podkladem pro udělení výjimky by měl být hydrogeologický posudek. O povolení výjimky rozhoduje obecný stavební úřad příslušný k vydání územního rozhodnutí, avšak jen v dohodě, anebo se souhlasem dotčených orgánů, které chrání zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, kterých se odchylné řešení týká (vodoprávní úřad, silniční úřad, životní prostředí a t.p.). Výjimku lze povolit pouze z těch ustanovení právního předpisu, ze kterých ji tento předpis výslovně umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, anebo může být spojeno s územním  řízením, avšak nemusí být ukončeno společným právním aktem. Protože okruh účastníků obou správních řízení je prakticky stejný, bude zřejmě nejjednodušší a nejrychlejší požádat stavební úřad, aby provedl územní řízení o umístění stavby studny a spojil s ním řízení o výjimce.

Podle aktuálního znění vyhlášky č. 501/2006 Sb. nelze povolit výjimku z celého §24a, nýbrž pouze z ustanovení jeho odstavců 2 a 3. Proto by se mělo vyjádření hydrogeologa k nové studni přikládat již k žádosti o územní rozhodnutí a mělo by vždycky obsahovat:

a)      Návrh, aby byly do územního rozhodnutí začleněny podmínky pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení (navrhnout jejich znění)  a konstatování, že při jejich splnění je studna situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni a je v takové poloze, aby nebyla požadovaným odběrem podzemní vody (přesně uvést) ovlivněna vydatnost existujících studní ani vodní, anebo na vodu vázané ekosystémy.

K tomu je potřeba navíc :  

b)      Podrobně zdůvodnit proč nemohla být dodržena některá minimální vzdálenost studny od zdroje možného znečištění předepsaná v §24 a odst. 2 nebo 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a navrhnout, aby byly do územního rozhodnutí začleněny takové podmínky pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení (navrhnout jejich znění), při jejichž splnění lze požadovanou výjimku poskytnout. 

 Doporučený obsah výše uvedených odstavců a) a b) vychází z §169 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon).

Chcete se nás na něco zeptat ?

Odpověď na svou otázku možná najdete v našich dřívějších odpovědích   zde .

K zaslání upřesňujícího dotazu stačí klepnout na  info@studny.info  ! 

Pro návrat na původní menu klikni zde !