Co je lepší, studna, nebo vrt ... ?
Jaká má být hloubka vrtu, nebo studny ... ?
Jaká má být konstrukce vrtu ... ?
Jaký nejmenší průměr vrtu je potřeba ... ?
Co je lepší, studna, nebo vrt ... ?
Záleží na hloubce hladiny podzemní vody a na tom, jestli není mělká podzemní voda příliš znečištěná. Studna je vodojem zapuštěný do zvodnělé horniny. Dokáže pokrýt i velké nárazové odběry a dá se snadno čistit. Proto je klasická studna dobré řešení pro rodinný domek. Ovšem jen tam, kde je dostatek nezávadné mělké podzemní vody,
Asi od hloubky hladiny vody 6 až 7 m začíná být cena klasické studny srovnatelná s vrtem. Ten má navíc tu výhodu, že v něm lze konstrukčně oddělit jímací část od mělké podzemní vody. Proto z něj bývá kvalitnější voda. Hydrogeolog ho může konstruovat tak, aby méně ovlivnil okolní studny. Proto je uvnitř obcí a v nových osídleních nejvhodnějším řešením vrt.
Pro chaty nejsou klasické studny vhodné. Aby byly funkční i v suchém létě, musí být dost hluboké. Proto v nich víkendový odběr nedokáže vodu obměnit a ta v nich po většinu roku stagnuje.
K záhlaví !
Jaká má být hloubka vrtu, nebo studny ... ?
Čím je studna užší, tím musí být hlubší. Jinak do ní voda musí proudit rychleji a strhává s sebou částečky zeminy, anebo nestačí dotékat. Při vrtání do skály by měl vrt zasahovat nejméně 20 m pod hladinu podzemní vody.
Klasické studny se navrhují 3,5 až 4 m pod hladinu podzemní vody. Podle normy ČSN 75 5115 - studny individuálního zásobování vodou, mají mít na dně vrstvu filtračního kameniva a nad ním při průměrném stavu hladiny nejméně 2 m vody.
Potřebnou hloubku určí hydrogeolog změřením sousedních studní, odhadem z mapy a přehodnocením archivních záznamů o starých průzkumných pracích.
K záhlaví !
Jaká má být konstrukce vrtu ... ?
Prostor mezi pažnicí a stěnou vrtu se vyplňuje materiálem, který vytváří kolem pažnice vodorovnou klenbu, tlačí na horninu a zabraňuje jí v pohybu. Kdyby se hornina pohnula, zničila by umělohmotnou pažnici a vrt by se zavalil.
Výplň mezi pažnicí a stěnou vrtu se projektuje tak, aby měla v potřebné hloubce filtrační, anebo těsnící funkci. Typický průřez vrtanou studnou ukazuje následující obrázek:

Uzavřít tuto stránku !Na vnitřním průměru pažnice závisí výkonnost ponorného čerpadla. Pro čerpané množství do 1litru za sekundu musí mít pažnice světlost 100 až 150 mm. Při menším průměru by se do vrtu nevešlo čerpadlo a při větším průměru by ho obtékající voda nestačila chladit. Pro velká výkonová čerpadla musí být vnitřní průměr pažnice větší.
K záhlaví !
Jaký nejmenší průměr vrtu je potřeba ... ?
Průměr otvoru vrtu není totožný s vrtným průměrem. Je menší o stěnu pažnice (trubky, která vrt vyztužuje) a o prostor mezi pažnicí a stěnou vrtu. Vrtaný průměr musí být tak velký, aby umožnil spolehlivé vyplnění prostoru mezi pažnicí a stěnou vrtu. ČSN 75 5115 - studny individuálního zásobování vodou, předepisuje nejmenší tloušťku obsypové vrstvy v závislosti na zrnitosti filtračního obsypu.
Zrnitost obsypu (mm) 1 až 4 4 až 11 11 až 32 Minimální tloušťka obsypové vrstvy (mm) 60 70 80 Zrnitost filtračního obsypu se volí tak, aby jím mohlo projít 80 až 90 % zrn okolní zvodnělé horniny. Po odpískování vrtu se kolem něho vytvoří přirozený filtr, pozvolna přecházející do okolního prostředí. Kromě toho slouží obsyp k vytvoření vodorovné klenby, která podpírá horninu a brání jejímu usmýknutí přitékající vodou. Tím podstatně zvyšuje životnost vrtu, protože jeho stěna i ve skále intenzivně větrá v důsledku prudkých výkyvů hladiny vody při čerpání. Duba (1968) uvádí, že vrty provedené do pevných skalních hornin a ponechané bez obsypu nemají životnost větší, než asi 10 až 15 let. V praxi se u vrtů do skály používá obsyp o zrnitosti 1,6 až 4 mm, který umožňuje průchod částic menších než 0,7 mm a znemožňuje, aby po jejich vyplavení došlo k usmýknutí větších úlomků tlakem vody. Velmi dobře vyplňuje prostor mezi pažnicí a stěnou vrtu, a proto u hornin, které spontánně neuvolňují písčité částice, může být jeho tloušťka o něco menší než normové hodnoty. Zkušenost ukazuje, že v takových podmínkách lze efektivně zvýšit životnost vrtu tím, že se do vrtného průměru 254 mm použijí namísto užších pažnic mnohem odolnější pažnice 160 mm, pro které by jinak bylo třeba vrtat podstatně dráž průměrem 305 mm.
Bez výplně prostoru mezi pažnicí a stěnou vrtu se provádějí jenom nejlevnější vrty. Hloubí se lomařským vrtačkami průměrem 120 až 140 mm a zapouští se do nich tenkostěnná trubka z PVC o vnějším průměru 110 mm. Konstrukčně sice neodpovídají normě, ale lze je připustit v čerstvých skalních horninách v čistém lesním prostředí, pokud volný pohyb vody mezi pažnicí a stěnou vrtu nemění vodní poměry a neohrožuje jiné studny. Životnost těchto vrtů zpravidla nepřevyšuje 12 let. V jednom metru obsahují jen asi 8 litrů vody, takže v nich hladina vody při čerpání kolísá i o desítky metrů. Když střídáním vzduchu a vody jejich stěna zvětrá, vyplaví z ní proudění vody nejprve drobný prášek a potom i menší kamínky. Tím se uvolní ze stěny vrtu i větší kameny, z vrtu začne téct kalná voda a jeho stěna, kterou nedrží žádný obsyp, nakonec havaruje.
K záhlaví
K zaslání Vašeho dotazu klepněte na E-mail info@geolog.cz !
Pokusíme se ho vyřídit hned jak to bude možné.