A až Zet RNDr. Petr Čížek - vrty, studny, hydrogeologie   Zřízení a prohlubování studny
                                                                             (právní pohled)

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách

 

Prosím o informaci, jak daleko musí být studna umístěna od hranice sousedících pozemků a který předpis to vymezuje.

Podle vyhlášky č.501/2006 Sb. a  závazného ustanovení normy ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010 a také jejím předchůdkyním, poslední z roku 1993, musí být studna situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění  ani ohrožení jakosti vody ve studni a musí být v takové poloze, aby nebyla podstatně ovlivněna vydatnost okolních studní. Od 26.8.2010 stanoví závazné minimální vzdálenosti od potenciálních zdrojů znečištění novelizovaná vyhláška č. 501/2006 Sb., kde je např. vzdálenost studny od veřejné komunikace (tedy i ulice, nebo obecní cesty) stanovena na minimálně 12 m v málo propustném prostředí a na minimálně 30 m v propustném prostředí. Pokud tyto vzdálenosti nejsou dodrženy, je od 15.3.2011 již možné po žádat stavební úřad o výjimku, avšak není na ní právní nárok.

Jakou autorizaci musí mít projektant projektující vrtanou studnu nad 30 m?

Projektant musí mít autorizaci v oboru vodohospodářské stavby a oprávnění k "činnosti prováděnou hornickým způsobem" a osvědčení o odborné způsobilosti projektanta vydané obvodním báňským úřadem. Většinou se pod to podepisují dva projektanti + hydrogeolog.

Plánujeme zakoupit rekreační objekt s pozemkem. Na pozemku však není vodovod a realitní kancelář uvádí "možnost vrtané studny". Jaká jsou rizika, ze nebude A až Zet zajistí studny, vrty a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země voda možné tuto studnu zhotovit? Je možné, aby zhotovené průzkumné dílo nemohlo být převedeno na studnu?

Své riziko nikdy úplně  nevyloučíte. Můžete ho jedině omezit tím, že si ještě před koupí pozemku objednáte dálkové hydrogeologické "IT posouzení" dělané z map a archivních dokumentů České geologické služby. Nabízíme ho na stránce http://www.geolog.cz/hydrogeolog a obsahuje prvotní posouzení pozemku z hlediska řešení vodního zdroje a odhad potřebných nákladů. Před vlastním vyprojektováním vrtu je ale stejně třeba, abyste se obrátili na nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu, aby hydrogeolog pozemek navštívila zjistil přímo na místě jestli realizaci studny něco nebrání.  Pokud jste mimo Prahu či Středočeský kraj, kde máme levné dojezdy, najděte si nějakou nějakou bližší firmu na našem webu http://www.geolog.cz/geologie.

 

V současné době usiluji o výstavbu vrtané studně na svém pozemku, která bude sloužit k zásobování pitnou a užitkovou vodou nově postaveného rodinného domku (cca 5 osob). Při vyřizování žádosti o povolení zbudování této studně jsem se setkal s takovým názorem, že je vhodné do smlouvy s firmou, která studnu a projekt včetně hydrogeologického posudku zajišťuje, zakomponovat její odpovědnost za případné škody, způsobené touto stavbou na sousedních studních.

1) Je toto ujednání běžné?
2) Opravdu mě zprostí jako investora - laika z odpovědnosti za způsobené škody ?
3) Je zhotovení studně vlastně v tomto směru sázka do loterie?
4) Jak se i jiným způsobem této odpovědnosti zprostit?
5) Je vůbec možné prameny, či podzemní vody zmapovat tak, že lze jejich průběh zakreslit do běžné katastrální mapy?

Nejsem právník, takže to, co se týká bodu 2, si laskavě zkontrolujte u advokáta. 

K bodům 1, 2 a 3: Běžné to není. Neovlivnění okolních již existujících studní je obecný technický požadavek na výstavbu studní vyplývající z §17  vyhlášky č. 590/2002 Sb., kterou se stává závazná ČSN  75 5115 Jímání podzemní vody. Odpovědnost za dílo vyplývá z občanského i obchodního zákoníku a v tomto případě navíc i ze speciálních předpisů (vodní zákon, geologický zákon, zákon o státní báňské správě a jejich prováděcí vyhlášky). Hydrogeologický posudek musí zpracovat odpovědný řešitel s příslušným osvědčením od Ministerstva životního prostředí, takže pokud je správný a pokud nebude úbytek podzemní vody způsoben Vaším nadměrným odběrem, ale konstrukcí, nebo vadným provedením studny, tak za to odpovídá on, anebo ta firma. Problém by Vám nastal, kdyby se prokázalo, že jste věděl, že ta firma na tu práci nemá ani oprávnění, ani vybavení a přesto jste jí dílo zadal, protože byla levná. 

K bodu 4:  Zadat to oprávněné firmě která má jak kvalifikaci, tak i potřebné technologické vybavení k tomu, aby mohla studnu zkonstruovat tak, aby neovlivnila jiné studny. Většinou to znamená udělat zapažnicové těsnění pod ten vodní horizont, který berou ostatní studny. Musíte ovšem počítat s tím, že se bude muset vrtat technologií, která se nenabízí za nejnižší cenu. 

K bodu 5: Není to možné a kromě toho vzájemné ovlivňování studní funguje úplně jinak, než vyprávějí proutkaři. V přírodě je nad sebou většinou několik obzorů podzemní vody, s různými hladinami. Ve skalním prostředí se v nich pohybuje voda po preferovaných cestách - puklinách, které jsou navzájem propojené. V každém patře této sítě se každý odběr vody ihned projeví a vzápětí se vyrovnává se jako u spojených nádob. Problém vznikne, když se odstraní překážka (vodní kámen, nebo hlinité záteky), která brání úniku podzemní vody z jednoho patra do druhého. Pak může dojít k rychlému, anebo naopak k velmi plíživému vyschnutí studní, které berou podzemní vodu z toho patra, ze kterého uniká. 
Někde může způsobit problémy už jen to, že nová studna o něco zvýší dosavadní celkový odběr. Stává se to tam, kde jsou sice všechny studny  v jediném vodním horizontu, ale mají tak malé povodí, že je tak tak stačí zásobovat zasáklá srážková voda. Nová, anebo po prohloubení výkonnější studna odebírající podzemní vodu z téže zvodně pak způsobí, že hladina vody v celém okolí postupně zapadá, dokud se nesníží úhrnná vydatnost všech studní natolik, aby se celkový odběr znovu vyrovnal s přítokem. Proto by měl hydrogeolog především posoudit povodí pozemku a v případě potřeby navrhnout novou studnu tak, aby brala tu vodu, kterou ostatní studny nevyužívají. Když  investor
na takové řešení nemá peníze, tak  si buď musí vzít úvěr, anebo nemůže mít studnu. V žádném případě ale nesmí postupovat tak, aby poškodil ostatní.

 

Koupili jsme chatu, kterou užíváme k trvalému bydlení. To, že ve staré studni není voda jsme věděli předem. Nastal teď jeden problém. Plánujeme vrtat novou studnu, studnař již u nás byl, pramen na našem pozemku je, jenom, souseda, která je majitelkou chaty pod námi, pozemek níž o cca 10metrů a její studna od naší budoucí je vzdálená asi 20 metrů, nám již předem dala vzkázat, že nám nedá souhlas k vrtu na základě mínění, že ji budeme brát vodu ze studny. Tahle nemovitost není užívaná k trvalému bydlení, jenom k rekreaci. Ráda bych věděla, co máme teď dělat, jak postupovat, jestli vůbec může někdo nás takhle omezovat, vždyť nemůžeme trvale bydlet úplně bez vody. Upustili jsme zatím i od průzkumného vrtu a stojíme teď na mrtvým bodě. Napište mi, prosím, co máme teď dělat, studnař mi dal radu, že jsi máme dát nejdřív vypracovat geologický projekty aby jsme se předem vyhnuli potížím s majitelkou chaty, pak to poslat se žádostí na životní prostředí a na stavební úřad. Pomůže nám to takhle udělat? Máme strach, že i když uděláme jenom průzkumní vrt, že nám začne dělat problémy i když bude zaplombovaný. Obec nám povolení na průzkum dá kdykoliv, nevidí v tom problém.

Obec nemá oprávnění povolovat průzkumné vrty. Průzkumné vrty je oprávněna provádět Hydrogeologie pro studny a vrtyza podmínek uvedených v zákoně o geologických pracích (zákon 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů) jedině organizace u které řídí projektování, provádění a vyhodnocování těchto prací odpovědný řešitel – osoba s osvědčením Ministerstva životního prostředí, že je k tomu odborně způsobilá. Názor proutkaře není rozhodující, většina z nich k tomu oprávnění nemá. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie . Snažte se, aby Vám firma zajistila to, co v Postupu, který Vám na požádání můžeme zaslat, zajišťuje „A až Zet“. V opačném případě byste se mohli po vyhloubení vrtu dostat do potíží se sháněním dodavatele předepsaných dokumentací a pokud někdo z Vašich známých nemá praxi z investičního oddělení nějakého většího podniku, tak i s kompletací žádostí o územní a vodoprávní řízení.

Budeme stavět rodinný dům a chtěli bychom vlastní studnu. Mohl byste mi přesně popsat jak mám postupovat, jaké úřady mám navštívit, abychom dostali stavební povolení? Potom si to mohu, už zadat jakékoliv firmě, aby mi studnu vyvrtala. Budu ráda když byste byl tak laskav a podrobně mi vše popsal jak přesně mám postupovat, stavební povolení nám vyřizuje projektantka a toto do její kompetence nespadá, tak si to zařizujeme sami. Nechceme si na toto zbytečně najímat lidé a platit peníze navíc.

V každém případě potřebujete součinnost s hydrogeologem s osvědčením o odborné způsobilosti a kulatým razítkem vydaným Ministerstvem životního prostředí a s autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb s kulatým razítkem vydaným ČKAIT, protože nikdo jiný nesmí připravit předepsanou dokumentaci. Pokud jste někdy dělala na investičním oddělení nějakého většího podniku, tak si s tím ostatním pak už poradíte sama, ale jinak to pro Vás bude vyřizování na rok. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

Jaký je postup při záměru vybudovat vodní zdroj (vrtanou studnu nad 30 m) v blízkosti stávajícího zdroje zásobujícího obec a uvnitř jeho ochranného pásma. Je třeba zažádat vodoprávní úřad o změnu PHO ještě před vyhloubením průzkumného vrtu, nebo až po provedení čerpací zkoušky a během vodoprávního řízení o převedení průzkumného vrtu na studnu na základě hydrogeologického posudku (v případě, že oprávněná osoba v hg. posudku vyloučí ohrožení stávajícího zdroje)?

Podle vodního zákona (§14) je třeba ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v ochranných pásmech vodních zdrojů předem požádat o povolení vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. malý okres“).

V roce 2005 jsem dostal stavební povolení na rodinný dům.V územním rozhodnutí byla povolena i studna,která bude sloužit jako zdroj pitné vody pro dům,ale opomnělo se v té době zažádat o stavební povolení na studnu (nevěděl jsem ,že se musí žádat zvlášť na studnu).O stavební povolení žádám nyní a odbor životního prostředí na mě požaduje geologický posudek. Studna je již hotová, přítok vody bez problému atd. Chci se zeptat jestli je nutný geologický posudek ke stavebnímu povolení ze zákona? V územním rozhodnutí byla povolená studna zakreslena a okótována v místech, kde bude a kde je i nyní. Geologický posudek není nijak levná záležitost, proto se tomu bráním.

V roce 2005 platily tytéž vodoprávní předpisy jako nyní, takže budete muset zaplatit to, co jste měl správně zaplatit ještě před tím, nežli Vám stavební úřad povolil stavbu domu. Podmínkou k vydání rozhodnutí o stavebním povolení studny je vydání povolení k nakládání s vodami. Podle §9 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů je podkladem povolení k nakládání s podzemními vodami vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Jenže nejdražší není hydrogeologický posudek, ale předepsaná dokumentace k územnímu a vodoprávnímu řízení, kterou musí vypracovat autorizovaný inženýr pro obor vodohospodářských staveb. Stavební úřad je totiž povinen Vámi zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Pokud požádáte o její dodatečné povolení, které doložíte doklady předepsanými pro povolení nové studny, tak řízení o odstranění nepovolené stavby přeruší a zahájí řízení o podané žádosti. Problém může vzniknout, pokud Vaše studna není provedena tak, aby vyhovovala daným hydrogeologickým podmínkám a hydrogeolog na ni nebude moci vydat kladný posudek, anebo pokud na ni autorizovaný inženýr nebude moci vypracovat dokumentaci, aniž by mu hrozilo vyloučení ze ČKAIT.

Chci si nechat na svém pozemku nechat vykopat studnu. Odpovědný oprávněný hydrogeolog, příslušný našemu katastru, tvrdí, že pokud studna nedosáhne hloubky více jak 3 metrů, nejedná se o vodní dílo a nepotřebuje projekt a ani stavební povolení. Z jeho opakovaných prací v dané oblastí předpokládá, že tři metry budou pro studnu a její vydatnost dostatečné. Pozemek je v blízkosti rybníka a na půdě převážně pískové, což by jeho slova potvrzovala a vydatnost pro zalévání zahrady a technické užívání (splachování zpevněných ploch, mytí vozu) by měla být dostatečná. Tedy chci na svém pozemku nechat vykopat studnu do hloubky tří metrů, užití pro domácnost, čerpání kombinované (kbelík i el. čerpadlo), vydatnost změří a odborně potvrdí příslušný odborník s oprávněním. Potřebuji tedy stavební povolení a projekt k této stavbě?

Dotyčný oprávněný hydrogeolog by si měl přečíst příslušné předpisy. Podle platných vodoprávních a stavebních předpisů se jedná o vodní dílo – stavbu. K Spolehlivé studny a vrtyjejímu umístění je nezbytné územní rozhodnutí o umístění stavby a k jejímu vybudování je nezbytné vodoprávní povolení k odběru podzemní vody a stavební povolení ke studni. Územní řízení provádí obecný stavební úřad, vodoprávní řízení pro studny jednotlivých občanů – domácností provádí vodoprávní úřad pověřené obce (nemusí být totožná s obcí, kde je Váš stavební úřad). Tiskopisy žádostí Vám vydají přímo tyto úřady. Budou je chtít doložit dokumentací, zpracovanou autorizovaným inženýrem pro vodní stavby, kterým Váš hydrogeolog patrně není. Od něho ale bude chtít vodoprávní úřad vyjádření k odběru podzemní vody. Po dokončení studny musíte požádat vodoprávní úřad o kolaudační rozhodnutí, jinak ji nebudete smět používat a po uplynutí určené lhůty se na ni bude pohlížet jako na stavbu vybudovanou bez povolení. Účastníky stavebního i vodoprávního řízení jsou kromě žadatele a majitelů pozemku majitelé všech sousedních pozemků a staveb na nich a obec. Jedinou výhodou plynoucí z malé hloubky studny je to, že pokud bude hluboká do 3 m, může ji vybudovat kterákoliv studnařská či dokonce stavební firma, aniž by k tomu potřebovala povolení báňského úřadu (do 3 m se nejedná o vodní dílo). V žádném případě se však neřadí mezi stavby které je možno budovat svépomocí, musí ji stavět oprávněná firma.

V dokumentaci pro územní řízení a v žádostí o povolení stavby studny mám KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO ve kterém je doslovně napsáno: LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ-Městský úřad Vsetín,odbor životního prostředí,jako příslušný orgán státní správy lesů podle § 48 zákona č.289/1995 Sb, o lesích, v platném znění, souhlasí bez připomínek. V celém řízení o povolení stavby studny jde pouze oto že soused-majitel lesního pozemku,jako účastník vodoprávního řízení - o povolení stavby napsal vodoprávnímu úřadu: NESOUHLASÍM SE STAVBOU STUDNY A VODOVODU. Podpis adresa. Takže chápu dobře? Orgán státní správy lesů jakožto osoba (orgán) s odbornou způsobilostí má přednost a zcela anuluje nesouhlas vlastníka lesního pozemku jako osoby která nemá odbornou způsobilost? Jak obhájím a odůvodním pode §114 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. ,že sousedův nesouhlas mohl být anebo měl být uplatněn při územním řízení? Jestli se to nevyřeší, hrozí mi odstranění stavby (průzkumný vrt).

Problém je v tom, že Vám orgán státní správy lesů neměl vydat souhlasné stanovisko, když s ním vlastník lesa nesouhlasil. Měl to s ním projednat. Vy v této fázi nemáte co obhajovat. A po novele stavebního zákona, po 1.1.2013, Váš soused již není účastníkem stavebního řízení. Účastníkem řízení  o povolení k odběru podzemní vody není již od roku 2010. Na tahu je vodoprávní úřad. Pokud rozhodne ve Váš prospěch, tak se Váš soused buď odvolá a nějak to musí odůvodnit, anebo se neodvolá a není co řešit. Pokud vodoprávní úřad rozhodne ve Váš neprospěch, tak se odvoláte Vy a odůvodníte to těmi paragrafy. Pokud vodoprávní úřad odmítne rozhodnout a bude dělat mrtvého brouka, tak podle §80 Správního řádu (Zák. 500/2007 Sb.): odst.1: "Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví." V tom případě zkrátka budete muset požádat vodoprávní orgán obce s rozšířenou působností ("malého okresu"), aby učinil podle Správního řádu - § 80 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb. opatření proti nečinnosti vodoprávního orgánu pověřené obce.

Chtěla bych se zeptat,zda je potřeba před provedením průzkumného vrtu na vlastním pozemku provést ohlášení stav.prací na stavebním úřadu se souhlasem sousedů.

Průzkumný vrt nesmíte dělat ani na vlastním pozemku, ani nikde jinde. Je ho oprávněna provádět výlučně jen a jen organizace u které projektování, provedení a vyhodnocení vrtu řídí tzv. "odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie" s osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí. Musí přitom dodržet různá ustanovení geologického zákona. Mezi ně mimo jiné patří evidování průzkumných prací v Geofondu České geologické služby, oznámení průzkumných prací obci nejméně 15 dní předem a zaslání projektu vrtu hlubšího než 30 m Krajskému úřadu k vyjádření a zdokumentování a vyhodnocení vrtu, jehož závěrečnou zprávu jste pak jako objednatel povinna předat do archivu Geofondu. Průzkumný vrt nesmíte používat jako studnu, dokud nenabude právní moci územní rozhodnutí a pak následné vodoprávní rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody a ke stavbě studny z průzkumného vrtu.

Je v souladu se zákonem a vyhláškou a normou umístit studnu v prostoru místní komunikace kde jsou dvě kanalizační potrubí, vodovod a středotlaký plynovod? Předpokládaná studna je v ochranném pásmu plynovodu. Šířka komunikace je necelých 8 metrů. Pro vysvětlení - místní komunikace leží na soukromém pozemku žadatele.

I kdyby to povolil správce plynovodu, tak novou studnu již takto umístit nelze. Odporuje to §24a vyhlášky č. 269 ze dne 12.8.2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Vyhláška nabyla účinnosti dnem vyhlášení a nejmenší vzdálenost studny individuálního zásobování vodou od veřejné komunikace je v málo propustném prostředí 12 m, v prostupném prostředí 30 m.

V současné době připravujeme projekt RD, na jaře se teoreticky mělo začít stavět a protože se jedná o dřevostavbu, předpokládali jsme, že na konci léta, nejpozději na podzim bychom mohli bydlet. RD měl být zásoben vodou z veřejného vodovodu. Problém je ten, že došlo k vyčerpání kapacity vodovodu v městské části Plzeň-Lhota (odhadem 50% obyvatel této městské části využívá městskou vodu a 50% má studnu či vrt). V Plzni-Lhota, kde chceme stavět, bude další připojení na vodovod povoleno až po navýšení této kapacity, což dle informace od starosty bude tak na 10% v roce 2009, na 50% v roce 2010 a na 40% ještě později. Závěr je tedy pro nás jasný, pokud chceme bydlet v RD letos, pak si musíme nechat zřídit studnu (vrt). Po prostudování materiálů na vašich stránkách mi vyvstává otázka, zda i vybudování studny v relativně krátkém čase nebude problém. Moje první otázka tedy musí mířit tímto směrem. Předpokládám, že máte zkušenosti a víte jak asi orientačně dlouho může celý tento proces trvat. Z Vašich stránek mi vyplynula doba od návštěvy pozemku až po kolaudaci minimálně 3 měsíce (velmi optimistické), spíše odhaduji dobu na 4-5 měsíců..... je to tak ? Nicméně nejsem schopen posoudit vytíženost firem provádějích vrty a čerpací zkoušky, to se mi zdá jako největší neznámá, která může celkovou dobu výrazně prodloužit. V případě, že jsem celkovou dobu vybudování studny špatně odhadl a skutečná doba bude výrazně delší tak, že pro tento rok by to bylo v kombinaci s výstavbou RD problematicky stihnutelné, pak bychom stavbu RD pro tento rok "odpískali". V tomto případě bychom asi počkali do poloviny roku, abychom zjistili, zda je posílení vodovodu ve Lhotě v roce 2010 více reálné, pokud by to reálné bylo, pak bychom studnu vůbec nedělali. Pokud je ale mnou odhadnutá doba reálná, pak to znamená, že bychom vodu na konci léta (doba stěhování) určité měli a vyvstává otázka, zda je možné využít vodu z průzkumného vrtu (před schválením studny) - zejména pro stavební účely. Z toho co píšete se mi zdá, že to nelze dokud neskončí celý legislativní proces, je to tak ? Jelikož pro stavbu potřebuje stavební firma vodu (i u dřevostavby), znamená to, že je možné začít stavět až po kolaudaci studny ? Nebo mohu začít stavět dříve, ale musím zajistit vodu jiným způsobem... například domluvou se sousedem ? Teď mě napadlo, že asi ani toto nebude možné, protože pro stavební povolení budu potřebovat mít zkolaudovanou studnu, je to tak ? Nebo bude postačovat projekt studny a kolaudace studny bude stačit až pro kolaudaci RD ?

Vrt nelze zcela přebudovat na studnu a nelze ho tak používat až do té doby, dokud nenabude platnosti studny vrty hydrogeologie a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země vodavodoprávní rozhodnutí a tomu musí předcházet územní rozhodnutí o umístění stavby, dostal byste pokutu. Nyní počítejme naprosto stěsnané rozhodování státních úřadů nepředpokládající, že se někdo z účastníků řízení odvolá: rozhodnutí o umístění stavby:
územní řízení 30 dní, pošta 2 dny, odvolací lhůta 15 dní, CELKEM 47 dní. Vodoprávní rozhodnutí: dtto celkem 47 dní, ÚŘADY CELKEM 94 dní.
Z toho je patrné, že zhruba 3 měsíce čistého času zabere jenom předepsaná zákonná lhůta pro úřední řízení, pokud se nebude nikdo odvolávat a pokud si dojdete pro územní rozhodnutí a odnesete ho ještě v den vydání na vodoprávní úřad. Přiznám se, že já také nejsem žádný rychlík. Nejdříve musím zjistit v Geofondu České geologické služby jak to u Vás vypadá, potom tam musím zajet (pokud možno to s něčím spojit, jinak bych na tom prodělal kalhoty kvůli času) a vypracovat projekt vrtu. Může to být do týdne, ale také to může trvat 2 měsíce. Projekt Vám pošlu abyste ho potvrdili a když se mi vrátí, tak jeden podepsaný exemplář pošlu do Plzně na Krajský úřad, který má 30 dní k vyjádření. Pokud termín splní, pošlu ho firmě která to bude dělat, že je to k vrtání. Ta také nevisí na drátku a bude muset mít volnou soupravu někde blízko, jinak by Vám musela účtovat velmi vysokou přepravu. Počítejme 1 až 2 měsíce. Většinou to odpovídá 5 až 12 měsícům od objednání vrtu. Musí ovšem být splněna i hlavní podmínka, že na pozemku bude vůbec reálné tu studnu uskutečnit. Předběžné "IT a telefonické" hydrogeologické posouzení vhodnosti pozemku pro studnu nabízíme na našich firemních stránkách http://www.geolog.cz/hydrogeolog a můžete si ho objednat mailem na info@aazzet.cz .

Je potřeba na průzkumný vrt od specializované firmy nějaké písemné oznámení či až na základě průzkumu udělat projekt a následující kroky,aby byla povolena studna?

Pokud jde o skutečný průzkumný vrt zaevidovaný v Geofondu a řízený odpovědným řešitelem tak ne, ten zařizuješ veškeré formality spojené s průzkumným vrtem. Bohužel ale mnohé firmy nazývají "průzkumným", nebo "zkušebním" vrtem nepovolené stavby studní. U skutečných průzkumných vrtů dělá dokumentace pro územní a vodoprávní řízení autorizovaný inženýr pro obor vodohospodářské stavby obvykle na základě vyjádření hydrogeologa, které se musí dokládat k žádosti o povolení k odběru podzemní vody. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

 Mám dotaz ohledně zaměření studny. Jsem soukromý zeměměřič.Obrací se na mě lidé, že potřebují zaměřit studnu pro povolení. Je třeba zaměření studny od úředně oprávněného geodeta nebo stačí, když si každý sám studnu zakreslí do katastrální mapy či nějaké situace.

Ve stavebním ani ve vodním zákoně, ani v jejich prováděcích vyhláškách jsme nenašli povinnost geodetického zaměření, ale v Listech údajů pro vodoprávní evidenci studny a odběru podzemní vody, které vyplňují vodoprávní úřady, je kolonka "Přímé určení polohy (souřadnice x,y)". Je samozřejmě možné si je odečíst i z leteckého snímku z internetu. Pokud povinnost geodetického zaměření neukládá občanům nějaký právní předpis který nám unikl, tak jí na nich podle Správního řádu nesmí správní orgány vyžadovat.

Chtěla bych se Vás zeptat jestli je na rozšíření studně nutné stavební povolení nebo vůbec nějaké povolení?

Je třeba povolení ke změně stavby, vydané příslušným vodoprávním úřadem. Pro jednotlivé domácnosti je to úřad pověřené obce, pro všechno ostatní je to úřad obce s rozšířenou působností („malý okres“). Nutným podkladem je dokumentace vypracovaná autorizovaným inženýrem s autorizací pro vodohospodářské stavby a zpravidla též hydrogeologický posudek. Práce nelze provádět svépomocí, musí je provést autorizovaná odborná firma. Pokud jde o klasickou studnu hlubší než 3 m, anebo o vrtanou studnu hlubší než 30 m, tak musí mít oprávnění od Obvodního báňského úřadu.  

Potřebuji zhotovit vrt pro zásobování pitnou vodou RD. Proutkař našel dva zdroje: první je hydrogeologie pro studny a vrtyasi 5 metrů od domu v hloubce 30-40 metrů. Soused má trativod ze svého domu, vzdálenost vrtu od tohoto trativodu je asi 20-25 metrů, vše je ve svažitém terénu. Nebude v tomto případě můj vrt nějakým způsobem kontaminován trativodem? Dále je v tomto svahu (asi 70 metrů od domu) vybudován rybníček bez izolací. Nebude vydatnost tohoto vrtu ovlivněna tímto rybníčkem? Dle vyjádření proutkaře je to prý dobré. Druhý zdroj našel ve vzdálenosti asi 100 metrů od domu v hloubce 40 metrů. V obou případech se jedná o pukliny ve skále. Někde jsem se dočetla, že podzemní voda proudí na velké vzdálenosti Při pohledu na katastrální mapu a porovnání obou zdrojů a ještě dalšího zdroje v okolí (volně vyvěrající pramen) se pravděpodobně jedná o jednu puklinu, protože všechny tři zdroje jsou skoro v jedné přímce. Prosím o radu: mohu dát na radu proutkaře, a použít zdroj u domu? V druhém případě by se jednalo o přívod cca 100 metrů. Co v tomto případě všechno vybudovat, aby bylo možno tohoto druhého zdroje využít?

To musí posoudit hydrogeolog, ne proutkař. Jeho dobrozdání by Vám bylo ostatně málo platné, protože se nedá použít při povolování studny. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .
Budu mít vrt k rodinnému domku, jako jediný zdroj vody. Kdo by měl k tomuto vrtu vypracovat stavební povolení? Hydrogeolog nebo projektant?
Je to jinak. Potřebujete napřed územní rozhodnutí o umístění stavby (řízení provádí obecný stavební úřad) a potom vodoprávní rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody a o stavebním povolení studny (provádí vodoprávní úřad pověřené obce). Dokumentaci pro územní a vodoprávní řízení musí vypracova, podepsat a opatřit svým kulatým razítkem autorizovaný inženýr pro obor vodních staveb. Vyjádření k žádosti o povolení odběru podzemní vody musí vypracovat, podepsat a opatřit svým kulatým razítkem hydrogeolog. Účastníky územního i vodoprávního řízení jsou žadatel, majitel pozemku na kterém bude studna umístěna, obec, majitelé sousedních pozemků a staveb na nich a správci ochranných pásem (CHKO, les, dráha, inženýrské sítě atd.), pokud do místa studny zasahují. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .  

V jaké vzdálenosti může být vyvrtána od sousedního pozemku vrtaná studna hluboká cca 30 m? Spolehlivé studny a vrtyA co v případě že mi soused nedá povolení?

Váš soused je pouze účastníkem územního  řízení a je na stavebním úřadu aby posoudil, jestli jste předložil natolik hodnověrné podklady, aby mohl jeho námitky odmítnout a rozhodnout ve Váš prospěch. Podle platných předpisů musí být studna umístěna a zřízena tak, aby neovlivnila kvalitu a vydatnost sousedních studní (aby z nich mohl být uskutečněn povolený odběr podzemní vody). V každém případě potřebujete součinnost s hydrogeologem s osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí a součinnost s autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb s kulatým razítkem vydaným ČKAIT, protože nikdo jiný nesmí řídit průzkumný vrt a připravit předepsanou dokumentaci pro povolení studny. Standardní nabídku prací naší firmy si můžete najít na stránkách http://www.geolog.cz/hydrogeolog , anebo si o ní napsat mailem na info@aazzet.cz . Pokud jste mimo Prahu či Středočeský kraj, kde máme levné dojezdy, najděte si nějakou nějakou bližší firmu na našem webu http://www.geolog.cz/geologie. "Zkušební vrt" který neřídí a za který neodpovídá hydrogeolog s kulatým razítkem je nepovolená stavba.

Pokud chci na malém pozemku kolem chaloupky na vesnici v kopcích zřídit studnu (podle sousedních pozemků které mají studny kopané  do hloubky cca 7-9 metru již 50 let tam voda je), musím opravdu žádat o povolení ke zřízení stavby? Musím si opravdu nechat vytvořit projekt od projektanta a teprve s tímto projektem projit několikaměsíčním schvalováním? Nestačí zaplatit jen geologický průzkum a samotný vrt? Vždyť i vrtaná studna o nejmenším průměru (oproti sousedním studnám se snad ani nedá nazvat studnou) stoji velmi značné finance!

Důvodem je snaha omezit možnost zničení jiných studní, ke kterému často dochází i velmi plíživě. Po několika letech se pak těžko dokazuje kdo je vlastně způsobil a měl by na své náklady všechno vrátit do původního stavu a nahradit škody. Právě ty nejlevnější vrtané studny o nejmenším průměru jsou nejvíce nebezpečné, protože přímo ohrožují blízké "pořádné" studny. Podle stavebního zákona a zákona o vodách jsou proto jako každá jiná studna vodním dílem.

 Je nějakým nařízením limitováno umístění studny v blízkosti již vyvrtané a používané studny ? Slyšel jsem o vzdálenosti 25m. Dále zda je možno v případě ztráty vody v již vybudované studni požadovat zasypání nově vyvrtané studni i třeba ve větší vzdálenosti.

Vzájemnou vzdálenost studní upravuje §17 vyhl. č. 590/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů tím, že  se při umístění a zřizování studní odvolává na normové hodnoty ČSN 75 5115. Tato norma stejně jako vyhláška č. 501/2006 Sb. říká, že se studny budují a umísťují tak, aby odběrem z nich nebyla podstatně snížena vydatnost existujících sousedních studní.Ve skutečnosti ovšem nemůže zabránit ovlivnění sousedních studní umístění nové studny, ale její konstrukce. Ta musí být řešena tak, aby nepropojovala různá patra podzemní vody (tzv. zvodnělé obzory) a odebírala podzemní vodu z takového zvodnělého obzoru, který není přetížen odběrem z již existujících studní.. Pokud je tato zásada dodržena, mohou být okolní studny ovlivněny pouze depresí vytvořenou přímo při čerpání a to lze technickými prostředky účinně regulovat. Kdyby ale nová studna způsobovala ztrátu vody v okolních studních svojí špatnou konstrukcí, nepostačí její zasypání, protože to by únik vody či ztrátu tlaku ve zvodni nevyřešilo. V každém případě se musí postupovat podle rozhodnutí vodoprávního orgánu vydaného na základě odborného hydrogeologického posudku, zpracovaného odpovědným řešitelem geologických prací z oboru hydrogeologie. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

Potřebuji k hlubinnému vrtu na své parcele bezpodmínečně souhlas majitelů sousedních parcel?

Pro průzkumný vrt nikoliv, protože za něj plně odpovídá odpovědný řešitel geologických prací. Využívat ho jako studnu, provádět na něm úpravy, anebo ho dokonce napojit na rozvod ale smíte teprve až nabude právní moci stavební povolení. Vaši sousedé při nich budou účastníky řízení, zřejmě vznesou své negativní připomínky a bude záležet na vodoprávním úřadě aby rozhodl kdo má pravdu, jestli oni, anebo odpovědný řešitel. Pokud přesvědčivě vyloučí jeho účinky na okolí, rozhodne úřad ve Váš prospěch. Standardní nabídku prací naší firmy si můžete najít na stránkách http://www.geolog.cz/hydrogeolog , anebo si o ní napsat mailem na info@aazzet.cz . Pokud jste mimo Prahu či Středočeský kraj, kde máme levné dojezdy, najděte si nějakou nějakou bližší firmu na našem webu http://www.geolog.cz/geologie.

 Je potřeba na průzkumný vrt do 30m nějaké ústní nebo písemné oznámení ?Hydrogeologie pro studny a vrty

Podle aktuálního znění zákona č. 100/2001 Sb. je třeba každé zamýšlené čerpání podzemní vody oznámit Krajskému úřadu na předepsaném formuláři jako tzv. "podlimitní záměr". Krajský úřad toto oznámení posoudí, rozhodne, jestli není třeba záměr posuzovat procesem EIA a do 15 dnů sdělí oznamovateli své stanovisko. Kromě toho podle aktuálního znění zákona č. 62/1988 Sb. a návazných předpisů musí být každý průzkumný vrt prováděn za přímého řízení a zodpovědnosti "odpovědného řešitele" podle projektu geologických prací. Musí být nejméně 30 dní evidován u České geologické služby (v Geofondu) a ohlášen nejméně 15 dní předem obci, protože se jedná o geologický průzkum se zásahem do pozemku. Pokud by měl být vrt delší než než 30 m, anebo pokud by se mělo provádět více vrtů o celkové délce větší než 100 m, musí být projekt geologického průzkumu předložen nejméně 30 dní předem Krajskému úřadu ke zjištění, jestli nevyžaduje ještě nějaké další posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí. Podle místa a výsledků vrtu mohou být ještě další ohlašovací povinnosti - např. na ČHMÚ, nebo na Český inspektorát lázní a zřídel.

 Co všechno musím udělat ohledně legislativy, když bych chtěl prohloubit studnu, která je starší roku 1955 a nebylo k ní tedy třeba stavební povolení a povolení k nakládání s vodami.Je třeba si tato povolení k prohlubování opatřit?

Musíte požádat vodoprávní úřad o povolení,  je to vlastně změna stavby vodního díla. Práce musí provést na základě projektu a geologické dokumentace firma, která má od báňského úřadu oprávnění k činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, protože se jedná o tzv. drobné podzemní dílo. Prohlubování nelze provádět svépomocí. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

 Jsme tělovýchovná jednota a u fotbalového hřiště máme klasickou studnu z betonových skruží hlubokou cca 7 metrů, ze které čerpáme vodu na sprchování. Chtěli bychom vodu ze studny používat i na zalévání hřiště, ale voda nestačí přitékat. Je možné tuto stávající studnu prohloubit a jakým způsobem? Studna je cca 30 let stará, ale nevím zda na studni bylo vydáno stavební povolení - dá se to někde zjistit? Pokud nebylo vydáno stavební povolení dala by se studně legalizovat?

Protože nejde o studnu pro jednotlivou domácnost, pozbyla k 1.1.2008 povolení k odběru podzemní vody. Nakládání s vodami a její prohloubení, které je změnou stavby, vyžaduje vodoprávní rozhodnutí. Povolení vydává vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností. Budete potřebovat dokumentaci zpracovanou autorizovaným inženýrem pro vodní stavby, vyjádření hydrogeologa a stanovisko Správce povodí. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

 Projektová dokumentace na studnu může být 1x orig. a další mohou být kopie projektu při žádosti o stavební povolení ?

Měly by to být originály. Podle správního řádu ale můžete úřad požádat, aby z originálu pořídil na Vaše náklady potřebný počet kopií.

Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu (§ 9 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb.). Lhůta má obsahovat konktétní termín nebo může být pouze neurčitá, např. doba povoleného nakládání s vodami "na dobu existence vodního díla". Jaká lhůta je ve všeobecnosti udávána?

My u studní žádáme o povolení na dobu 100 let. Někdy ale požaduje Správce povodí, aby se povolení k nakládání s vodami vydávala na dobu i podstatně kratší, protože plánuje k nějakému termínu změny ve vodohospodářském plánu.

 Existuje právní předpis, kterým je stavebník (zákazník) povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu provedení průzkumného vrtu? Děkuji. 

U vrtů v záplavovém území či v ochranných pásmech vodních zdrojů musí majitel pozemku požádat o povolení hydrogeologického průzkumu vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností. Obecně musí být hydrogeologický vrt proveden podle projektu a smí ho provést jenom organizace, u které projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací řídí tzv. odpovědný řešitel s osvědčením odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí. Ten samozřejmě ví, že organizace je povinna průzkum 30 dní předem zaregistrovat v Geofondu a 15 dní předem ohlásit obci a je-li vrt hlubší než 30 m, musí se nejméně 30 dní předem poslat projekt na Krajský úřad k vyjádření a nejpozději 8 dní předem ohlásit zahájení prací na místně příslušný báňský úřad. Do 2 měsíců po ukončení geologických prací se musí jejich vyhodnocení (závěrečná zpráva) odeslat k archivování do Geofondu. Najdete to v Zákoně č. 62/1988 Sb. o geologických pracích na stránkách http://www.geolog.cz/zakony, to ohlášení Báňské správě je v zákoně č. 61/1988 Sb.

 Vodoprávní úřad mi napsal, že musím mít ke stavebnímu povolení mimo jiné i výsledky hydrogeologického průzkumu a čerpacích zkoušek vydatnosti vodních zdrojů, pokud se žádost o povolení týká odběru podzemních vod. U vrtané studny jsem se dozvěděla, že se dělá průzkumný vrt. Já však žádám o výstavbu kopané studny, jak mám tedy tyto výše uvedené zkoušky provést?

Výsledkem hydrogeologického průzkumu je to, co se skutečně v místě studny nalézá. Ve většině případů nestačí jenom prohlídka pozemku, ale jsou potřeba i nějaké technické práce. U vrtané studny jsou to výsledky přímo jejího vrtu, pokud je prováděn jako průzkumný. Hloubení tzv. kopané studny je prací prováděnou hornickým způsobem v podzemí a proto musí být podle báňských bezpečnostních předpisů ještě před jejím zahájením pořízena geologická dokumentace kterou je nutno během postupu prací průběžně doplňovat. To znamená, že buď musí být v místě studny nejprve proveden jádrový vrt na základě kterého geolog připraví podklady pro její projekt, anebo musí být studna hloubena jako průzkumná šachtice za stálého dohledu geologa a v případě zjištění nebezpečí pro okolní studny bude muset být odborně zlikvidována. Standardní nabídku prací naší firmy si můžete najít na stránkách http://www.geolog.cz/hydrogeolog , anebo si o ní napsat mailem na info@aazzet.cz . Pokud jste mimo Prahu či Středočeský kraj, kde máme levné dojezdy, najděte si nějakou nějakou bližší firmu na našem webu http://www.geolog.cz/geologie.

 Jaká je časová následnost postupných kroků při zřizování studny ?

Všechny úkony potřebné ke zřízení studny najdete v Postupu, který je určen pro naše firemní klienty a který Vám zašleme mailem, když si o něj napíšete na info@aazzet.cz . Pokud je studna hloubena jako technické dílo geologického průzkumu, je schéma následující:

1. Oznámení "podlimitního záměru" čerpat podzemní vodu na Krajský úřad.
2. Hydrogeologický průzkum
3. Vypracování dokumentací pro územní a vodoprávní povolení studny
4. Územní řízení
5. Vodoprávní řízení
6. Stavba vodního díla (přestavba nadzemní a mělké části průzkumného díla aby vyhovovalo požadavkům na studny)
7. Kolaudační souhlas s užíváním vodního díla

Bez územního rozhodnutí o umístění stavby a vodoprávního rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody a o povolení ke stavbě vodního díla - studny je vrt buď stavbou zahájenou bez povolení podle §88 - odstraňování staveb a podle části 3 - Sankce zákona č. 50/1976 Sb., anebo průzkumným dílem, které podle §55 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách není vodním dílem a jehož využití limituje § 8 odst. 3 a) zákona č. 254/2001 Sb.

Mám pozemek, který obsahuje malou stavební část, kde bude domek a ostatní je nestavební. Je možno mít studnu na nestavební části ? Je nutné stavební povolení ? Studna nebude hluboká - voda je prý v hloubce asi 4 m.

Pokud je odhad hloubky hladiny podzemní vody správný, musela by být studna hluboká nejméně 6 až 8 m a to není právě málo. Je ale jedno jestli je mělká nebo hluboká a je jedno, jestli je na stavební, či nestavební části pozemku. Studna je stavba a vždy je třeba na ní mít povolení k odběru podzemní vody a stavební povolení k vodnímu dílu (oboje vydává vodoprávní úřad). Vodoprávnímu řízení musí u studny vždycky předcházet  územní řízení o umístění stavby, které vede obecný stavební úřad. Při něm se zjišťuje, jestli je zamýšlená stavba v souladu s územním plánem (pokud byl schválen) a jestli není v rozporu s nějakým jiným, již existujícím územním rozhodnutím (např. ochranným pásmem vodního zdroje a pod.). Doporučuji Vám proto dojít nejprve na stavební úřad a zjistit si, jestli u Vás nějaké takové omezení neexistuje. Potom je třeba vyhledat oprávněnou hydrogeologickou firmu (např. na serveru http://www.studny.info  ) a zadat jí provedení hydrogeologického průzkumu. Na základě jeho výsledků musíte požádat  správce povodí o vyjádření, které je třeba se závěrečnou zprávou hydrogeologického průzkumu přiložit k žádosti o vodoprávní povolení k nakládání s vodami a ke stavebnímu povolení studny. Teprve když je umístění, hloubka a konstrukce studny nepochybná (zpravidla se stane studnou přímo průzkumné dílo zajištěné tak, aby neovlivnilo povrch ani vodní poměry území), začíná územní a stavební řízení.

 Jakých povolení je třeba ke zřízení pramení jímky, případně k využívání vody z pramení jímky,  resp. jak se tento proces liší od procesu výstavby studny.

Proces povolení pramenní jímky se od povolení studny nijak neliší, protože podle §2 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. - o vodách je voda v pramenní jímce podzemní vodou. K jejímu odběru je podle § 8 odst. 1 písm. b) vždy třeba povolení k nakládání s vodami, takže se podle §55 odst. (1) písm. l) zákona č. 254/2001 Sb. jedná o vodní dílo a musí k němu být podle § 15 (neustále cituji zákon č. 254/2001 Sb.- o vodách) stavební povolení. Tomu se můžete vyhnout jedině v tom případě, že necháte vodu z pramene volně vytéci a po nějaké její pouti po zahradě budete tuto povrchovou vodu podle §6 odst. (1)zákona č. 254/2001 Sb. odebírat bez zvláštního technického zařízení.

Možnost úlevy je v tom, že pokud půjde o pramenní jímku mělčí než 3 m, tak se podle §2 odst. (1) písm. m) a odst. (2) písm. a) vyhlášky ČBÚ č. 55/1996 Sb. nejedná o podzemní dílo, takže nemusí její projekt vypracovat projektant s osvědčením o odborné způsobilosti vydaným báňským úřadem podle §5 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., nýbrž jen autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářských staveb podle § 46a zákona č. 50/1976 Sb. a podle § 5 odst. (3) písm. c) a že by jí nemusela dělat organizace s oprávněním od báňského úřadu, nýbrž jen oprávněná stavební firma.

Slyšel jsem, že pokud se na pozemku provádí vrt o průměru do 120 mm, nemusí se nechávat provádět hydrogeologický průzkum a že jediná povinnost je ohlašovací u městského úřadu o provedení vrtu. Nenašel jsem přijatelnou odpověď v předpisech, tak Váš žádám o radu.

Asi jste nehledal ve správných předpisech. Rozhodující není průměr vrtu, ale fakt, že bez stavebního povolení jde buď o černou stavbu, anebo o geologický průzkum, před jehož započetím ale musí být splněny zákonné náležitosti a které musí vyprojektovat, řídit a vyhodnotit odpovědný řešitel geologických prací. Průzkumný vrt se ale nesmí před získáním vodoprávních povolení používat jako studna. Je to jen počátek procesu, po kterém musí následovat územní a vodoprávní řízení.

Minulý měsíc jsem koupil pozemek a dosud nejsem zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí.  Potřebuji začít se zřizováním studny, ale jsem si vědom, že některé předpisy nelze nerespektovat. V případě, že by pro činnosti spojené s vrtem stačila ověřená kupní smlouva na předmětnou nemovitost bylo by možné začít s pracemi i dříve než po zápisu do KN.

Průzkumný vrt lze vyprojektovat a provést na základě písemného souhlasu majitele pozemku. To znamená, že pokud nebyl dosud proveden zápis do katastru, je k němu třeba buď písemný souhlas bývalého majitele, anebo prostě dosavadní výpis z evidence nemovitostí a ověřená kupní smlouva.

Prosím o informaci, zda je jímací zařízení provedené naražením 5/4" trubkou s narážecím hrotem do hloubky 5 m a ruční pumpou NP 75 chápáno jako stavba studny kopané, či vrtané a jestli podléhá stavebnímu povolení a vodoprávnímu řízení.

Protože se jedná o jímání podzemní vody, musí být i na tuto jednoduchou studnu územní rozhodnutí o umístění stavby a vodoprávní povolení k nakládání s vodami a ke stavbě studny. Jedná se o tzv. "trubkovou" studnu.

Rozhodl jsem se vykopat na svém pozemku vlastni studnu svépomocí a nemám dostatečný přehled o zákonech a prováděcích vyhláškách, které se tohoto týkají. Žádám Vás o objasnění tohoto problému a sdělení co podniknout před zahájením samotných prací.

Kopat studnu svépomoci není možné, protože studna je podle zákona č. 254/2001 Sb. vodní dílo. Proto stavbu studny či její změnu prohloubením může provádět jedině právnická nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů (profesionální firma), která má k tomu zároveň oprávnění od báňského úřadu. Pokud si studnu vykopete sám, neměla by být zkolaudována a vodoprávní úřad by měl nařídit její odborné odstranění.

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách