A až Zet - RNDr. Petr Čížek, vrty, studny, geologie   Jiné vodoprávní problémy

 

Plánujeme stavbu rodinného domu v lokalitě, kde si musíme řešit odvod dešťových vod na vlastním pozemku a nesmíme dešťové vody odvádět do veřejné kanalizace. Dle hydrogeologického posouzení bylo doporučeno utrácení dešťových vod pomocí vsakovacích studní hlubokých 4,5 – 5 m. Hladina spodních vod byla naražena v hloubce 6 m p.t. Do hloubky cca 4,5 m pod terénem je vrstva písčitých jílů, níže pak vrstva fluviálních písků až štěrkopísků. Chtěl bych se Vás zeptat, zdali je možné vybudovat studnu, ve které by byla stálá hladina vody a do této studny by byla odváděna voda dešťová. Z této studny bychom pak odebírali užitkovou vodu (pro WC, zalévání apod.). Voda odváděná do studně by byla pouze ze střechy objektu, nikoliv ze zpevněných ploch. Neuvažujeme o tom, že by voda byla užívána jako pitná vzhledem k tomu, že se pozemek nachází v lokalitě, kde v minulosti byla zemědělská činnost a voda obsahuje fekální částice.

V žádném případě NESMÍTE !!  Odporuje to vodnímu zákonu a obecným podmínkám pro výstavbu, podle kterých je závazná ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platná od června 2010. Vlastně to nevyhovovala ani její předchůdkyni, stejnočíselné normě z roku 1993. Podle obou  musí konstrukce a provedení studny zabraňovat vnikání dešťové vody a nečistot do studny. Dále: přinejmenším na počátku deště odpovídá dešťová voda definici odpadních vod podle §38 zákona č. 254/2001 Sb. a jejich přímé vypouštění do vod podzemních nelze podle odstavce 4 povolit. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky, nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§39 odst. 3) do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreace na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Pokud máte dostatečně velký pozemek, zřiďte si na využívání dešťové vody podzemní cisternu umístěnou tak, aby se přetok zlikvidoval přelitím na pozemek s využitím ustanovení §21 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb.:
"Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreace nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3."

Mám dotaz na ochranné pásmo vodního zdroje, bydlíme v lokalitě, kde je ochranné pásmo vodního zdroje, kdy v prostoru cca 1 ha je asi 6 studní, které jsou sváděny do rezervoáru a slouží jako obecní zdroj pitné vody. Je možné v blízkosti cca 50 m od studny zahradit louku a provádět zde podnikatelskou činnost v chovu skotu, případně v jaké nejbližší vzdálenosti by bylo možno pastvinu založit, uveďte , zda je na toto pamatováno v zákoně.

Pokud je na Vašem pozemku ochranné pásmo vodního zdroje, tak podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb. v rozhodnutí o jeho zřízení nebo změně vodoprávní úřad stanoví, které činnosti tam nelze provádět, jaká technická opatření je tam třeba provést a případně i způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících. Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží jejich vlastníkům náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout ti, kdož jsou oprávněni k odběru podzemní vody z vodního zdroje. Je-li jich více, tak poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.

Na jakém úřadě jsou zakresleny studny v okolí mé budoucí nemovitosti? Majitel prodávaného objektu má na pozemku vrtanou studnu v hloubce 17-18 metrů. Studnař který se mnou učinil prohlídku mně sdělil, že umělohmotné skruže ve vrtané studni jsou silně poškozeny a doporučuje nový vrt. Doporučený hydrolog mě požádal abych zjistil u okolních pozemků okolní studny než navštíví tuto lokalitu.

Teoreticky by mohly být na vodoprávním úřadě pověřené obce, ale asi tam nejsou ani ty novější a docela určitě ne ty, které byly před rokem 1955. Musíte se zeptat sousedů a velice užitečné je se poptat na poměry s vodou v hospodě.

Kolik metru je "ochranne pasmo" okolo vrtu, ktery je pouzivan jako zdroj vody pro jedineho odberatele (drive pouzivan jako zdroj pro obec ). Musi byt vrt nejak oznacen, musi byt v nejakem okruhu oplocen a do jake vzdalenosti - spis blizkosti muze probihat obcasna pastva hospod. zvirat? Je rozdil mezi pastvou napr. skotu nebo napr. ovci a koz? ve kterem zakone a paragrafu bychom nalezli odpoved?

Ochranné pásmo by muselo být stanoveno rozhodnutím stavebního nebo vodoprávního úřadu. Jinak platí zákonem závazná ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platná od června 2010 a předtím její předchůdkyně z roku 1993, podle kterých do vzdálenosti 2,0 m od vnější konstrukce domovních studní nesmí být území znečišťováno ani jinak dodatečně ohrožováno např. jinou stavbou nebo činností a podle které plocha kolem studny do vzdálenosti 10 m nesmí být jakkoliv znečišťována a nejsou na ní dovoleny činnosti, které by mohly zhoršovat jakost podzemní vody. Ovšem analogií s ustanovením vodního zákona o ochranných pásmech by na Vás mohl vlastník pozemku v občansko právním sporu vymáhat náhradu za omezení v jeho využití.

Jsme přírodní koupaliště na Přerovsku a dostali jsme za povinnost vést si tzv. Provozní deník studny, které máme 2. Doposud jsme se s tímto požadavkem nesetkali a nemáme představu, jak správně deník vést, jaké údaje v něm máme správně vést a kde si ho můžeme zakoupit?

Ve vodoprávních předpisech jsem pojem "provozní deník" nalezl jen v § 11 vyhlášky 428/2001 Sb, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích: (1) Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace. Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu a odběry vzorků vody a odpadů. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu. (2) Jeli to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky. (3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení. Do provozního deníku studny by tedy měly být zaznamenávány (a pak archivovány) veškeré důležité údaje spojené s jejím provozem. Myslím si, že pokud Vám provozní řád studny, anebo nějaký orgán nenařídil něco podrobnějšího, tak do provozního deníku studny zapisujte: od kdy do kdy byla čerpána voda a kolik (nemáte-li vodoměr, tak alespoň stavy elektroměru), při jaké provozní hladině a také všechny odběry vzorků vody a jejich výsledek, jakož i všechny opravy a čištění studny, výměny čerpadel apod. Docela užitečné by bylo zaznamenávat klidovou hladinu vody po delší (několikadenní) zastávce čerpání, před jeho novým započetím. Dalo by se to použít, kdyby Vám někdo nějakým způsobem narušil vydatnost studny.

Najdu prosím někde na netu seznam hydrogeologů v jihomoravském kraji?

Aktuální seznam fyzických osob odborně způsobilých k provádění geologických prací je k dispozici na stránkách MŽP a nejsnadněji se k němu dostanete  z informačního serveru studny.info.  Bohužel ale není rozdělen podle krajů, pouze podle odborných zaměření a v nich je abecední.

Jsem novým vlastníkem pozemku, na jehož ploše se nacházejí dvě studny. Studny jsou funkční, dle stavu zbudovány tak v 50. letech. Sousedící zahrádkářské sdružení k nim má věcné břemeno průchodu. Jak mám zjistit vlastníka těchto studní? Zahrádkáři se mnou nekomunikují a referát životního prostředí mi sdělil, že na katastru. Tam samozřejmě nic nevědí, posílají mě opět na životní prostředí. Domnívám se, že by to skutečně měli vědět na referátu životního prostředí. Než tam opakovaně vběhnu "udělat vítr", rád bych se zeptal Vás. Logicky se nabízí vysvětlení, že to budou zahrádkáři, ale kvůli vzájemným špatným vztahům se mnou nespolupracují.
 

Jestliže studna není zakreslena do pozemkové mapy katastrálním úřadem jako samostatný pozemek, tak je to stavba vybudovaná na tomto pozemku a ten kdo ji vybudoval by k tomu měl mít od tehdejšího majitele pozemku povolení. Podle mě (ale nejsem právník) je studna v takovém případě součástí pozemku a tedy majetkem jeho majitele, pokud neurčí jejího jiného vlastníka soud. Otázka je jak je to s vydržením práva takovou studnu využívat a opravovat potrubí které od ní vede, ale na to by Vám musel odpovědět právník. I když by podle občanského zákoníku k vydržení mělo dojít, řeší tyto věci případ od případu soud a proto si myslím, že by bylo ve vlastním zájmu uživatelů těch studní, aby s Vámi začali komunikovat.

Uzná vodoprávní úřad hydrologický posudek který vypracoval člověk s oprávněním k činnosti podle par.3 písm. b),d),h) zákona č.440/1992 Sb.o hornické činnosti? Předmět činnosti: inženýrsko-geologický průzkum a hydrogeologický průzkum kromě geologických prací podzemní práce prováděné hornickým způsobem, zejména hloubení šachtic a studní, strojní vrtání studní nad 30m.

Nesmí ho uznat. Podle §9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách je podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů. A rovněž zákon č. 61/1988 Sb. - o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, podle kterého Vám bylo vydáno státní báňskou správou Vaše osvědčení říká, že geologické posudky k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem smí zpracovat osoba k tomu způsobilá podle zákona č. 62/1988 Sb., to znamená odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie, který ho opatří vlastnoručním podpisem a kulatým razítkem s malým státním znakem, jeho jménem, odborností a číslem jeho oprávnění vydaným Ministerstvem životního prostředí.

Objasněte mi, prosím, termín "zadavatel" ve vazbě na 1. a 3. odstavec §12 zákona č. 62/1988 Sb.

Zadavatel je ten, kdo získal oprávnění provádět průzkum výhradního ložiska nerostných surovin a zadal jeho provedení průzkumné organizaci. Po jeho ukončení musí zadavatel poslat do Geofondu k archivaci závěrečnou zprávu geologického průzkumu. Ten, kdo si objedná u průzkumné organizace nějaký jiný geologický průzkum = objednavatel. Je povinen odevzdat výsledky geologického průzkumu do Geofondu do 2 měsíců po jeho ukončení. Často ale místo něho posílá do Geofondu k archivaci závěrečnou zprávu přímo průzkumná organizace, aby si ušetřila problémy, kdyby to neudělal.

V obci, kde mám trvalé bydliště neexistuje vodovod. Mám studnu, hlubokou cca 5 m, která vysychá. Mám nějaké právo či nárok požádat místní obecní úřad o zásobování pitnou vodou či příspěvek na hlubinný vrt či zřízení vodovodního řadu?

Bohužel Vás nepotěším, ale pokud nejste napojen na veřejný vodovod, tak si své zásobování vodou musíte zařídit sám. To samozřejmě nevylučuje požádat kohokoliv, tedy i obec, o příspěvek. Bude záležet na ní, jak Váš případ posoudí, ale kdyby to udělali všichni, tak by asi zkrachovala.

Kde lze v zákoně o vodách 254/2001 Sb. a v návazných vyhláškách najít, jak daleko od hranice pozemku se sousedem může být vyveden svod z okapů rodinného domu rozptylem na pozemek ?

Zákon o vodách nic takového nestanoví. Záležitost je třeba vyřešit v rámci stavebního řízení podle stavebního zákona 183/2006 Sb. Zákon o vodách by připadal v úvahu pouze při vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních, anebo ve vyhlášeném ochranném pásmu vodního zdroje.

Mám stávající studnu a potřebuji pro účely napojení tepelného čerpadla provést vsakovací jímku. Jaký by měl být postup? Může být společný i pro dešťové vody?

Není důvod, proč by stejný objekt nemohl vsakovat i přečištěnou dešťovou vodu. V následujícím budu citovat zákon č. 254/2001 Sb. - vodní zákon:
K čerpání podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie je podle §8 odst. (1) písm. d) a podle §9 odst. (1) třeba povolení k nakládání s vodami. Podkladem pro jeho vydání je vyjádření odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie. Vsakovací jímka vybudovaná za tímto účelem je vodním dílem podle §55 odst. (1) písm. l) a k jeho provedení je třeba povolení vodoprávního úřadu podle §15 odst. (1). Lze je povolit, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami nejpozději současně s povolením stavby vodního díla. Vsakování dešťových vod podléhá témuž postupu, protože je nakládáním s vodami podle §8 odst.1 písm. c).

Postup zřizování vsakovací studny je prakticky stejný jako u normálních studní. Doporučuje se ale, aby měla dvojnásobný průměr než jímací studna a co nejhrubší zrno kačírku. Reálnost řešení musí přímo na místě posoudit hydrogeolog. Musí to být osoba s osvědčením odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie, které vydalo Ministerstvo životního prostředí. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie . Na základě hydrogeologického posudku budete potřebovat stanovisko správce povodí k povolení k nakládání s vodami a ke stavebnímu povolení na vsakovací studnu.

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách