Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách
Jaký průměr vrtu doporučujete pro dům celoročně obývaný ?
Pro celoročně obývaný dům
je nezbytná studna o životnosti shodné se životností domu, takže je ve
Vašem vlastním zájmu dodržet §17 novelizované vyhlášky č. 590/2002
Sb. o technických požadavcích pro vodní díla, podle které jsou závazná
ustanovení ČSN 75 5115 - studny individuálního zásobování vodou. To
znamená, že prostor mezi stěnou vrtu a zárubnicí (rourou, do které se
zapouští čerpadlo) musí být vyplněn filtračním obsypem, který propustí
vodu, ale brání usmyknutí zvětralé horniny ze stěn vrtu dovnitř. Vrty,
které nejsou ve skále obsypány, mají výrazně sníženou životnost.
V nezpevněných či jen slabě zpevněných horninách předepisuje
norma tloušťku obsypu zárubnice v závislosti na
zrnitosti obsypu. V pevných skalních horninách kde obsyp jen
stabilizuje zárubnici ji není třeba dodržet, avšak musí se dodržet
tloušťka těsnění mezi zárubnicí a horninou, kterou norma předepisuje
na minimálně 30 mm od vycentrované zárubnice. Podle závazné ČSN 75 5115 -
jímání podzemní vody, se
vnitřní průměr (světlost) zárubnice stanoví podle typu použitého
čerpadla s tím, že mezi ním a vnitřní stěnou zárubnice musí být
vůle minimálně 20 mm. Z vnějšího průměru zárubnice dané potřebnou tloušťkou
stěny zárubnice (nutná je min. 4 až 6 mm) a součtu obou stran výplně
minimálně 60 mm pak
vychází potřebný průměr vrtu. Pro běžná čtyřpalcová ponorná
čerpadla zárubnice o průměru nejméně 120 mm a průměr vrtu minimálně
180 mm. Musí to být technicky
ošetřeno. Na zárubnici musí být vodítka, aby byla
ve vrtu vycentrována a cementové těsnění se musí do zazárubnicového
prostoru vrtu čerpat cementačním agregátem. Všechny obsypané zárubnice musí mít
dostatečnou tloušťku stěny (obvykle 6 mm) aby see tlakem podzemní
vody nad těsněním nepromáčkla a neuvěznila čerpadlo a továrně provedené vtokové
otvory. Pokud byste se spokojili se zárubnicí prořezávanou přímo na
místě rozbruskou, tak bude mít buď příliš malé procento perforace a skrz obsyp do ní nepoteče
voda, anebo bude příliš oslabená a tlakem se zhroutí.
Chtěl bych si nechat udělat vrt pro rodinný domek. Po konzultaci s několika firmami, mi většina z nich nabízí vrt v průměru 110 mm (po vypažení) s tím, že hloubka vrtu se musí udělat taková, aby přítok vrtu byl min 400l/hod (aby to mělo vůbec význam-postačovalo pro rod.domek). Je možno obecně říci, jaký by měl být přítok v l/hod daného vrtu, aby to stačilo pro rod.domek?
Vrty průměru 120 až 150 mm vystrojené PVC trubkami 110 až 120 mm
se hodí
jedině do jednoduchých podmínek u chat v čistém lesním prostředí. Pro zásobování rodinných domků nejsou
vhodné. Neodpovídají normě ČSN 75 51 15 a
úřady je k tomuto účelu povolují jen z neznalosti, většinou na základě výkresů,
které neodpovídají jejich skutečnému provedení. Jejich vložky
jsou zpravidla tenkostěnné (2,5 mm) a zmáčknete je rukou. Nemají
mechanickou pevnost a protože v nepatrném prostoru mezi stěnou vrtu a
trubkou nelze ani provést jejich obsyp který by jako vodorovná klenba
bránil usmyknutí horniny vodním tlakem, je jejich životnost ve stálé
zátěži velmi malá, někdy jen 2 až 5 let a i u chat málokdy převýší 10 až
15 let.
Výpočet potřeby vody vyžaduje znalost nezrušené Směrnice č. 9/73 Ústř. Věst. ČR a směrných čísel roční potřeby vody uvedených v Příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Průměrná denní potřeba vody v kalendářním roce v rodinném domku vybaveném koupelnou s vlastním ohřevem vody činí 126 litrů na osobu, ale vydatnost studny, kapacita úpravny vody a akumulační prostor studny, tlaková nádoba, anebo vodojem, by měly být dimenzovány na tzv. maximální denní potřebu, která činí 1,5 násobek průměrné denní potřeby, t.j. 190 litrů na osobu a den.
Chceme poradit, jestli je lepší klasická studna, anebo vrt?
Záleží jak kdy a kde. Musí Vám poradit hydrogeolog po návštěvě lokality. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .
Jak se prosím určuje typ budované studny? Předpokládám větší odběr vody pro rekreační objekt v oblasti Jeseníku.
Záleží na mnoha okolnostech, zejména na hloubce hladiny podzemní vody a na tom, jestli tam není mělká podzemní voda znečištěná. Tu lze oddělit jedině vhodně konstruovaným vrtem a ani tak se to mnohdy nepodaří. Z ekonomického hlediska záleží na hloubce hladiny podzemní vody a z hlediska okolních studní také na tom, jestli jim nový odběr nezmenší vydatnost. Posoudit to všechno musí hydrogeolog. Podle účelu jsou k odběru stálého většího množství vody vhodnější vrty, protože mívají větší vydatnost nežli klasické studny. Ty zase snáze pokryjí řídké větší odběry, protože jsou vlastně vodojemem, zapuštěným do zvodnělé horniny. Vrty musí být doplněny potřebnou akumulací – zpravidla velkou tlakovou nádobou, anebo opravdovým vodojemem, aby mohly pokrýt nárazovou spotřebu. Obraťte se na nějakou odbornou hydrogeologickou firmu z východních Čech, anebo Moravy ze seznamu na internetové adrese http://www.geolog.cz/geologie.
Co máte proti vrtaným studnám 120 až 150 mm ?
Vůbec nic, jenom proti těm jejich vrtařům, kteří jsou ochotni je udělat
na počkání kdekoliv si ukážete, bez jakéhokoliv povolení a bez ohledu na
to, co tím provedou ve svém okolí.
Tyto vrty mohou být výborným řešením pro
mnohé chaty v čistém lesním prostředí,
ale jejich vhodnost musí
posoudit případ od případu hydrogeolog a ne obsluha vrtačky, která má
kvalifikaci jenom v černém řemesle a je to pro ní kšeft. V zastavěné
oblasti, anebo v blízkosti klasických studní jsou tyto vrty pro široké
okolí velice nebezpečné, protože v nich nelze zabránit zabránit úniku
mělké podzemní vody do podloží, takže mohou osušit či znečistit sousední
studny. Nesplňují požadavky závazné normy ČSN 75 5115 - studny
individuálního zásobování vodou a klient by měl vzít v úvahu i krátkou,
nepředvídatelnou životnost těchto vrtů, které při intenzívním využívání
jen málokdy přežijí 10 let a u závlah musí být někdy opuštěny již za
dva, za tři roky. Protože nemají kolem zárubnice obsyp a neustálým
namáčením a usycháním jejich stěna rychle větrá, chybí jim potom právě
ta vodorovná klenba z obsypu, bránící usmýknutí uvolněné horniny.
Jakmile se vyvětrané zrno horniny vtokovým tlakem vody pohne, tak má
nulové tření a ztratí jakoukoliv soudržnost s horninou. Malá zrna se
odplaví a uvolní velká, takže vrt najednou začne po mnoha letech z čista
jasna nejprve znovu kalit a pak pískovat, takže není k použití. A pokud
se uvolní ze stěny vrtu kámen, tak ho 2,5 mm tenká stěna trubky z PVC
nezastaví, anebo se přinejmenším prohne tak, že zablokuje čerpadlo.
Pokud už takový vrt máte, chovejte se k němu co nejšetrněji, udělejte mu
na povrchu vodojem a investujte tisícovku (vlastně cenu jednoho metru)
do zabezpečovacího zařízení, aby v něm během čerpání neklesala hladina
pod horní třetinu vodního sloupce. Potom Vám někdy vydrží až
neuvěřitelně dlouho.
Chtěl bych vás požádat, jestli byste mi mohl říci něco o zkušenosti s vrtem o průměru 100 mm. Rodiče se obávají, že bude málo vody, která by byla užívána především na zahrádku a užitková do domácnosti. Hydrogeolog určil,že voda bude ve třech metrech a vrt by měl dosahovat do deseti metrů. Zemina je jílovitá a nevím, zda i přes filtraci bude voda vhodná jako užitková.
Máte asi na mysli vrt 140 mm, do kterého je zapuštěna novodurová trubka o průměru 110/105 mm. Doporučení hydrogeologa mě zaráží. Protože takový vrt nebude se 7 m vodního sloupce příliš fungovat, skončí už jeho vrtání ne v 10, ale spíše ve třiceti metrech, anebo budete už napřesrok dělat buď klasickou šestimetrovou studnu, anebo pořádný vrt o hodně hlubší.
Budeme stavět rodinný dům a chtěli jsme si nechat vyvrtat studnu od této firmy .... která inzeruje, že:
" zaměřila svoji činnost především na vrtané studny – včetně vyhledání pramene. Vrtané průměry 150-170mm, provádíme vrty i v nestabilním podloží, kolem vodotečí a rybníků. Provádíme vrty o průměru 150 - 180mm, s pažením 110 - 140mm. Zaručujeme návratnost vložených investic a v případě nezdaření díla zákazník neplatí nic. Jsme schopni zajistit všechna nutná povolení a dokumentaci pro zřízení vrtu, včetně vyřízení stavebního povolení a vodoprávního řízení, to vše na základě plné moci od zákazníka."
- po přečtení informací na Vašem webu máme obavy, aby vrt vydržel, neboť firma neobsypává vrt, má 2 roky záruky ap. Na pozemku v jarních měsících stojí voda a je asi 50 m od potoku. Můžete poradit zda je vrt vhodný a případně zda neznáte tuto firmu.
Máte pravdu, z obrázků na webu této firmy i z
uveřejněných parametrů vrtů je patrné, že technologií,
kterou firma disponuje (vrtačka LV určená pro vrtání
otvorů pro clonové odstřely v lomech) není možné
vytvořit stavebně pevnou vrtanou studnu, odpovídající
technickým požadavkům pro vodní díla (§17 vyhl. Č.
590/2002 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Tam, kde
nemohou ohrozit jiné studny, nebo přirozené vodní
poměry, byly tyto vrty výborné pro malé rekreační chaty
na pronajatém lesním pozemku a dříve se také k ničemu
jinému nepoužívaly, optimální byly v kombinaci s ruční
pumpou. Jejich životnost je, podle
zátěže, od 2 do 15
let, ale dopředu ji odhadnout nelze, protože závisí
nejen na šetrnosti provozu, ale i na stupni narušení
horniny. Ve Vašem případě jsou zcela nepřípustné,
protože v nich nelze vytvořit tlakové těsnění proti
volnému vtékání mělce podpovrchové vody do spodní části
vrtu prostorem mezi stěnou vrtu a umělohmotnou vložkou.
Má sílu jen 2,5 mm, takže i kdybyste se o to pokusili
např. nějakou stavební chemií, tak by při čerpání tlak
vody promáčkl umělou hmotu a uvěznil čerpadlo.
Klasickým řešením vrtané studny pro rodinný dům, anebo
v zastavěné oblasti všeobecně, je vrt průměrem 254 mm
zapažený vycentrovanou zárubnicí z potravinářského PVC o
vnějším průměru 160 mm a tloušťce stěny 6 mm, s továrně
provedenou perforací o štěrbině 1 mm, obsypaný
filtračním pískem zrnitosti 1,6/4 mm. Normou je
předepsáno zapažnicové těsnění do hloubky 6 m proti
průniku povrchové vody a kromě toho se zpravidla provádí
ještě další těsnění nad jímací částí vrtu, proti průniku
mělké podzemní vody. Konečná cena je u všech firem,
které tyto vrty provádějí, je prakticky stejná už od
roku 1990, kdy výrazně zlevnily. Zaplatíte asi 2.200,-
Kč/m + dopravu + DPH. Jestli je nějaká nabídka těchto
vrtů výrazně nižší, tak se buď nejedná o tento vrt,
anebo to při konečném vyúčtování doženou "vícepráce".
Jestliže někdo nabízí vrt užší, tak by měla zůstat podle
normy na každé straně vycentrované zárubnice pro výše
uvedený jemný obsyp mezera ke stěně vrtu asi 5 cm a
stěna zárubnice by určitě neměla být tenčí než 4 mm.
Důležitá je továrně provedená perforace, protože při
prořezávání děr pro přítok vody rozbruskou na lokalitě
se buď nosnost zárubnice oslabí, anebo není provedeno
potřebné procento otvorů a do zárubnice potom přes obsyp
nepoteče voda.
Můžete mi sdělit mi rozdíly mezi studnou a vrtem?
Hlavní rozdíl je v tom, že klasická studna je vodojem, který je schopný jednorázově pokrýt velkou nárazovou potřebu vody a pak se pomalu znovu plní z okolní zvodněné zeminy. Její skutečná vydatnost je ale zpravidla menší než u vrtu a protože vždy jímá mělkou podzemní vodu, která bývá nositelem znečištění, není vhodná do zástavby. Její životnost je vždy srovnatelná s životností domu. Podle ČSN 75 5115 – studny individuálního zásobování vodou, má mít dno zřizováno nejméně 2 m pod minimální předpokládanou hladinou podzemní vody.
Vrt má naproti tomu minimální akumulaci. Aby se nezničil zalepením přítokových cest vodním kamenem, nebo hroucením stěn pórovým tlakem přitékající vody, má se v něm snižovat hladina nanejvýš 2 m nad přítokové otvory pažnice, zpravidla ne více než do horní 1/3 až ½ klidového vodního sloupce. Ten má být u vrtů do skály minimálně 20 až 30 m. Akumulace k pokrytí velkých nárazových potřeb se musí zřizovat na povrchu – buď jako velká tlaková nádoba, anebo jako vodojem, ze kterého se čerpá voda darlinkem. Aby měl životnost srovnatelnou se životností domu, musí mít dostatečně silnostěnnou zárubnici (pažící rouru), která je ve vrtu vycentrovaná a je stabilizovaná obsypáním štěrčíkem. Mezi ní a stěnou vrtu musí být na každé straně volný prostor, který ČSN 75 5115 předepisuje podle zrnitosti obsypu. Pro nejjemnější obsyp 1,6 – 4 mm má být na každé straně vycentrované zárubnice 7 cm. Aby za těchto okolností mohla do zárubnice přitéci voda, musí mít již z továrny provedenou perforaci. Prořezání otvorů na pozemku by zárubnici buď příliš oslabilo, anebo by nebylo dostatečné a omezilo by přítok vody do roury. Nad přítokovou částí vrtu má být obsyp nahrazen jílovým, nebo cementovým těsněním, které zamezí volnému průtoku mělké podzemní vody prostorem mezi zárubnicí a stěnou vrtu. Tím se zabrání kontaminaci jímaného patra podzemní vody a také ovlivnění okolních "klasických" studní.
Pro potřebu chat v čistém lesním prostředí se používaly
jednoduché vrty provedené lomařskou vrtačkou (průměr 110
až 160 mm) a vyvložkované bez obsypu tenkostěnnou
trubkou o průměru 110 až 120 mm. Není v nich možné
zabránit propojení mělké podzemní vody s podzemní vodou
hlubokých skalních puklin a mají předem neurčitelnou
životnost – od 2 do 10 až 15 let, podle zátěže.
Mechanicky proto nevyhovují obecným požadavkům pro vodní
díla. Jejich životnost se dá co nejvíce prodloužit
hlavně šetrným zacházením – v žádném případě v nich
nesnižovat čerpáním hladinu pod horní třetinu klidového
vodního sloupce.
Vychází se z předpokládaného množství čerpané vody. To pro běžné domácnosti pokryje čerpadlo konstruované pro 4˝ zárubnice. To znamená, že jejich světlost musí být minimálně 10 cm a maximálně 150 cm, jinak by se čerpadlo neuchladilo. Zárubnice musí mít tloušťku stěny minimálně 4 až 6 mm,aby byla dostatečně pevná a musí mít ve vtokové části továrně provedené vtokové otvory, které musí mít přesnou šířku aby do nich nenatekl obsyp a při nesnížení pevnosti co největší plochu, jinak by jimi po obsypání netekla dovnitř voda. Zrnitost obsypu se volí podle charakteru okolní horniny. Pro jemnozrnné písky a skalní horniny se volí zrnitost 1,6 / 4 mm a pro tu norma ČSN 75 5115 předepisuje na každé straně od vycentrované pažnice volný prostor 6 cm. V praxi stačí 4 až 5 cm, pokud firma disponuje technologií potřebnou ke spolehlivému tlakovému utěsnění tohoto prostoru před vnikáním mělké podzemní vody. Z toho vyplývá nutný nejmenší vrtný průměr 254 mm pro pažnice o vnějším průměru 160 mm a vrtný průměr 205 mm pro pažnice o vnějším průměru 140 mm. Jinak je nezbytné zvolit vrtný průměr větší.Jak velký by měl být vrtaný průměr studny a její světlost, pokud ta studna bude jediným zdrojem vody pro rodinný dům?
|
INSTALATÉRSTVÍ
MILAN
MADĚRA |