A až Zet RNDr. Petr Čížek - studny, vrty, hydrogeologie   Jiné technické problémy

 

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách

 

Potřeboval bych vyhloubit jámu na výstavbu sklepa. Ovšem pod zvažovaným Hydrogeologie pro studny a vrtyprostorem protéká voda a ústí do studny. Potřeboval bych poradit do jaké hloubky mohu jít s podlahou sklepa, abych nestrhl vodu. Můžete mi prosím doporučit nějakou metodu nebo proutkaře nebo poradit, na koho se obrátit ? Je nutné něco doplnit o studni apod. ?

Proutkaři Vám nanejvýše pomohou pobořit barák. Obraťte se na nějakého hydrogeologa, nebo inženýrského geologa. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

 

Bydlíme třetím rokem v novém domě postaveném na kopci. Při loňských povodních se nám ve sklepě objevila voda. Prýštila mezi dlaždičkami a u zárubní dveří. Rovněž v jezírku na zahradě spodní voda zvedla folii v jezírku, takže vlastně kryla hladinu spodní vody. Při stavbě domu se žádná spodní voda neobjevila. Po opadnutí vody začaly na terase praskat a odpadat dlaždice. Nechali jsme je opravit a znovu zaspárovat, ale teď znovu dlaždice praskají nejen na terase, ale i v předsíni a objevují se i praskliny na obkladech v koupelně i na různých místech domu. Co s tím? Na koho se obrátit?

 Objevení vody ve sklepě vzniká často i bez přispění podzemní vody tam, kde se zakládá do nepropustné hlíny, není drenáž dna stavební jámy a po dokončení stavby se zemina, kterou se zahazuje prostor mezi stěnou domu a okrajem stavební jámy pořádně nezhutní. Kolem stěny domu tak vznikne nepropustný hrnec do kterého se stahuje srážková voda a když její sloupec dosáhne určitou mez, její hydrostatický tlak bez problémů prorazí izolací proti vlhkosti a zatopí sklep. Praskliny zdí mohou znamenat, že se tato voda dostala pod základy, kde rozbředla jílovité podloží, do kterého se nyní dům nerovnoměrně zabořuje. V každém případě to signalizuje chybu vzešlou z toho, že před zpracováním stavební dokumentace nebyl proveden inženýrsko geologický průzkum. Odstraňování závad u již provedené stavby, pokud je vůbec možné, je pak mnohem obtížnější a dražší, nežli kolik by stál pořádný inženýrsko geologický průzkum a dohled. Obraťte se na  nějakého inženýrského geologa. Můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

Před třemi lety jsem si nechal udělat vrt průměr 120 mm do hloubky 40 m v České středohoří. Firma vrtala hlavicí s příklepem a kompresorem vytlačovala vyvrtané ven, vrt je zapažen a obsypán, mám celou instalaci až do domu. Hydrogeologie pro studny vrty a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země voda Vše je na stavební povolení. Celé podloží je však tvořeno jemným pískem s červeným jílem. Čerpám pouze o víkendech cca 1 hodinu denně a již jsem 3x měnil stator na pumpě Sigma, rovněž rotor je obroušen. Zdá se, že studna je nevyčistitelná a patrně bude mít tendenci se zanášet pískem. I filtr 100 mikronů není schopen vodu vyčistit. Po půlhodině čerpání mám v kýblu cca. 1 dm3 písku, stator se obrušuje a tlak klesá. Prosím o radu, jaké použít čerpadlo na vodu s pískem, jak lze studnu vyčistit pokud se zanese pískem a taky zda je tímto způsobem vyvrtaná studna vůbec vyčistitelná. Soused vrtal po mých zkušenostech pomalou metodou šnekovým vrtákem a tento problém nemá. Ti místní co vrtali stejným způsobem jako já tvrdí, že voda už je čistá, byť se tam někdy objeví písek. Rád bych čerpal více, ale stator čerpadla se rychle obrušuje. Písek je jak brusný papír 180. Je to vrtaný průměr, trubka je 110 mm do 41 m, do 18 m je pažení průměr 180 cm a osobně jsem byl přítomen jak vrtání tak obsypu. Je otázkou zda obsyp padl až kam měl. Písek co čerpám je však nekonečný, voda má kouřovou podobu lehce do růžova (jíl). Je možné že by tímto tlakovým způsobem vrtání bylo uvnitř vše rozbito tak (vznik kaveren), že už se to nikdy nevyčistí? Je pravda, že čerpám málo, půl roku pouze o víkendech, v zimě vůbec, ale zase jsem limitován vybrušováním čerpadla, Sigma EVGU 1". Nyní jsem v hloubce 35 m nad čerpadlem je 5 m vody. Neexistuje jiné čerpadlo pro vodu s pískem? Když se totiž vybrousí stator tak už mi to vodu do nádrže nevytlačí. A má smysl čerpat kvůli naději, že se to vyčistí nebo je to v tomto případě zbytečné?

U vrtů jaký popisujete není obsyp možný. Je to dáno jak křivostí vrtu (způsobené malou váhou vrtné soupravy určené pro vrtání děr pro odstřely v lomech), tak především malým průměrem vrtu. Podle ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010  by i při jemném obsypu štěrčíkem frakce 1,6 až 4 mm mělo být vrtáno takovým průměrem, aby po každé straně trubky zbylo 60 mm prostoru. V nerozpadavých horninách se na tom netrvá, ale předepisuje se nechat po každé straně zárubnice 30 mm na těsnění vrtu a uvnitř zárubnice 20 mm od čerpadla. Protože tloušťka zárubnice musí být 4 až 6 mm aby jí tlak vody nad těsněním při čerpání nezbortil, odpovídá závazné normě teprve průměr vrtu 180 mm a větší. U obsypových vrtů se vrtá většinou průměrem 254 mm a paží průměrem 160 mm, ovšem pažnicí o síle stěny 6 mm aby to snesla a s továrně provedenou perforací, aby bez oslabení materiálu přes ten obsyp mohla natéci voda. Ve Vašem případě napadal obsyp jen na jednu stranu pažnice a ještě jen slabou vrstvou. Kromě toho ten vrt určitě přetěžujete. Nesnižujte v něm hladinu pod horní třetinu klidového vodního sloupce. Hlídejte to elektrodami a vyčerpanou vodu akumulujte ve vodojemu, ze kterého ji čerpejte do domu darlingem. Sníží se tím přítoková rychlost do vrtu a snad to nebude tolik pískovat. Čerpadlo na které se ptáte neexistuje, kalová čerpadla by se Vám do vrtu nevešla. A neustále čerpat z vrtu který máte, v naději, že se časem odpískuje, nemá smysl. Vašemu vrtu to snižuje životnost. Chovejte se k němu něžně, tyhle vrty zpravidla nevydrží déle než deset až patnáct let a když se soustavně přetěžují, tak jim někdy vyvětrá a spadne stěna už za dva, nebo za tři roky.

 

Na jaře 2007 byl u naší chaty v Beskydech vyvrtán vrt do hloubky 28 metrů. Bylo nám pak řečeno, že je třeba vrt pročistit malyšem. Po několika vypumpováních jsme spustili do vrtu hlavní čerpadlo JVE, provedli vodoinstalaci a zavedli vodu do chaty (tam máme 2 vodojemy o obsahu 200 litrů, protože nám realizátor vrtu řekl, že vrt není dostatečně vydatný na přímé čerpání do vodovodu). Po zprovoznění stále přitékala do vodojemů kalná voda. Na jaře 2008 přestalo fungovat čerpání z vrtu do vodojemů. Čerpadlo jsme vytáhli a odvezli do servisu - po prohlídce nám bylo řečeno, že bylo totálně ucpané pískem. Prodejce v obchodě mi doporučil vrt dále čistit provizorně malyšem tak dlouho, dokud nepoteče čistá voda - pak můžeme spustit JVE zpátky. To jsem konzultoval s vrtařem, ten řekl, že nám doporučil JVE právě proto, že si poradí i s kalem. V obchodě nám to ale zásadně nedoporučili. A tak zhruba od jara 2008 dále pumpujeme malyšem (cca 2 víkendy v měsíci). V minulém roce voda tekla víceméně kalná, na podzim, po vícedenních deštích, se zvětšil přítok a voda byla o poznání čistší. Letos, při prvním pumpování po zimě byl přítok velmi silný, začal jsem pumpoval ráno v 9:00 a na dno jsem se dostal až kolem sedmé večer. Voda tekla na pohled velmi čistá. V současné době je to však opět velmi špatné, voda je víceméně celou dobu velmi kalná, sem tam i s malými kamínky (jen při prvním ranním pumpování je čistší). Pumpuji zhruba třikrát denně, po cca 4 hodinách přiteče cca 5 metrů vody (šířka vrtu 10 cm). Malyšem je mám vypumpované cca za 25 min. Pumpuji až na dno, do sucha. Chci Vám poprosit o radu, co v této situaci dělat? Bylo mi řečeno čerpat a čerpat, mám se tedy obrnit trpělivostí a zachovat stávající postup a pumpovat dále, i kdyby to mělo trvat i třeba další 2 roky? Nebo je to nedejbože zbytečné, protože vrt je nevyužitelný? Nebo je možné využít nějaký jiný postup? Co radíte?

Zřejmě se jedná o tzv. "úzký vrt" vyhloubený lomařskou vrtačkou v takových hydrogeologických podmínkách do kterých se ta technologie nehodí. Tyto vrty nejsou zapaženy, pouze vyvložkovány tenkostěnnou PVC trubkou a jsou bez obsypu. Pokud jsou udělány v lese, do skalní horniny a kolem nejsou žádné klasické studny, které by mohly osušit, tak se dají použít pro malé rodinné rekreační chaty, protože jsou levné. Problém je ale i v tom, že nejsou stavebně pevné a nelze stanovit jejich životnost. Ta se pohybuje mezi 2 až 15 lety, podle zátěže. V každém případě neodpovídají ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010 a vlastně nevyhovovaly ani její předchůdkyni z roku 1993 a proto ani všeobecnými podmínkám pro výstavbu vodních děl. Jejich životnost velice prodlouží když se k nim chováte šetrně. Nesmíte v nich při čerpání snižovat hladinu pod horní třetinu jejich klidového vodního sloupce. Musí to hlídat automatika a vodu pomalu shromažďovat ve Vašich vodojemech. Vaše týrání vrtu jeho čerpáním až do dna může způsobit střídáním vody a vzduchu rozvětrání přívodních cest ve stěnách vrtu a buď jejich úplné zalepení vodním kamenem, anebo jejich zhroucení pórovým tlakem vody. Co se týče reklamace: můžete reklamovat vrtaře anebo práci autorizovaného projektanta, který vypracoval dokumentaci pro územní rozhodnutí a vodoprávní řízení a dal na ně své kulaté razítko, anebo práci odpovědného řešitele - hydrogeologa, který dal svůj podpis a své kulaté razítko na vyjádření k povolení odběru podzemní vody pro vodoprávní úřad. Záleží na tom, kde se stala chyba. 

Děkuji za Vaši odpověď, která mi v mnohém pomohla. Ještě dodatečné informace k našemu vrtu: v projektové dokumentaci je uvedeno, že "řešení jímacího zdroje je navrženo dle ČSN 75 5115 jako domovní studna". Dále "dle výkresové dokumentace, zpracované dle normy ČSN 75 5115 půjde o vrtanou studnu 145 mm, s PVC pažením o průměru 110 mm." Studna je Hydrogeologie pro studny vrty a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země vodazkolaudovaná, se stavebním povolením. Rád bych Vám položil 2 otázky k Vaší odpovědi:
 1. Zmiňujete reklamaci. Jaký je v takovém případě předmět reklamace a komu by měla směřovat? Na projektanta či realizátora? Bohužel takováto reklamace by asi ale nebyla akceptována (pokud by šla projektantovi), protože jsme se od projektu odchýlili a vrt byl proveden v jiném místě, než bylo projektováno (firma, která měla projektovaný vrt realizovat, byla nepřiměřeně drahá a tak jsme zvolili jiného realizátora, který však vrtal v jiném místě - rovněž i proto, že na původním místě bychom se napojili na sousedův pramen, který bychom mu tak vysušili).
2. Navrhujete tedy přestat v "mordování" vrtu čerpáním a zavěsit čerpadlo v horní třetině klidového sloupce (tzn., že v našem případě, kdy klidový sloupec je cca v 18 m, tak čerpadlo bychom měli zavěsit zhruba v 21 m). Je pravda, že "vrchní voda" je docela čistá. S tím je ale spojená má druhá otázka: nezanese se časem vrt? Vždyť tam přece neustále přitéká onen kal a kamínky, které normálně čerpám ven? Pak se chci ještě zeptat: s bratrem jsme spočítali, že v dobách sucha (tzn. od začátku jara) je přítok do studny cca 1 m vodního sloupce za hodinu. Je to podle Vás dostatečný a smysluplný přítok pro rekreační chatu, která se využívá cca 2 víkendy v měsíci? Každopádně jsem dnes přestal v pumpování až ke dnu. Budu kontaktovat jak projektanta, tak realizátora a situaci s nimi proberu.

Požadavky ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010 vyhovují teprve vrty o průměru 180 mm a větším. Průměr 145 mm vlastně nevyhovoval ani její předchůdkyni z roku 1993. Vyhovující vrty ale potřebují drahou těžkou techniku, takže jsou asi dvakrát dražší nežli byl ten Váš.
K Vašim otázkám:
1. Jako mnoha jiným se Vám Vaše šetření na nesprávném místě asi pořádně prodražilo. Vyhodili jste peníze za nepoužitelný vrt, místo abyste zaplatili běžnou cenu za vrt odpovídající závazné technické normě. Na sousedův "pramen" jste napojeni tak jako tak, protože podzemní voda se ve skále nepohybuje v izolovaném potrubí, ale v síti strmých puklin.
2. Čerpadlo zavěste do 23 m a pořiďte si automatický hlídač hladiny. Sondy automatického hlídače hladiny nastavte: vypínací do 22 m, zapínací do 20 m. Vrt se nezanese tak rychle, jako když ho čerpáte nyní, protože se sníží přítoková rychlost. Pravda je ta, že je strašně mělký, pro čerpání ponorným čerpadlem by měl být o 10 až 20 m hlubší. 10 m vodního sloupce je pro ruční pumpu. Počítejte s tím, že nebude sloužit nadosmrti. Předpovídám mu konec do 5 až 10 let.
3. Zhruba 20 až 30 kbelíků vody denně není k zahození, je to lepší, než jí od někud vozit. Podle směrných čísel vychází pro bytovou jednotku s koupelnou průměrná denní potřeba 126 litrů na osobu a den.

 

V domě babičky u Kralup nad Vltavou (písčité podloží) se po povodni ustálila hladina spodní vody na úrovni 10 cm nad podlahou. Vykopali jsme ve sklepě jámu pro čerpadlo (d=80 cm, hl.=50cm). Chceme odsávat vodu, aby se zdi tolik nemáčely. Ale bojíme se pokud se bude odsávat spodní voda, zmenší se i únosnost podloží a mohlo by dojít k sednutí části domu. Základy jsou v hloubce 400 mm pod úrovní bet.mazaniny ve sklepě. A tak nevíme zda máme vodu nechat, či odsávat.

Omlouvám se, že Vám jednoznačně neodpovím, ale možnost poruchy základů musí posoudit inženýrský geolog, nebo geotechnik za součinnosti statika.  Musejí to vidět a je možné, že budete muset provést u domu jádrový vrt pro posouzení základové půdy. Hned po povodních se na to sice příliš nehledí, ale v případě poškození domu by to mohlo způsobit komplikace s vyplacením pojistky. Mimochodem - z čistě právního hlediska je i pro čerpání vody ze sklepa nutné vodoprávní povolení, o které musí požádat majitel. 

 

Jaké jsou možnosti zapažení boku klasické studny o průměru 800 mm, když se prohlubuje cca do 2,5 m - s tím, že původní betonová skruž zůstane na místě. Zapažení je nutno provést až pod touto betonovou skruží. Původní betonová skruž má průměr 800 mm a výšku 1 m. Prostor nutný k zapažení pod touto betonovou skruží má průměr 1 m a hloubku 1,5 m.

Podle Vašeho popisu jde o práce, na které musí být stavební povolení vodoprávního úřadu a které nelze provádět svépomocí. Musí je provádět odborná firma a z Vašeho dopisu soudím, že asi budou dražší, než jste za ně ochoten zaplatit. Jenže do hrobu si peníze nevezmete a mohl by být i mokrý. Vyhledejte si nějaké blízké klasické studnaře na webu http://www.geolog.cz/studny_a_vrty.

 

Máme vykopanou studnu. Je 7 m hluboká a hladina vody má výšku 3,5 až 4 m. Chceme vědět co dát na dno studny (jestli kámen, jak veliký a kolik). Dále by nás zajímalo, jestli se nějak upravují spáry mezi skružemi a čím vysypat prostor okolo skruží.

Odpověď na Vaše otázky jsou v ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010 a byly i v její předchůdkyni z roku 1993. Řídí se to pravidly, jejichž uplatnění vyžaduje kvalifikaci.  Protože stavební zákon nepřipouští stavbu studny svépomocí, jedná se ve Vašem případě zřejmě o černou stavbu studny. V případě jejího zjištění bude stavební úřad povinen s Vámi zahájit podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb. řízení o odstranění stavby. Tu lze za zákonem stanovených podmínek dodatečně povolit pokud není umístěna v rozporu se záměry územního plánování a podobně a jestliže požádáte vodoprávní úřad o její dodatečné povolení a předložíte k tomu podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.  Stavební úřad by měl nařídit bezpečné zajištění Vašeho výkopu na Vaše náklady nějakou odbornou studnařskou firmou s oprávněním báňského úřadu kopat studny.

Vlastním chatu, kde je voda nedostupná (v hloubce minimálně 17 m). Asi 120 m od chaty je studna s hladinou vody asi 8 m pod úrovní chaty. Studna je v neoploceném nestřeženém místě, takže je zde možné umístit pouze sací koš. Máte nějakou možnost mi vodu dopravit do chaty? Prosím o nabídku a cenovou kalkulaci.

Musím Vás zklamat, ale možnost dopravit vodu do Vaší chaty bez ponorného čerpadla nemáte, protože sací čerpadlo by to nepřekonalo. Muselo by být umístěno někde v polovině cesty. Musí totiž přemoci nejen rozdíl nadmořských výšek mezi hladinou studny a svým sáním, ale i ztráty tlakové výšky v potrubí a armaturách. Pokud jsou Vaše údaje o hloubce hladiny podzemní vody pod Vámi správné, viděl bych to na vrt do hloubky 40 až 45 m, jenomže vzhledem k uvedené studni se mi nezdají a  může být všechno jinak. Musí to posoudit geolog. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

 

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách