RNDr. Petr Čížek A až Zet - vrty, studny, hydrogeologie   Bezpečnost, projektování a povolování některých technických prací

Při provádění průzkumných vrtných prací zpracovává projektovou dokumentaci Hydrogeologie pro studny a vrtyosoba s osvědčením odborné způsobilosti v oboru hydrogeologie. V případě průzkumných vrtných prací s délkou nad 30m, se jedná o činnost prováděnou hornickým způsobem. V tomto případě tedy musí mít projektant vedle odbornosti hydrogeologa i osvědčení Báňský projektant? Pokud je osvědčení Báňského projektanta nezbytné, může být případně nahrazeno souhlasem Českého báňského úřadu k provedení projektu?

Je to jinak. Podle §4 odst. 8 vyhlášky MŽP č. 369/2004 Sb. projekt technických prací zpracovává jejich provozovatel. Pro vrty hlubší než 30 m existuje báňský bezpečnostní předpis, vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., jejíž příloha č. 1 specifikuje „Náležitosti projektu vrtu“. Projekt musí mít část geologickou a část technickou. Tou geologickou částí by měl být Váš projekt geologického průzkumu. Podle výše uvedeného báňského předpisu geologická část vždy určuje:

a)       účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu

b)       předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikostí tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy, nebo hořlavých nebo škodlivých plynů

c)       hloubky předpokládaných potíží při vrtání, jako např. svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace

d)       hloubkové intervaly odběrů a vzorků hornin

e)       karotážní měření

f)         izolaci vrstev

g)       požadavky na čerpací pokusy

h)       způsoby otevření  zjištěných obzorů a perforace

Pokud Váš projekt hydrogeologického průzkumu tyto údaje neobsahuje, tak by Váš vrtař neměl začít vrtat, dokud do něj odpovědný řešitel nedoplní všechny údaje, které by měla geologická část prováděcího projektu vrtu obsahovat.

Moje otázka se týká protlaku pod železniční tratí prováděné při stavbě obecní kanalizace. Protlak má průměr cca 100 cm a je v hloubce cca 3 m. Jedná se o dílo, které podléhá vyjádření či schválení Báňského úřadu v rámci stavebního řízení či nikoliv? Pokud ano, podle čeho a kde je hranice pro Studny vrty a zdroje tepla pro tepelná čerpadla země voda takové vyjadřování? Mám na mysli, že například protlak o průměru chráničky do 50 cm nepodléhá vyjádření Báňského úřadu a přes tento průměr už ano a podle čeho. Případně od kdy se jedná o dílo prováděné hornickým způsobem s patřičným projektem vyhotoveným oprávněnou osobou atd ..

Vámi popisovaný protlak o průměru 100 cm, vedený pod železniční tratí v hloubce 3 m, je dílem, které povoluje stavební úřad, ale mohou se na něj vztahovat báňské předpisy. Musel by to rozhodnout Obvodní báňský úřad. Podle vyhlášky č. 55/1996 - o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Podle §2 odst. 2 písm. a) je podzemním dílem "i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud mají charakter podzemního díla, ve kterém se mohou zdržovat osoby" a podle písm. c) se protlak bez použití trhacích prací považuje za "drobné podzemní dílo". Já z toho odvozuji, že vůbec nezáleží na průměru protlaku či vrtu, ale na tom, jestli se v něm mohou, například při jeho vyztužování, či údržbě, zdržovat lidé. Jestliže ano, tak se jedná o činnost prováděnou hornickým způsobem. Tu sice báňský úřad nepovoluje, podléhá běžnému stavebnímu řízení, ale po stránce bezpečnostních předpisů ji dozoruje v tzv. rozšířeném dozoru, takže mu musí být nahlášeno zahájení, přerušení a ukončení prací, firma k nim musí mít oprávnění vydané Státní báňskou správou a pracovníci musí mít platná periodická přezkoušení podle báňských předpisů.

Dva objekty spojuje dnes již nepoužívaný tunel, kterým vedla přípojka ústředního topení. Jelikož se zaplavoval vodou, zřídili jsme v roce 1963 v tunelu jímku, ze které se pomocí ponorného čerpadla a plováku odčerpává záplavová voda.Jímka se nachází v objektu, který jsme prodali, čerpadlo je však z důvodu zaplavení napájeno a ovládáno z našeho objektu. Je nutné mít na takovéto řešení povolení vodoprávního úřadu ?

Ano, je třeba mít povolení k nakládání s podzemními vodami od vodoprávního úřadu obce s rozšířenou působností. Činnost kterou provádíte vyžaduje vodoprávní povolení, protože není uvedena v §8 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve kterém jsou vyjmenovány činnosti, které povolení k nakládání s podzemními vodami nevyžadují. 


Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách