A až Zet RNDr. Petr Čížek - vrty studny hydrogeologie   Čerpání a nedostatek vody

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách

Nechal jsem si na zahradě zhotovit vrt pro pitnou vodu. Podle rozboru je velmi čistá. Vrt je hluboký 30m, je vzdálen asi 100 m od stavení, terén je víceméně hydrogeologie pro studny vrty a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země voda vodorovný. Zajímala by mě, jestli byste pro přivedení vody do chalupy doporučovali čerpadlo do vrtu, anebo čerpadlo umístěné nad vrtem (myslím, že se označuje jako injektorové nebo tak nějak)?

Ejektorová čerpadla jsou v dnešní době zastaralá záležitost, protože mají malou účinnost. Dnes již existují tenká rotační ponorná čerpadla do vrtů, která mají i potřebný výtlak. Například Grundfos dělá čerpadla i pro světlost 80 mm. Já bych určitě volil nějaké ponorné rotační čerpadlo, protože vibrační čerpadla (malyš, žabka a pod.) někdy dokáží i probrousit umělohmotnou vložku vrtu.

 Na chatě mám artézskou studnu hlubokou asi 24m, průměr 120 mm. Dosud jsem v ní měla čerpadlo Malyš. Nyní přestalo fungovat.  Nedokáži se orientovat v široké nabídce, domnívám se, že tlakové čerpadlo by možná nebylo vhodné vzhledem k tomu, že vody zvláště v létě není příliš. Prosím o doporučení jaké čerpadlo by bylo vhodné, aby dobře fungovalo, ale nebylo příliš drahé.

Úplně náhodou se při hloubení několika hlubokých kopaných studní v místě vrtů, ve kterých se kdysi utrhla čerpadla Malyš, ukázalo, že vibrační čerpadla typu Malyš nejsou do vrtů vyvložkovaných tenkostěnným (2,5 mm) PVC  vhodná, protože svým chvěním Spolehlivé studny a vrtydokáží nejen probrousit plast, ale i vykutat kavernu do zvětralé stěny vrtu a v ní se zpříčit tak, že dojde k jejich zničení a utržení. Do těchto vrtů je třeba používat nějaké rotační čerpadlo. Nejlepší byl asi JetSub od firmy Grundfos, ale pokud vím, tak se jeho cena pohybuje kolem 20 tisíc. Levných rotaček je na trhu dost, v OBI se prodávají už od  4 tisíc, ale většinou přestanou fungovat hned po záruce, protože mají pod pláštěm z nerezu umělohmotná kolečka. Asi ale hodně záleží na tom, jak těžké provozní zátěži budou vystaveny.

Životnost svého čerpadla i vrtu  můžete zvýšit tím, že instalujete elektrodový hlídač hladiny, který nedovolí, aby se Vaše čerpadlo poškodilo vynořením z vody a zároveň chrání i Váš vrt před rychlým zvětráváním stěn. Spodní - vypínací - elektrody by měly být mezi horní 1/3 až 1/2 vodního sloupce vrtu a horní - zapínací elektroda by nad nimi měla být tak vysoko, aby čerpadlo nemohlo zapnout a vypnout vícekrát než 10x za hodinu. U jednoduchých čerpadel totiž nebývá rozběhové zařízení a motor při rozběhu trpí vysokými proudy. Aby to fungovalo bez omezení Vašich potřeb, je třeba na povrchu instalovat dostatečně velkou akumulaci čerpané vody (velkou tlakovou nádobu s tlakovým spínačem, anebo vodojem s plovákovým spínačem). Tam kde je třeba akumulovat velké množství vody, je tlaková nádoba příliš drahá, takže se vyplatí zřídit vodojem, ze kterého čerpá vodu do potrubí domácího vodovodu vlastní darlink.

Jsme týden v domku ve Výhledech u Aše, kdy jsme používali vodu ze studně asi 7m hluboké, kde mělo být dle ujištění bývalých majitelů dostatek vody. Nyní nám včera přestala téci voda a ve studni je minimum asi 10 cm. Jaká je možnost, jak bychom měli dále postupovat. Stačí např.vyčistit dno studny?

Docela určitě nestačí vyčistit dno studny. Jakýkoliv nápravný zásah (prohloubení stávající studny, anebo zřízení nového vrtu) vyžaduje vodoprávní a Hydrogeologie pro studny a vrty případně i územní řízení, takže jde o několikaměsíční záležitost. Situaci musí posoudit hydrogeolog a navrhnout řešení. Můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

Jelikož jsme v současné době bez vody, chci se pokusit dopustit vodu do studny od souseda. Myslíte si, že tato dopuštěná voda neodteče po prameni, nebo se nějak jinak neztratí? Či se tato voda nemůže nějakým jiným způsobem znehodnotit? Tohle je totiž jediné rychlé řešení. Zbudování přípojky, jak jsem se dnes dozvěděl u vodohospodářů, by trvalo minimálně tři týdny a to jen pokud nebude mrznout.

Rozhodně nenapouštějte vodu do studny, vytekla by z ní do okolní suché horniny.  Sežeňte si nepropustnou cisternu.

Koupil jsem zahradu se studnou, která prý je z roku 97, vrtaná artézská do hloubky údajně 33m. Nahoře je ruční klasická stojanova pumpa. Já bych chtěl dát do studny čerpadlo, vnější trubka má 16cm. Pomoci ruční pumpy se vypumpovalo cca 250 l vody a teď už nic neteče cca 2 hodiny. Můžete mi říci, samozřejmě jen velice přibližně, kdy se může ta voda napustit, jestli den, týden a podobně?

To záleží na vydatnosti té studny. Do každé díry vykopané pod hladinu podzemní vody se Vám časem stáhne voda, ale pokud jsou okolní horniny málo propustné, tak Vám může po vyčerpání dotékat třeba měsíc. Musí to posoudit hydrogeolog. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Anebo zkuste nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

 Mám chalupu u Šluknova. Po 20ti letech se mi letos poprvé v zimě ztratila voda ze studny - lépe řečeno je ji tam minimum. Jedná se o nevrtanou studnu - pramen vyvěrá cca 2m pod úrovní povrchu. Potřebuji pomoc studnaře, který by mě poradil co mám dělat - vyčistiti, prohloubit, vyvrtat ??? Nebo mám počkat až na jaro, zda se pramen neobnoví v původní síle ? Prosím o radu a hlavně tip na nejbližšího solidního studnaře, který by na místě mohl zjistit stav a poradit. Děkuji moc za pomoc. V místě nemohu nikoho solidního sehnat.

Vaši studnu musí posoudit hydrogeolog. Můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info anebo se obraťte přímo na nás mailem info@aazzet.cz.. Vzhledem k tomu, že pod sněhem nic posoudit nejde, počkejte do jara, kdy se táním voda ve studni pravděpodobně obnoví. Rozhodně je to ale signál, že byste s tím něco měl dělat, jinak byste mohl být na podzim znovu bez vody. Protože úřadování nutné k tomu, abyste mohl nový zdroj využívat potrvá několik měsíců, neměl byste váhat příliš dlouho.

I

V malé obci na Šumavě ve svahu pod zalesněným kopcem došlo nyní k poklesu ( téměř ztrátě ) vody ve studni. V ní byla doposud cca l,5 m výška vodního sloupce ačkoli studna je jen 2 m hluboká. Voda ubývá všude kolem a řada sousedů to řeší vrtanými studnami. Zdá se Vám lepší investovat raději do vrtu či do prohloubení studny stávající? 

Musí to rozhodnout hydrogeolog zodpovídající za to, že jím navržené prohloubení studny či jím špatně navržená konstrukce vrtu nezpůsobí rychlejší osušení okolních studní. Můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

 Mám 3 roky starou kopanou studnu o hloubce 7 m zapaženou skružemi 1000 mm. Hladina se držela v minulých letech cca 3 - 4 m pod terénem. Za letošního Hydrogeologie pro studny vrty a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země voda sucha studna téměř vyschla. Denně nateče odhadem 50 l vody a pravděpodobně voda prosakuje z výšky asi 4 m pod povrchem. Zemina je v okolí studny jílovitá, a od šestého metru je zvětralý kámen, který přechází na kompaktní skálu. Můžete mi poradit, jestli se dá studna prohloubit vrtem, případně jakou technologií. Nebo je rozumnější nechat vyvrtat studnu novou?

Rozhodně nemá smysl kombinovat klasickou studnu s vrtem, protože klasická studna je vodojem, zatímco vrt musí fungovat na přítok a mít vodojem na povrchu. Aby fungoval dobře, musí se v něm snižovat hladina alespoň o deset m, přičemž dole musí zůstat alespoň stejný sloupec vody. Výsledek by zdědil všechny nectnosti vrtů i studní. Vaše studna nejspíš jímá mělký obzor podzemní vody z nějaké písčitější polohy obklopené nepropustnou jílovitou zeminou, který je silně závislý na počasí a možná nemá ani příliš velké povodí, které by ho stačilo napájet. Hluboká zvodeň uvnitř skalních puklin má nejspíš hluboko zapadlou hladinu podzemní vody, takže Váš problém musí na místě posoudit hydrogeolog. Zkuste nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.info .

 V loňském roce 2006 v dubnu nám na naší zahradě byl proveden průzkumný vrt za účelem pozdější legalizace na studnu.Vrt byl provedený na základě hydrogeologické zprávy a odvrtán po dohodě firmou jejíž majitel prováděl hydrogeologický posudek -  provádění vrtných prací nebylo podmínkou na
vydání zprávy,vyznačení místa vrtání označeno zpracovatelem hydro.posudku. Po odvrtání a předání závěrečné zprávy byl vrt používán pro odběr vody pro potřebu zalévání zahrady - od dubna 2006 bylo z vrtu odebíráno v průměru 250l vody denně. Tato vydatnost se udržovala až do poloviny října 2006, po polovině října 2006 vydatnost začala klesat nejprve na 150 - 200 litrů denně, po novém roce /začátek 2007/vydatnost klesla až na nynější 100 litrů denního odběru. Prosím vás touto cestou o názor jak ve věci postupovat.

Po technické stránce se může jednat buď o běžný pokles vydatnosti v závislosti na době čerpání, nebo o nevyhovující konstrukci vrtu (může propouštět mělkou podzemní vodu do hlubších struktur), nebo o přetížení povodí Vaším nadměrným odběrem, anebo o rychlé stárnutí vrtu v důsledku jeho přetěžování. Protože odpovědný řešitel vrtu zřejmě neexistuje, obraťte se na nějakou odbornou hydrogeologickou firmu, aby situaci posoudila.

Podle popsaných okolností vzniku vrtu se jedná o neoprávněné nakládání s vodou a o nepovolenou stavbu studny. Můžete dostat pokutu až 100 tis. Kč a firma která vrt vyhloubila až 500 tis. Kč. K vyhloubení průzkumného vrtu jsou oprávněny pouze firmy, u kterých projektování, provádění a vyhodnocování těchto prací řídí "odpovědný řešitel" - osoba s osvědčením od Ministerstva životního prostředí, že je odborně způsobilá provádět geologické práce z oboru hydrogeologie. Ta musí tyto práce zaevidovat u České geologické služby, oznámit je 15 dní předem obci a pokud je vrt hlubší než 30 m, musí jeho projekt zaslat 30 dní předem k vyjádření na Krajský úřad.  Teprve po obdržení jeho stanoviska je možné vrt provést. Výsledky musí být vyhodnoceny v závěrečné zprávě, kterou musí zadavatel průzkumu odevzdat do archivu České geologické služby (Geofond). Vzniklý vrt ale není studnou, jen průzkumným dílem. Z toho lze bez vodoprávního povolení odebírat podzemní vodu jedině v rámci hydrogeologického průzkumu projektovaného, řízeného a vyhodnocovaného "odpovědným řešitelem", pokud délka čerpání nepřesáhne 14 dní a čerpané množství během této doby je menší než 1 litr za sekundu.

Hydrogeologie pro studny a vrtyV prosinci 2006 jsem si nechal firmou vyvrtat studnu. Jelikož jsem uvažoval využítí vody pouze pro zalévání zahrady, tak jsem volil levnější variantu i když mi žádná jiná nebyla nabídnuta. Netušil jsem, že je ve zhotovení a kvalitě tolik možností. Nyní je studna hotová, hloubka cca 35 m, hladina vody někde kolem 15 metrů (takže sloupec vody asi 20 metrů). Průměr trubky úzký asi 125 mm, podloží komplet jílovité. Nyní jsem to napojil na zavlažovací systém a když to spustím, tak je během chvilky ucpaný filtr, který je před celým systémem. Pokud pustím systém naplno( 20 litrů/min), tak voda teče hodně kalná s mikropískem a ucpává filtr. Když to pustím pomalu (cca 3 litry/min), tak je voda čistší, ale nestačí to zase na zavlažování kde je potřeba cca 3 bary tlaku vody. V šachtě mám 50 litrovou tlakovou nádobu, kde si můžu tlak nastavit. Nyní mám problém jak to dát a skloubit vůbec dohromady, abych neměl více starostí než užitku.  Proto Vás prosím o radu zda vůbec existuje nějaké řešení.

Prakticky u žádného vrtu není možné napojit závlahu přímo na ponorné čerpadlo a vrt který popisujete se pro závlahu nehodí vůbec, předpovídám mu jen několik let životnosti. Informace vrtařských a závlahářských firem jsou v tomto ohledu zcela scestné a pramení z boje o zákazníka a buď z neznalosti, anebo ze snahy neodradit zákazníka vysokou cenou. Musíte si pořídit vodojem o objemu umožňujícím akumulovat celou Vaši celodenní potřebu vody pro závlahu a teprve z něj čerpat vodu do závlahového systému normálním samonasávacím čerpadlem, nebo darlinkem. Vodojem se musí plnit pomocí čidel hlídajících hladiny tak, aby vypínací sonda vypnula ponorné čerpadlo vrtu při poklesu hladiny vody ve vrtu na spodní hranici horní třetiny klidového vodního sloupce a zapínací sonda byla umístěna tak, aby čerpadlo nesepnulo častěji než 10x za hodinu (pokud jeho výrobce nestanoví jinak), nebo zničíte motor. Další čidlo, obvykle plovákový spínač, musí hlídat hladinu vody ve vodojemu, aby nepřetekl. Protože Váš vrt nemá pevnou pažnici přitaženou k hornině, ale jen tenkou umělohmotnou vložku bez jakéhokoliv obsypu, je velmi důležité, aby plocha kterou může voda proudit do vrtu byla co největší a vstupní rychlost vody co nejmenší. Voda do studní neproudí samovolně, nýbrž poklesem tlaku vyvolaném snížením hladiny při čerpání. Při nadměrném snížení hladiny se zmenší průtočná plocha natolik, že se jejím dalším snižováním přítok již nezvyšuje. Na stěně vrtu se vytvoří pramenní plocha a rychlý vtok vody vyplavuje jemné částice, které mohou uvolnit o něco větší částice a vrt i s tou tenkou umělou hmotou zavalit, protože střídáním sucha a vody stěna vrtu rychle větrá. Navíc se v přívodních puklinách se sráží vodní kámen a ten je, jak známo, pěkný prevít, může je ucpat.

Koupil jsem nemovitost - rekreační chatu, kterou jsem maličko přestavěl na rodinný domek s tím, že zde budu v poklidu vychovávat potomky atd. Na pozemku se nacházel vrt o průměru 200mm, hloubky 20 metrů, který při koupi chaty dával vodu. Ačkoliv mě prodejci ujišťovali, že tu nikdy nebyl problém s vodou, tak bohužel je a velký. Vozím třikrát týdně v barelech 150 litrů, abych mohl žít jako člověk. Vydatnost studny vůbec neodpovídá posudku a přizvaný studnař konstatoval, že jelikož je studna pažena z osinkocementových rour, není v nich uděláno dostatečné množství děr a drážek, tudíž došlo k ucpání studny. Rád bych věděl zda existuje technologie, postup, který by tuto studnu uvedl do stavu použitelnosti. Soused má vrt o menší hloubce, vodu má, sousedka studnu 10m vodu taky. Podloží je spraš, jíly atd. Jsem pod kopcem a všichni vodu mají. podle vyjádření místního hydrologa se zde prameny nenacházejí, jde pouze o podzemní vodu, která stéká z těch kopců.

Zřejmě jde o neodborně udělanou primitivní vrtanou studnu neodpovídající ČSN 75 5115. Opravit ji nelze. Do Vámi popsaných podmínek nelze vrt bez obsypu použít. Krátké osinkocementové trubky (vlastně původně komíny) spouštěli kdysi po částech do chatařských vrtů prováděných v nesoudržných horninách některé přidružené výroby zemědělských družstev, vrtající spirálem. Protože tyto trubky obsahují asbest, tak neodpovídají dnešním normám ani hygienicky. Podle platných předpisů jste povinen nechat vrt odborně zlikvidovat za účasti osoby která má oprávnění likvidovat asbes a nechat si místo něj udělat novou studnu, odpovídající tamějším podmínkám. Zatím ho neničte, poslouží hydrogeologovi jako zdroj informací při jejím návrhu.

Chtěli bychom si nechat vyvrtat studnu. Už jsme měli člověka na místě, který nám určil nám kde vrtat a řekl, že by vrt měl být hluboký asi 35m. Doporučil nám vrt o průměru pažení 160 mm. Vodu z vrtu bychom chtěli využívat pro náš RD s 5 osobami a k zavlažování zahrady (asi 600 m2). Chtěla jsem se Vás zeptat, jaký bychom měli požadovat minimální nátok studny, aby bylo dostatek vody a zda je toto vůbec možné takový nátok změřit ověřovací - zjišťovací zkouškou ihned po vyvrtání?

Potřebné množství vody se vypočítává podle Směrnice č. 9/73 Ústř. Věst. ČR upravené na směrné hodnoty vyhlášky č. 428/2001 Sb. Pokud budete zahradu jen občas kropit, tak to je ve Vašem případě:
průměrně 0,008 l/s, maximálně 0,6 l/s (výkonnost čerpadla), 34 m3 za měsíc, 254 m3 za rok.

Jestli ale budete mít závlahové zařízení, anebo všude zeleninové a květinové záhony, tak bude potřeba vody vyšší,  ve Vašem případě:

průměrně 0,01 l/s, maximálně 0,6 l/s (výkonnost čerpadla), 47 m3 za měsíc, 326 m3 za rok.

Prakticky to znamená, že byste v prvním případě potřebovali vydatnost studny alespoň 1.443 litrů za den a ve druhém případě 2.935 litrů za den.

Hydrogeolog nemůže podzemní vodu na Váš pozemek v potřebném množství a kvalitě přivést, může se pouze pokusit umístit studnu tak, aby měla co největší vydatnost a navrhnout její hloubku konstrukci tak, aby neovlivňovala jiné studny a neodčerpávala nedoplňované zásoby vody. Zatímco vydatnost studny lze změřit při čerpací zkoušce (pro RD bohatě stačí 24 hodin + 2 hodiny stoupací zkoušky na dimenzování vodárenského zařízení) a i ta je zbytečná, pokud má vrt evidentně velmi vysokou vydatnost, tak k ovlivnění okolních studní musí být zpravidla nejméně týdenní čerpací zkouška. Závisí to na charakteru hornin a vzdálenosti měřených studní a musí to určit případ od případu hydrogeolog. Nebezpečnější je ale plíživé snižování hladiny podzemní vody přetížením povodí, které se může negativně projevit až během několika let a které se nedá žádnou čerpací zkouškou zjistit. Hydrogeolog ho musí odhadnout předem z plochy povodí, odhadu stávajících odběrů a podzemního odtoku, sledovaného z průtoků v řece hydrometeorologickým úřadem. Nejde mu zabránit jinak, než vhodnou konstrukcí vrtu a podaří se to jedině tehdy, jestliže dostatečně hluboký vrt, dokonale oddělený od mělké podzemní vody, zastihne svou podzemní částí průtočné skalní pukliny s dalekým dosahem, které při snížení hladiny vody ve vrtu při čerpání dokáží povodí vrtu uměle rozšířit, aniž by přitom odebíraly podstatné množství podzemní vody ze zvodně, napájející okolní studny.

Mám kopanou studnu 12.8 m hlubokou o průměru 80 cm. Je z 1. republiky. Všechny léta v ní byla hladina vody cca 80 cm, my tuto studnu používáme cca 30 let bez nějakých problémů. Letos ale hladina vody poklesla na 45 až 52 cm a tím máme zoufalý nedostatek vody. Letos se v okolí prováděly 2 vrtané studny-údajně zkušební vrty-majitelé je dosud nevyužívají. Nevím jak zajistit potřebné množství vody.  Jeden soused má svojí studnu od mojí vzdálenou cca 15 m-hloubka studny je 4 m a vody má 3 m. Druhý soused vzdálenou studnu cca 18 m-hloubka studny je 3 m a vody má 2,5 m.

Vaší studnu musí vidět hydrogeolog. 80 cm vodního sloupce ale bylo hrozně málo, může to stačit jedině u studny v náplavu s tím, že pokud klesne hladina vody v řece, studna vyschne. ČSN 75 5115 doporučovala zřizovat dno studny nejméně 2 m pod minimální hladinou podzemní vody, od června 2010 požaduje, aby i při nejnižší hladině podzemní vody byl ve studni k dispozici sloupec podzemní vody umožňující čerpání. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu  http://www.geolog.info .

Mám novou studnu a rád bych věděl jak z ní správně čerpat vodu. Myslím jak intenzivně.Mohu si dovolit čerpat vodu nepřetržitě třeba 5 dní k naplnění venkovního bazénu, nebo musím dělat po x hodinách čerpání přestávky a jak dlouhé?

Nesmíte překročit povolený odběr podzemní vody, který Vám povolil vodoprávní úřad. Jinak byste mohl osušit studny sousedů a mohli by na Vás chtít náhradu škody. Vyčerpávání studní či vrtů až do dna je ničí. Optimální způsob čerpání závisí na konstrukci studny a propustnosti okolního prostředí a měl by Vám ho doporučit hydrogeolog. Obraťte se na toho, který při stavbě Vaší studny působil.

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách