A až Zet RNDr. Petr Čížek - vrty, studny, hydrogeologie   Sousedské spory

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách

Soused si udělal načerno vrt o hloubce nejméně 60m, vrtací souprava tam pracovala přes 10 hodin. Když jsem na tuto skutečnost upozornila, úředníci svolali jednání a sehráli takovou frašku, že jsem z tohoto jednání šla jako největší vyvrhel této společnosti, neboť  si stěžuji na něco, co je v „pořádku“. Nyní druhý soused požádal o povolení  na vrt hluboký také 60m, žádala jsem úředníky, aby do dokumentace uvedli zaměření hladin studní na mém pozemku. Bylo jednání, kterého se zúčastnil starosta, úředník ze životního prostředí, hydrogeolog souseda, který zpracoval projekt a já jsem si přivzala také hydrogeologa, neboť dané problematice nerozumím a neznám zákony. Výsledek jednání byl ten, že všichni pánové se dobře znají, tykají si, zaměřené hladiny byly, ale do protokolu nebyly sepsány. Hydrogeolog souseda měl doplnit své vyjádření, které udělal v tom smyslu, že sousedovi studna je v pořádku a že prohloubení na okolní studny nebude mít vliv. Proti tomuto jsem se obrátila, že trvám na tom, aby hydrogeolog tam uvedl naměřené hladiny, a tyto údaje podepsal a orazítkoval. Úředník ze životního prostředí měl tu drzost, že mi mailem poslal tabulku, kterou mohl zpracovat kdokoliv nepodepsanou a navíc v této tabulce byly upravené hodnoty, neboť mi „strhly“ hladinu o 12m méně než byla naměřena. Na toto jsem opět reagovala, že tabulka je smyšlená neplatná a nyní je klid před „bouří“. Hydrogeolog samozřejmě pravdivé údaje nebude chtít zahrnout do vodoprávního řízení, neboť se oprávněně obává, že nám voda bude stržena a on se bude muset finančně podílet na obnově našeho vodního zdroje, tak si myslím, že mě obejdou a soused udělá vrt načerno jako vedlejší soused, a když mi strhnou vodu, řeknou, že je to počasím nebo lokalitou, neboť se nacházíme na skále. Nejlepší na tom je, že hydrogeolog, který mě zastupoval na jednání mi také nechce sdělit naměřené údaje, takže udělali pánové jednání a ze mě opět blbce. Prosím o radu, na koho se mám obrátit, aby už bylo zamezeno těmto praktikám. Podle mého názoru, si státní úředníci otevřeli výhodný obchod, neboť kdo přijde, aby mu zlegalizovali načerno udělaný vrt, oni mu vyhoví, neboť zadarmo to jistě nebude.

Pokud byl vrt proveden organizací u které jeho projektování, provádění a vyhodnocování řídil „odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie“ s osvědčením odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí ČR, tak nešlo o „černý vrt“, ale o hydrogeologický průzkum a za výkon těchto prací odpovídá fyzická osoba „odpovědný řešitel“. Protože geologická komora neexistuje, nebyla zákonem ustanovena, musíte se v pochybnostech obrátit se svou stížností přímo na Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, aby prošetřil, jestli odpovědný řešitel splnil veškeré náležitosti předepsané geologickým zákonem a souvisícími předpisy a jestli popřípadě nepochybil profesně. Pokud „odpovědný řešitel“ uvedený soubor prací neřídil, tak šlo o stavbu provedenou bez povolení a je pravděpodobné, že úřad postupoval podle § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. V tom případě vstupoval hydrogeolog do věci až následně, jako „osoba s odbornou způsobilostí“, aby se vyjádřil k žádosti o povolení nakládání s podzemními vodami, bez jehož vydání nemůže být Vašemu sousedovi vrt zlegalizován na studnu. I v tomto případě musíte své případné pochybnosti o jeho práci směřovat na Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie. Úředník v takovém případě může ovlivnit pouze to, jestli jednání Vašeho souseda a provádějící firmy předá, či nepředá k přestupkovému řízení. V obou eventualitách totiž musí brát na vědomí, že mu bylo předloženo vyjádření odborně způsobilé osoby opatřené jejím podpisem a přiděleným očíslovaným kulatým razítkem s malým státním znakem a že toto vyjádření nebylo zpochybněno žádným stejně ověřeným vyjádřením jiné odborně způsobilé osoby.

Na sousedově pozemku byl na podzim loňského roku proveden vrt 20 m hluboký podle projektu hydrogeologa. Na jaře se vydatnost vrtu snížila a soused se rozhodl udělat nový vrt o hloubce 27 m. Voda v naší vrtané studni hluboké 24 m, která se nachází ve vzdálenosti cca 20 m, se v průběhu vrtných prací silně zakalila a zapáchá. Firma, která vrt prováděla, nám doporučila čerpat vodu 1 - 2 dny, až se voda opět vyčistí. Vrtná souprava zůstala na místě a vrt nejspíše nebyl dokončen, ale soused chce vrt zprovoznit co nejdříve. Po cca 4 hodinách kontinuálního čerpání čerpadlem Aquasub 70 se voda pročistila, ale zápach trvá. Studnu používáme jako zdroj pitné vody pro rodinný dům. Jak bychom měli postupovat a zda je možné uplatnit případně náhradu škody a kdo je za ni zodpovědný.

Vypadá to, že bude nějaká chyba jinde. Obávám se, že je někde mezi Vaším a sousedovým vrtem únik nějaké závadné látky, třeba močůvky z protékající žumpy, anebo nepovoleného trativodu. Obraťte se na toho jejich hydrogeologa, aby situaci prověřil.

Mám dotaz ohledně hydrogeologického posudku na stavbu studny. Je možné aby mi tento posudek napsal i odborně způsobilý geolog nebo je nutné aby to byl pouze hydrogeolog ?

Musí to být osoba s osvědčením odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie, které vydalo Ministerstvo životního prostředí. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

 

Soused hloubí studnu, cca 20 metrů, a to ručně bez skruží, (patrně vrtacím kladivem ) do skalnatého podloží. Naše studna je o cca 70 metrů níže. Před počátkem hloubení nám tvrdil, že má průzkum od odborné firmy, že neohrozí vodu v naší studni, ale před několika dny se v ní voda 
ztratila. Naše studna je cca 3 metry hluboká, a voda v ní byla prakticky celoročně, s výjimkou velmi suchých období před cca 12 lety. Jak je možné se bránit?

Studny nejsou považovány za "jednoduché stavby" a proto se nesmí dělat svépomocí. Před zahájením stavby studny musí nabýt platnosti stavební povolení, musí být vypracována geologická dokumentace, musí být zpracován prováděcí projekt báňským projektantem  a musí jí hloubit odborná firma, která k tomu má oprávnění od Báňského úřadu a to pod vedením "vedoucího pracovníka" s osvědčením odborné způsobilosti vydaného obvodním báňským úřadem. Co se týče nepovoleného kopání studny -  musel byste se obrátit se stížností na místně příslušný vodoprávní úřad a na místně příslušný Obvodní báňský úřad. Co se ale týče ovlivnění Vaší studny - musel by ho přímo na místě posoudit hydrogeolog. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

 Jsme firma s oprávněním provádět geologické práce z oboru hydrogeologie. Realizovali jsme průzkumný vrt, zaevidování geologického průzkumu v Geofondu i všechna povinná ohlášení jsme provedli. Na vyhloubení vrtu navazovaly hydrodynamické zkoušky v délce 7 dnů. Zároveň byly měřeny hladiny vody v okolních "dostupných" studnách. Dostupnost studní zajišťoval objednatel prací (dohoda). Bohužel k jedné ze studní se mu podařilo zajistit přístup až 2. den po zahájení čerpacích zkoušek (špatné sousedské vztahy). Majitel předmětné sousední studny teď tvrdí, že mu nebylo 7 dní předem oznámeno zahájení čerpací zkoušky a vlastně ani zahájení průzkumných (vrtných) prací. Na základě této námitky příslušný stavební úřad neuznal realizované čerpací zkoušky a požaduje jejich znovuprovedení.

Žádná povinnost ohlašovat průzkumné vrty sousedům neexistuje, ale Vy jste podle geologického zákona povinni před vstupem na cizí pozemek uzavřít s jeho vlastníkem písemnou dohodu o provádění geologických prací. Pokud to odmítne a nejde o průzkum pro veřejné zásobování pitnou vodou, tak mu to nemůže nařídit ani krajský úřad a při vyhodnocování čerpací zkoušky se musí zvolit nějaké srovnávací řešení. Domnívám se proto, že byste měli komplexně vyhodnotit průběh hladin na všech pozorovaných studních, z toho odvodit počáteční hladinu pro spornou studnu a na základě toho elaborátu by měl žadatel podat odvolání. V  něm bych popsal obstrukce souseda a upozornil, že pokud nebude odvolání vyhověno a následná nová čerpací zkouška potvrdí Vaše předpoklady, bude žadatel žalovat stát podle zákona č. 82/1998 Sb. – o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo špatným úředním postupem. Podle § 16 citovaného zákona nahradil – li stát škodu způsobenou rozhodnutím, nebo špatným úředním postupem, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách, pokud škodu způsobily.

Aby mně soused znemožnil přístup na pozemek, nechal si zpracovat hydrogeologický posudek na pramenní jímku. Jímka má rozměry-hloubka 1,5m, průměr 1,5m v provozu cca od roku 1936, leží pod cestou, která je v majetku Lesů ČR. Voda z jímky obsahuje dusičnany. Zdroj pitné vody má soused zajištěný obecním vodovodem. Hydrolog nepravdivě uvedl, že cesta se nepoužívá a jezdit okolo pramenní jímky se může ve vzdálenosti 5m, což je nemožné. Cestu nepoužívám jen já, ale další vlastníci pozemků a lesa. Cesta je vedená jako účelová. Soused má vodoprávní povolení k odběru vody. Mohu se nějak bránit?

Studna (pramenní jímka) má povolení k odběru podzemní vody ze zákona, protože byla zřízena před rokem 1955. Ovšem jezdit po cestě nad ní Vám nemůže zakázat hydrogeolog, ale jedině vodoprávní úřad a to vyhlášením ochranného pásma vodního zdroje (pokud tam už není vyhlášeno). Ten v jehož prospěch je ale vyhlášeno, musí uhradit újmu tomu, komu omezí právo užívat pozemky, na které zasahuje. Zároveň platí, že ten, kdo způsobí svou činností zhoršení jejich vydatnosti, anebo kvality, musí nahradit škodu tomu, kdo z nich má povolen odběr podzemní vody. Náhradou škody se rozumí zřízení náhradního vodního zdroje a odstranění příčiny havárie. Jestli má nebo nemá Váš soused zaveden i vodovod není rozhodující. Rozhodující je, jestli se kvůli tomu muselo omezit využívání studny, anebo jestli její voda spadla např. do jiné úpravnické kategorie.

Bydlíme v rodinném domku, v sousedství máme chalupáře. Kopané studny obou nemovitostí jsou od sebe cca 20-25m, hladina vody cca 3m pod povrchem u naší studny, sousedi vodu ve studni skoro nemají. Studny jsou staré desítky let. Vzhledem k nedostatku vody se sousedé rozhodli svou studnu prohloubit vrtem. Máme obavu, že to ovlivní hladinu vody v naší studni. Jak máme postupovat, je důvod se obávat. Kdy a jak se prokáže, že sousedův vrt naši studnu neovlivnil. Na co si máme zkrátka dát pozor?

Prohloubení studny je změnou stavby a nelze ho provádět bez povolení vodoprávního úřadu, jinak hrozí stavebníkovi pokuta až 100 tis. Kč a provádějící firmě až 500 tis. Kč. Vodoprávní úřad k tomu požaduje dokumentaci zpracovanou autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb a zpravidla i vyjádření hydrogeologa opatřené jeho kulatým razítkem. Tyto fyzické osoby nesou zodpovědnost za to, že nebudete prohloubením studny poškozeni. Zjistěte si kdo to je a opatřete si ověřenou kopii jimi podepsaných dokumentací, abyste měli podklad pro případné vymáhání náhrady škody.  

Sousedé si povolení k prohloubení studny vrtem vyřizují řádně, dnes proběhlo ze strany stavebního úřadu i místní šetření na místě budoucího vrtu. Paní ze stavebního úřadu mi ukazovala i posouzení hydrogeologa, který doporučil, abychom my, coby vlastníci sousední studny byli přítomni u čerpací zkoušky trvající 24hod při konání vrtu a při případném poklesu hladiny o 30 cm během této zkoušky bude vrt zastaven a přizván hydrogeolog – je to v pořádku? Neměla by ta čerpací zkouška trvat déle? Bylo mi řečeno, že pokud dojde k úbytku vody časem, musím si případný nárok na finanční náhradu spojenou s řešením problému s nedostatkem vody mým (prohloubení studny či náhradní vrt) řešit soudně, pokud se nedohodneme. Není mi jasné, co bych soudu předkládala jako důkaz, pokud bude existovat záznam z 24hod.čerpací zkoušky při samotném vrtu a ta bude třeba v pořádku. Co následuje, pokud hladina opravdu poklesne? Jaké jsou možnosti? Namítala jsem myšlenku, že prohloubení studny není úplně v pořádku a že by si měli vrt udělat na jiném místě. Bylo mi řečeno, že prohlubování studny kopané vrtem se dnes dělá zcela běžně (je to na rozhodnutí vlastníka studny). Posouzení hydrogeologa s kulatým razítkem mi bylo předloženo k nahlédnutí. K posouzení hydrogeologa jsem poznamenala, že nevím, jakým způsobem probíhal hydrogeologický průzkum, když došlo nejspíš jen k přeměření stávajících hladin v obou studních (u toho jsem byla přítomna). Dozvěděla jsem se, že posudek zřejmě vznikl ze znalostí hydrogeologa vycházejících z údajů vedených v nějakých knihách, které mají geologové k dispozici (informaci mi podávala paní z městského úřadu, která vyřizuje povolení, hydrogeolog ani vlastník studny nebyl přítomen). Je to v pořádku? Nevím, jak běžně hydrogeologický průzkum probíhá a co se u něj vše zjišťuje.


Délku čerpací zkoušky musí stanovit hydrogeolog na základě předpokládaných vlastností zvodně. Totéž platí i o výstroji vrtu. Pokud má obavy, že by mohl způsobit únik vody do podloží, musí ve svém vyjádření předepsat jak má výstroj vrtu vypadat aby se tomu zabránilo, jinak se vystavuje nebezpečí, že škodu bude hradit on. V zásadě by nemělo k úniku vody dojít, pokud bude pažnice ve vrtu obsypána a pokud bude dejme tomu 10 m pod úrovní dna Vaší studny v prostoru mezi pažnicí a stěnou vrtu proveden několikametrový těsnící most, oddělující mělkou podzemní vodu od jímací části vrtu (pokud tam ty dvě zvodně existují). To je ovšem záležitostí hydrogeologa, protože ten podle geologických předpisů za své vyjádření plně zodpovídá. Jeho oficiální název je „odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie“.
Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz .  

Stavím rodinný dům bez možnosti napojení na vodovod. Vodu musím řešit přes studnu. Provedl jsem průzkumný vrt (23m). Dle hydrogeologického posudku je vody dostatek a vrt neovlivňuje přímé sousedy. Podal jsem žádost o povolení k odběru a stavební povolení k studni. Žádost o povolení k odběru byla schválena. Žádost o stavební povolení byla odložena z důvodu stížnosti vzdálených sousedů. Důvodem stížnosti je podezření (neprokázané) úbytku vody v kopané studně. Vodohospodářský úřad mi nařídil krátkodobou třídenní čerpací zkoušku všech sousedů (vzdálenost až 100 m od vrtu.). Nemalé náklady hradí stavitel. Otázky: Mají Vodohospodáři právo mi přikázat 3 denní čerpací zkoušku? Mají Vodohospodáři právo určit jakým osobám ji budu dělat? V případě provedení zkoušky, mohu Vodohospodáře, sousedy žádat o náhradu zbytečných nákladů? (dle hydrogeologa je čerpací zkouška zbytečná, testované studny jsou kopané a vzdálené). Jaký postup mi radíte zvolit? Mohu ze vrtu čerpat vodu pro stavební účely, pokud mám povolení k odběru?

Vaše povolení k nakládání s vodami nejspíš ještě nenabylo právní moci a i v případě že ano, tak dokud nemáte kolaudační souhlas s užíváním studny, vodu čerpat nesmíte. Divné ovšem je, že vodoprávní úřad nerozhodl podle vyjádření odpovědného řešitele průzkumu. Zdá se, že jste nejdříve vrt vyvrtal bez jeho účasti, takže šlo ve skutečnosti o stavbu provedenou bez povolení a že teprve potom někde sehnala vrtná firma nějakého hydrogeologa, aby se  vyjádřil následně. Jinak by vodoprávní úřad rozhodl o provedení čerpací zkoušky nejspíše až na základě oponentního hydrogeologického posudku, který by předložil nějaký nespokojený účastník řízení. Vzhledem k Vámi uváděné vzdálenosti okolních studní je požadovaná třídenní čerpací zkouška k posouzení jejich možného ovlivnění možná příliš krátká a nepostačí k tomu, aby ho mohla prokázat. Podle §115 vodního zákona náklady na znalecké posudky kterých je třeba ve vodoprávním řízení, zahájeném z podnětu žadatele o povolení, hradí žadatel.

Řádně jsem ohlásil zkušební vrt. U vrtu byl přítomen hydrogeolog, který zhotovil posudek a firma, která vrt provedla. Až jsem získal zprávu od hydrogeologa a firmy, podal jsem žádost o povolení odběru vody a žádost o stavební povolení na studnu. Žádost o stavební povolení k studně se však vyřizovala déle a tak vzdálený soused „stihl“ napsal stížnost (nebyl účastníkem řízení) o podezření narušení jeho studny. Na základě této stížnosti Vodohospodáři zařadili souseda k účastníkům řízení a přikázali mně, provézt krátkodobou čerpací zkoušku. Soused žádný oponentní hydrologický posudek nepředložil. Vodohospodáři rozhodli jen na základě stížnosti. Postupovali Vodohospodáři standardně a dle zákona?

Ano, postupovali správně a kromě toho přikazuje provést čerpací zkoušku nové studny  i závazná ČSN 75 5115. Správní řád vodohospodářům přikazuje, aby shromáždili všechny potřebné podklady k tomu, aby mohli objektivně rozhodnout. Pokud provedení čerpací zkoušky není z nějakého důvodu žádoucí, např. kvůli omezené kapacitě povodí, měl by Váš hydrogeolog sepsat  na nařízenou čerpací zkoušku svůj odborný názor, podepsat ho, potvrdit svým kulatým razítkem a Vy byste měl na základě toho podat námitky, nebo odvolání. Ale konečné rozhodnutí bude na správním orgánu.

Můj dotaz se týká studně, vybudované v rod.domě, kde trvale žije jedna osoba. Studna se nachází ve sklepě. Chtěla jsem udělat oznámení o studni, ale starosta obce mě ujistil, že toto není nutné. Sousedka si nechala svoji studni prohloubit  o 2metry a v naší studni se ztratila voda. Jak postupovat?  Studně jsou vzdálené asi 10 metrů. Zaplatím pokutu za neohlášení studně?

Právo na náhradu škody od sousedky nemáte, protože Vám nikdy nevzniklo právo odebírat podzemní vodu. Pan starosta nemá pravdu, za každý neoprávněně odebraný kubík vody Vám musí vodoprávní úřad napočítat 70 Kč tři roky zpětně. Další hledisko je ale ryze technické: možnost prohloubení studny ve sklepě by měl především posoudit inženýrský geolog a statik, jinak Vám hrozí nejen pokuta za nedovolenou stavbu a nedovolený odběr podzemní vody, ale i porucha základů domu.

Je možné napadnout posudek soudního znalce fyzickou osobou, nebo pouze soudním znalcem z oboru a dle jakého zákona? Dohadujeme se se sousedem ohledně ztráty vody v naší studni. Sousedé podali odvolání proti rozhodnutí vodohospodářského orgánu, námitky měli proti posudku našeho soudního znalce a odvolací orgán jim dal částečně za pravdu.

Záleží to na soudu a na kvalifikaci té fyzické osoby. Určitě by bylo zmatečné, kdyby to byl např. vrtný dělník proutkař. Pokud tou osobou není přímo soudní  znalec, tak by to měla být osoba s osvědčením od Ministerstva životního prostředí, že je odborně způsobilá projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce z oboru hydrogeologie (zákon č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Toto osvědčení by měl mít správně i ten soudní znalec, ale pokud vím, tak mnozí soudní znalci z minulosti, kteří ho nemají, prostě dále fungují jako znalci.

Sousedi na chatě si udělali „načerno“ hlubinný vrt (cca 40 m) asi 10 m od naší vrtané studny. Začala se nám ztrácet voda. Oznámili jsme to na příslušný vodoprávní úřad, který v říjnu loňského roku vyvolal jednání o odstranění stavby. Toto jednání proběhlo a vyplynulo z něj, že sousedi musí do 6 měsíců od tohoto jednání (tj. do konce dubna 2009) dodatečně předložit projektovou dokumentaci k případnému zřízení studny a rovněž do tohoto data měli provést čerpací zkoušky, jejichž účastníkem jsme měli být i my. Žádné oznámení o termínu konání čerpacích zkoušek jsme však neobdrželi (jestli předložili vodoprávnímu úřadu projektovou dokumentaci nevíme). Po uplynutí termínu ke konání těchto čerpacích zkoušek jsme písemně oznámili na vodoprávní úřad, že se v jimi uloženém termínu nic nekonalo a že žádáme o informaci, co bude nyní následovat. Zatím nemáme žádnou odpověď. Můžete mi prosím sdělit, co by v takovémto případě, kdy ze strany sousedů nebyl dodržen ani termín uskutečnění čerpacích zkoušek, ani nám neoznámili případné posunutí termínu, mělo následovat? Jak by měl vodoprávní úřad postupovat? Měl by tedy rozhodnout o kvalifikovaném odstranění stavby, když je zjevné, že sousedi zřejmě nemají zájem toto řešit?

Podle § 129 stavebního zákona měl vodoprávní úřad zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby a pokud stavebník podal žádost o dodatečné povolení studny doložené všemi doklady požadovanými u nové stavby, tak toto řízení přerušit a zahájit řízení o podané žádosti. Bude-li vyřízena kladně, tak se řízení o odstranění stavby ukončí. V opačném případě bude obnoveno. Pokud Váš vodoprávní úřad takto nepostupujete, můžete buď požádat jeho nadřízený orgán aby učinil opatření proti nečinnosti, anebo poslat dopis výrazně nadepsaný STÍŽNOST na místně příslušný inspektorát životního prostředí. Jeho adresu najdete v rubrice KONTAKTY na webové stránce http://www.cizp.cz.

Soused si k nově postavenému rodinnému domu vyřídil povolení na vrtanou studnu. Ta se z důvodu nezdařeného zapažení prohlásila za nepoužitelnou a situaci řešil novým vrtem (v jiném místě). Na nový vrt stavební povolení neměl. Během vrtání došlo k poklesu hladiny vody v naší studni (cca 4,5m hluboká). To že došlo k ovlivnění naší studny potvrdil i hydrogeolog, který prováděl u nového vrtu zkoušku zaměřenou na ovlivnění okolních vodních zdrojů. Zkouška byla prováděna na podzim, kdy byly svrchní zvodně přeplněné. Kvůli tomu dopadla zkouška tak, že až po odčerpání cca 2,5tis litrů vody za 2hod, poklesla hladina vody naší studně. Tento posudek byl předán dalšímu hydrogeologovi, který provedla propočet na "spotřebu vody rodinného domu". Výsledek byl takový, že nový vrt při průměrné spotřebě stávající studnu neovlivní. Na nový vrt si soused nyní zajišťuje povolení. Nicméně vrt využívá při stavbě domu, a aby nebyl postihován za odběr vody z nezkolaudované studny, říká tomuto odběr za účelem čištění vrtané studny. Dotazy: Má nějaký význam, abych si nechat udělat nezávislým hydrogeologem novou zkoušku, při níž by se ověřil vliv nového vrtu na vydatnost stávající studny a to v době, kdy jsou svrchní zvodně chudší - mám na mysli léto. Je možno nějak řešit nynější odběr s nového vrtu, který se děje za účelem stavby a je nazýván čištěním nového vrtu? Je "košer", když soused nepodařený vrt vlastními silami zasype hlínou? Není potřeba jiného zajištění - např. vysokotlakou betonovou ucpávkou? Jen na závěr. Jelikož je soused příbuzný a když se k novému řízení k povolení nového vrtu vyjádřím negativně, oddálí to kolaudaci jejich domu, což nechci. Potřeboval bych jen Vaše vyjádření k výše popsanému pro diskusi se sousedy, která se již dosti vyhrocuje.

Při čerpací zkoušce k poklesu hladiny vody v pozorovací studni nestačí, aby depresní kužel vyvolaný čerpáním dorazil k její stěně. Musí na ní klesnout tak hluboko pod hladinu vody ve studni a setrvat tam tak dlouho, aby ze studny mohlo vyvolaným podtlakem vytéct to množství vody, které představuje rozdíl mezi původní a naměřenou hladinou. To je pomalý proces, během kterého zaostává hladina vody ve studni za hladinou podzemní vody a někdy může klesat i několik dnů po ukončení čerpání. Protože vše závisí na způsobu provedení a na místních podmínkách, měl by se k nakládání s podzemními vodami vyjadřovat a  režim čerpání určovat ten hydrogeolog, který práce na vrtu a při čerpací zkoušce řídil a na kterém byste pak mohli v případě snížení vydatnosti, nebo kvality vody ve své studni uplatňovat požadavek na náhradu škody podle vodního zákona. Pokud ale není původní odpovědný řešitel zjistitelný, nebo nežije, anebo pokud máte o správnosti posudku k vodoprávnímu řízení vážné pochybnosti, můžete si ceny prací obdobných oponentnímu posudku prohlédnout na naší firemní webové stránce http://www.geolog.cz/hydrogeolog a objednat si ho u nás na mailové adrese info@aazzet.cz .

Co se týče čerpání z nového vrtu: okolní studny zpravidla neovlivní změna místa pro studnu, ale její špatná konstrukce, neoddělení jímané hluboké zvodně od mělké podzemní vody, na které jsou životně závislé okolní studny. Co se týče právních důsledků jiného umístění: záleží na tom, jakým způsobem formuloval stavební úřad své územní rozhodnutí o umístění stavby. Pokud v něm definuje přesné umístění studny (třeba vzdáleností od hranic jiných pozemků, anebo s odvoláním na situační nákres přiložený k žádosti o územní rozhodnutí), tak nový vrt nebyl povolenou stavbou a celý proces povolování studny by musel znovu začít novým územním řízením. V takovém případě z něj samozřejmě nemůže Váš soused čerpat vodu, hrozila by mu pokuta až 50 tis. Kč. Pokud ale bylo územní rozhodnutí definováno pouze číslem pozemku, tak může být nový vrt považován za stavbu která již byla povolena a za změnu projektu stavby a její provedení, v jejímž rámci může být vykonána i likvidace nezdařeného vrtu, zodpovídají ti příslušní autorizovaní inženýři, anebo technici pro obor staveb vodního hospodářství, kteří projektování a provádění stavby řídí. Ti také mohou nařídit čištění vrtu čerpáním, ale tuto práci, která je součástí stavebních prací, musí provádět pod jejich vedením oprávněná firma. Nelze ji provádět svépomocí. V tomto případě musí Váš soused před využíváním studny získat od vodoprávního úřadu kolaudační souhlas, jinak se vystavuje postihu podle stavebních předpisů.

V loňském srpnu jsem pořídil vrtanou studnu 30 m hlubokou, osazenou plastovou vodoměrnou šachtou 150 hlubokou. Jelikož je ve vrtu silný přítok, plastová šachta se až po horní okraj zaplavovala vodou a ta se kazila.Proto jsem zhotovil v hloubce 1 metr přepad z plastové šachtice, čímž se voda opticky zlepšila(zatím jsem nekolaudoval a není proto rozbor vody). Po zhruba měsíčním provozu se dostavil soused, který má kopanou studnu 4m hlubokou vzdálenou cca 100 m. s tím, že mu v jeho studni poklesla hladina vody a hlavně že ji má žlutou. Připomínám, že jsme v lokalitě, kde mají lidé nekolaudovaní žumpy a je zde vysoká hladina povrchové vody. Soused mi navrhnul, abych přepad zvýšil. Může mít moje řešení vliv na čistotu a hladinu vody v sousedově studni ?

Může. S největší pravděpodobností Váš vrt zachytil a odtlakoval napjatou artézskou zvodeň, jejíž tlak ovlivňuje hladinu v sousedově studni. Přepad z Vaší studny je nelegální, musel by ho jako nakládání s vodami (odběr podzemní vody) povolit vodoprávní úřad a k tomu je třeba vyjádření osoby s odbornou způsobilostí osvědčenou Ministerstvem životního prostředí. Obraťte se na odpovědného hydrogeologa který práce řídil, anebo se k Vaší studni při vodoprávním řízení vyjadřoval, protože ten za jím řízené technické práce geologického průzkumu zodpovídá. Pokud nikdo takový neexistuje, tak hrozí Vám i provádějící firmě mastná pokuta. Navíc jestli Vás soused zažaluje a jeho hydrogeolog napíše, že má pravdu, bude mu muset ten, kdo škodu zavinil, tedy provádějící firma a Vy, zřídit náhradní zásobování vodou a uvést věci do původního stavu. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz .

 

Majitel sousedního pozemku si požádal o stavbu kůlny na nářadí. Místo toho si ale postavil podsklepenou chatku a z naší studny vzdálené cca 40m se po vyhloubení základů ztratila voda. Nezbylo nám než vykopat studnu novou asi o 10 m níže od původní. Teď však si chce postavit na tomto pozemku rodinný domek a začal provádět výkopové práce na vrt pro vytápění tepelným čerpadlem. Máme obavy, že nám sebere znovu z nové studny. Povolení zatím nemá. Jak máme postupovat, příp.se bránit.

Požádejte nějakou blízkou hydrogeologickou firmu, aby její odpovědný řešitel změřil k nějakému datu hladinu vody ve Vaší studni a vypracoval krátký hydrogeologický posudek opatřený jeho podpisem a kulatým razítkem. V něm ať popíše hydrogeologické poměry a uvede zda a jak by mohla být Vaše studna vrtem pro tepelné čerpadlo na sousedově pozemku ovlivněna a jestliže ano, tak jakým způsobem by měl být takovýto vrt proveden, aby nemohlo k jejímu ovlivnění (například vypuštěním mělké podzemní vody do podloží) dojít. Pokud něco takového hrozí, tak jedno paré posudku zašlete doporučeně na dodejku sousedovi a druhý přiložte jako přílohu k dopisům, které odešlete rovněž doporučeně a na dodejky a kterými požádáte: - Váš stavební úřad aby neschválil žádost o územní rozhodnutí o umístění stavby vrtů pro tepelná čerpadla - Váš příslušný vodoprávní úřad (úřad obce s rozšířenou působností), aby neschválil žádost o "jiné" nakládání s podzemními vodami (využití jejich tepelné energie vrty) jestliže projekt a příslušné vybavení provádějící firmy neumožní jejich provedení tak, jak bude v posudku uvedeno. Pokud bude vrt odvrtán bez příslušných povolení stavebním a vodoprávním orgánem a nebude splňovat náležitosti průzkumného vrtu a voda Vám zapadne, požádáte vodoprávní úřad aby zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb. a podáte na souseda soudní žalobu o náhradu škody podle § 29 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. Pokud bude splňovat náležitosti průzkumného vrtu a voda Vám zapadne, podáte na soudní žalobu o náhradu škody podle § 29 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. na jeho odpovědného řešitele. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo nám o něj napsat na mailovou adresu info@aazzet.cz.

Bydlíme v rodinném domku, v sousedství máme chalupáře. Kopané studny obou nemovitostí jsou od sebe cca 20-25m, hladina vody cca 3m pod povrchem u naší studny, sousedi vodu ve studni skoro nemají. Studny jsou staré desítky let. Vzhledem k nedostatku vody se sousedé rozhodli svou studnu prohloubit vrtem. Máme obavu, že to ovlivní hladinu vody v naší studni. Jak máme postupovat, je důvod se obávat. Kdy a jak se prokáže, že sousedův vrt naši studnu neovlivnil. Na co si máme zkrátka dát pozor?

Prohloubení studny je změnou stavby a nelze ho provádět bez povolení vodoprávního úřadu, jinak hrozí stavebníkovi pokuta až 100 tis. Kč a provádějící firmě až 500 tis. Kč. Vodoprávní úřad k tomu požaduje dokumentaci zpracovanou autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb a zpravidla i vyjádření hydrogeologa opatřené jeho kulatým razítkem. Prohlubování studny vrtem je ale obvykle špatné řešení, protože s výjimkou několika specifických lokalit řeší jenom výdělek pro vrtnou firmu a ne problém stavebníka. Klasická studna se musí prohlubovat klasicky, protože aby měl vrt přítok, musí se v něm při čerpání snižovat hladina zhruba o deset metrů a dvojnásobek toho by měl tvořit vodní sloupec pod ní. Je tedy jednodušší a při provozu praktičtější ho vyvrtat mimo studnu. Klasická studna je na rozdíl od vrtu vodojem do kterého velmi pomalu nateče voda z okolí. Z té akumulace najednou vyčerpat velké množství při jednorázovém odběru, ale pro pokrytí větší spotřeby je vhodnější vrt s akumulací tvořenou velkou tlakovou nádobou, anebo zvláštním vodojemem.

V roce 2006 jsme prodali rodinný domek, který byl zásobován vodou z kopané studně vybudované v roce 1990. Studna je hluboká 9 metrů a je vypaženy betonovými skružemi průměru 1 m. V průběhu užívání studny jsme si několikrát ověřili, že při vyčerpání zadržené vody ze studně došlo k jejími zpětnému naplnění během 24 hodin do výšky hladiny vody 1 m nad sací koš. Noví majitelé (2 osoby) ihned po koupi domu uvedli, že ve studni není žádná voda a na své náklady si nechali vybudovat vrtanou studni a nás zažalovali u soudu o 50.000,- Kč, které vynaložili na novou studni. Nyní máme před soudním řízením. Přitom z původní kopané studně byly přes dárling v domě zásobeny vodou dva splachovací záchody, tři umyvadla a jedna koupelna vybavená lázeňským válcem. Veškerá splašková voda byla svedena kanalizací do vlastního septiku. Voda při běžném užívání stačila v průměru pro 4 osoby. Sdělte mi prosím, zda a jakým způsobem lze žalobu uvedeného druhu u soudu vyvrátit. Na co bude soud brát ohled a jaké důkazy budeme muset předložit? Studnu jsem vykopal sám na základě průzkumu mého bývalého spolupracovníka z povrchových dolů, který pomocí kovových drátů a pružiny uměl najít tektonické změny do hloubky země, také prováděl dohledávky po vrtném průzkumu na dolech. Domnívám se, že pokud by došlo ke ztrátě vody v mnou kopané studni, mohla to způsobit další studna, kterou si 1 měsíc před prodejem našeho domu nechal vyvrtat soused a to cca 20 metrů ve směru toku pramene naší studny. Studnu vyvrtal bez našeho souhlasu. Oba vrty, jak sousedův, tak nového majitele námi prodaného domu nejsou dodnes přihlášeny na příslušném vodoprávním úřadě.


Možnost ovlivnění Vaší studny vrtem by musel prověřit hydrogeolog. Zřejmě nemohla vyhovovat doporučení ČSN 75 5115 zdroje individuálního zásobování vodou, podle které mělo být dno šachtové studny zřizováno nejméně 2 m pod hladinou podzemní vody. Od června 2010 se tato norma jmenuje "Jímání podzemní vody" a je méně striktní; vyžaduje aby i při nejnižší hladině podzemní vody byl ve studni k dispozici sloupec vody zajišťující funkci čerpání. Co se týče proutkaře: táž norma předepisuje jak má vypadat hydrogeologický průzkum pro studny a podle zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích ve znění tehdy platných i pozdějších předpisů mají oprávnění k vyhledávání zdrojů podzemní vody pouze organizace, u kterých tuto činnost projektují, řídí a vyhodnocují osoby s osvědčení odborné způsobilosti vydaným ministerstvem tehdy hospodářství, nyní životního prostředí. Podmínkou je vysokoškolské vzdělání v oboru, nejméně 3 roky praxe, odborná úroveň prací a zkoušky před komisí ministerstva. Váš proutkař žádnou z těchto podmínek nejspíš nesplňoval.
Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Ve kterémkoliv kraji lze použít některou zaručeně spolehlivou firmu ze seznamu na stránkách http://www.studny.info .

Soused chce u chalupy stavět vrtanou studnu (dle projektu s hloubkou 29m, průměrem 130mm, PVC roura 110mm, jílové těsnění 0-2m)ve vzdálenosti pouhých 10 m od mé kopané studny, u které mám úroveň terénu o cca 1,3m výše než zamýšlený vrt. Jedná se vnitřek obce. Já mám studnu 10,5m hlubokou s výškou hladiny od 4m do 6,5m dle období (viditelná část jsou vždy skruže). Navíc zhotovitel, který má oprávnění na práce hornickým způsobem, nechce provádět předem průzkumný vrt, ale rovnou vyřídit územní rozhodnutí, stavební povolení a souhlas o nakládání s podzemními vodami. Po mě dokonce chtějí, abych jim dopředu podepsal předem územní souhlas a souhlas se stavbou vrtané studny. Prý to je levnější a ušetří i čas za územní řízení. Dle jejich hydrogeologického posudku (myslím si, že tam hydrogeolog osobně ani nebyl) dosah deprese při  max. dlouhodobém snížení hladiny na 28m pod terénem bude 24-26m, ale při požadovaném odběru max. 400 l/den a 0,3 l/sec bude prý deprese prý ještě o min.70% menší tj. cca. 7- 8m. 1. Co si myslíte o daném typu studny za výše uvedených podmínek? 2. Jaký je Váš názor na postup, kdy mám já podepisovat výše uvedené, aby se věc urychlila a oni ušetřili? 3. Co si myslíte o neprovedení průzkumného vrtu před žádostí o jednotlivá povolení?  Mám obavu, že hrozí ovlivnění mojí studny. Jaký je váš názor?

Popsaný vrt je nejčastěji inzerovaný, je levný a většina vrtných firem není na jiné vrty ani zařízena. Pro sousední klasickou studnu bývají smrtící. Neodpovídají technickým požadavkům na vodní díla podle vyhlášky č. 590/2002 Sb., protože nevyhovují závazným ustanovením ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010 a vlastně nevyhovovaly ani její předchůdkyni z roku 1993. Proto by již neměly být zkolaudovány.  Na základě hydrogeologického posudku je lze doporučit jen jako dočasnou stavbu s nejistou životností pro nějakou chatu v lese, ale v zastavěném území nemají co dělat. Ohrožují okolí stékáním kontaminované mělké a povrchové vody do horninového prostředí a klasické studny často osušují vypuštěním jejich mělké podzemní vody do hlubokých puklin. Například ve Vašem případě je těsnění navrženo jen k zachycení vnikání dešťové vody. K ochraně Vaší studny by ale muselo oddělovat jímací část vrtu od mělké podzemní vody do hloubky 18 až 20 m a mělo by mít tloušťku nejméně 4 cm na každou stranu od zárubnice. Kdyby byl tímto způsobem proveden v zastavěném území průzkumný vrt, musel by být po vyhodnocení výsledků zatamponován, protože podle §14 odst. 2 vyhl. č.369/2004 Sb. se likvidace, popřípadě zajištění prací spojených se zásahem do pozemku provádí způsobem, který zamezí narušení režimu podzemních vod a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod. Klasickým řešením vrtané studny pro zastavěné oblasti je vrt o vrtném průměru 254 mm a se zárubnici o vnějším průměru 160 mm a tloušťce 6 mm, aby se pod tlakem mělké vody při čerpání nezhroutil a s továrně provedenou perforací aby do něj mohla přitéct voda. Je totiž obsypaná přes jímací část filtračním štěrčíkem 1,6/4 mm, nad kterým je mezikruží mezi zárubnicí a stěnou vrtu utěsněno tlakovým cementovým, nebo bentonitovým těsněním.

Co se týče "územního souhlasu", který může stavební úřad vydat i bez územního řízení, na základě oznámení záměru: Podle §96 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) není územní souhlas pro studny postačující. Musí proběhnout územní řízení o umístění stavby, spojené s veřejným ústním jednáním, které musí být účastníkům řízení oznámeno nejméně 15 dní předem (pozor - je li schválen územní plán, tak úřední vývěskou). Účastníky řízení jsou majitelé sousedících pozemků a staveb na nich a obec a dále i každý, kdo prohlásí, že může být vydaným rozhodnutím omezen ve svých právech či povinnostech a to až do doby, kdy se prokáže opak.
MOJE RADA: Nikomu nic nepodepisujte. Někteří úředníci se v zákonech, v jejichž mezích rozhodují, příliš nevyznají a po účinku zlá rada.

Bydlíme v rodinném domku postaveném v roce 1978 a z toho roku máme povolení na studnu,která stojí na cizím pozemku. Nyní pozemek koupil nový majitel. Nemáme žádné věcné břemeno ani nic podobného.Má právo nový majitel nám studnu zrušit? Máme i připojenou obecní vodu, ale tu používáme jen zřídka ze zdravotních důvodů (synové 1,5 a 5 let mají atopický ekzém). A ještě jeden dotaz: má právo si kolem studny dát výběh pro koně?

Podle §11 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách nezakládá povolení k nakládání s vodami práva k cizím pozemkům a stavbám ani vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi. Otázka odstranění studny je záležitost občansko právní. Je to otázka na to, komu ta studna patří. V roce 1978 probíhalo územní a stavební řízení v zásadě stejným způsobem, jako později až do ledna 2007, kdy nabyl platnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. Protože ani tehdy nemohla být studna povolena bez vyjádření vlastníka a uživatele pozemku, bude záležet i na jeho formulaci a někde byste ho měli ve svých papírech mít. Kdyby chtěl nový vlastník pozemku studnu zcela zrušit, potřeboval by k tomu rozhodnutí vodoprávního úřadu, protože ten je tzv. speciálním stavebním úřadem pro vodní díla. Podle §128 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je vlastník stavby povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu a protože studna je stavbou která vyžaduje stavební povolení, musí k ohlášení připojit dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. V případě studny pro domácnost se jedná o vodní dílo a speciálním stavebním úřadem je vodoprávní úřad pověřené obce. Dnem předložení podkladů zahájí řízení o povolení k odstranění stavby. Povolení k odstranění stavby vydá po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány. V daném případě jste účastníkem řízení, protože vydáním rozhodnutí můžete být dotčena ve svých právech. Doporučuji Vám ale abyste si pohlídala, aby pokud bude ohlášení záměru odstranit stavbu omylem směrován nikoliv na vodoprávní, ale na obecný stavební úřad, aby tento úřad včas, tj. do 30 dnů ode dne ohlášení vlastníku sdělil, že k odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Jinak stavbu lze odstranit. Co se týče používání studny ze zdravotních důvodů - těžko by se hledala studna, která by vyhověla vyhlášce ministerstva zdravotnictví v ukazatelích pro pitnou vodu, zatímco pro vody dodávané vodovodem je to povinnost. Nadměrné množství chloru lze odstranit úpravou. Co se týče výběhu pro koně: podle ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platné od června 2010 nemá být okolí studny do vzdálenosti nejméně 10 m nijak znečišťováno a nesmí se v něm provádět činnosti které by mohly zhoršit jakost podzemní vody. Avšak analogií s ustanovením vodního zákona o ochranných pásmech by se Váš soused na Vás mohl domáhat v občansko právním sporu náhrady za omezení využití jeho pozemku. Pokud byla studna vybudována skutečně a ne jen papírově podle tehdy platné závazné normy, tak musí být kolem skruží do hloubky nejméně 3 m a do vzdálenosti nejméně 50 cm od skruží zajílována, anebo jiným způsobem spolehlivě zabezpečena proti vnikání povrchové vody. Konkrétní studnu by musel posoudit hydrogeolog, ale ve většině případů by u správně provedené studny měla být dostatečná její vzdálenost 2 m od volného pohybu koní.

Náš soused si v listopadu nechal vyvrtat studni, která má 16m a je od naší vzdálená do 10m od naší studny (hloubka 10,5m). Po vykopání studny nám klesla voda o 20cm . Každý měsíc – za prosinec a leden nám voda klesla o 10 cm. Tedy celkově od té doby klesla již o 40cm. Naše studna má Průměr 1m a sousedova také. Je možné že sousedova studna ovlivnila tu naší?Ačkoliv nás ujišťovali že nám to neovlivní naší studnu, tak se mi zdá že ano. Prosím napište mi, jak máme postupovat komu to máme oznámit zda sousedovi nebo rovnou na stavební úřad a na co máme nárok, jaký jsou naše práva.

To vyžaduje zjištění konkrétních hydrogeologických poměrů. Můžete využít nabídky na nejlevnější "dálkové" posouzení hydrogeologické situace pozemku na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog . Pokud se  ale ukáže, že na by vině mohla být skutečně sousedova studna, nebude pravděpodobně stačit posoudit pozemek na dálku z map a archivních materiálů, ale budeme muset provést i místní šetření a změřit všechny přístupné sousední studny.

Sousedi si na své zahradě zbudovali bez povolení hlubinný vrt – 45 m a nám se podstatně snížila kapacita vody v naší studni. Oznámili jsme to na příslušný vodoprávní úřad, proběhlo jednání na místě, ze kterého vyplynulo, že sousedi musí dodatečně předložit projekt na tento vrt, musí proběhnout čerpací zkouška (vodoprávní úřad stanovil zkoušku „krátkodobou“) a podle výsledků bude postupováno dále. Chtěla bych se zeptat – dočetla jsem se, že krátkodobá zkouška je v rozsahu 1 – 3 dnů. To, kolik dnů bude trvat tato zkouška určí pouze oprávněná osoba, která tuto zkoušku bude provádět, nebo to může ovlivnit i účastník této zkoušky – tedy já. Nejsem odborník,ale myslím si, že zkouška v rozsahu 1 nebo dvou dnů není příliš vypovídající a samozřejmě bych měla zájem na provedení zkoušky alespoň v rozsahu 3 dnů. Dále jsem vyčetla, že je před touto zkouškou potřeba vypracovat projekt čerpací zkoušky (ve kterém asi zřejmě bude i stanoven počet dnů trvání zkoušky). Tento projekt mám dostat také já a pokud ano, musím ho obdržet předem nebo je postačující až v den konání zkoušky na místě? Prosím, je to dáno nějakým zákonem (pokud ano, můžete mi sdělit jakým??). Pokud obdržím projekt až na místě a bude v něm např. termín trvání zkoušky 1 den, nebudu mít ani možnost toto rozporovat.

Čerpací zkoušku nemůžete rozporovat Vy, ale jedině hydrogeolog. Čerpací zkouška je geologickou prací a ty je podle zákona č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů oprávněna provádět pouze organizace u kterých řídí jejich projektování, provádění a vyhodnocování a za ně odpovídá odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie. Ten musí mít osvědčení o odborné způsobilosti je projektovat, provádět a vyhodnocovat od Ministerstva životního prostředí. Podmínkou získání osvědčení je vysokoškolské vzdělání v oboru, nejméně 2 roky praxe v oboru, předložení odborných prací k posouzení a zkoušky před komisí ministerstva. Podle zákona §9 odst. 1 zákona č.254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je podkladem vydání povolení k nakládání s vodami vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie), pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Z plné odpovědnosti odpovědného řešitele vyplývá, že mu do projektu čerpací zkoušky, do délky jejího trvání, do způsobu jejího provedení a do jeho vyjádření, které bude následovat, nemůže nikdo mluvit, ani účastníci řízení. Pokud ale při ní bude chtít vstoupit na Váš pozemek, musí Vás o to požádat. Jestliže se Vám výsledek práce odpovědného řešitele nebude líbit, budete muset proti němu postavit posudek jiného odpovědného řešitele, protože Váš vlastní názor není odborně relevantní. Závisí totiž na konstrukci obou studní, výši povolovaného odběru podzemní vody a na konkrétních hydrogeologických poměrech, jak musí být zkouška provedena a vyhodnocena. Pokles hladiny při čerpací zkoušce vůbec nemusí znamenat budoucí ovlivnění Vaší studny a naopak, nehybnost hladiny při čerpací zkoušce sama o sobě neprokazuje, že Vaše studna nebude vrtem ovlivněna. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz .

Soused si nechal asi 10m od mojí studny udělat zkušební vrt (cca 30m hluboký). Nyní mi z úřadu přišel dopis, že mu budou vydávat stavební povolení a že mám poslední 3 dny, abych vznesl případnou námitku proti tomuto povolení. Samozřejmě se obávám, aby se mi z mojí studny po spuštění sousedovi vrtané studny nezačala ztrácet voda. Moje studna je hluboká jen 12m. A tak jsem tuto námitku vznesl. Co můžu ještě udělat pro to, abych, když se mi v budoucnu bude voda ztrácet, tomuto zamezil? Co když se mi voda ze studny ztratí úplně a já skončím bez vody? Bydlím totiž na malé vesnici, kde není obecní vodovod a to by byl konec. Zarazilo mě také, že se mě soused nezeptal ještě před tím, než si dal zkušební vrt udělat. Má vůbec právo udělat si studnu pouhý 1m od mého plotu a 10m od mojí studny? Kdo bude platit případnou odběrovou zkoušku?

V současné době nemá Váš soused studnu, nýbrž zkušební vrt a za ten neodpovídá on, ale ten odpovědný hydrogeolog, který má kulaté razítko od Ministerstva životního prostředí a řídil práce při jeho projektování, provádění a vyhodnocování. Pokud by nikdo takový neexistoval, tak to není průzkumný vrt, nýbrž stavba provedená bez povolení a situace se změní - vodoprávní úřad s ním po zjištění toho faktu musí zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby...Pokud jde skutečně o průzkumný vrt, anebo pokud Váš soused požádá o dodatečné povolení provedené studny a doloží ji stejně jako u žádosti o novou stavbu studny, bude další fází  územní řízení o umístění studny. Jeho účastníkem budete i Vy jakožto majitel sousedního pozemku a po něm budete i účastníkem vodoprávního řízení o povolení odběru podzemní vody a o stavebním povolení zřídit z toho vrtu studnu (jinak by z něj soused nesměl brát vodu). K žádosti o povolení odběru podzemní vody musí napsat vyjádření a opatřit ho svým podpisem a kulatým razítkem onen hydrogeolog a protože zodpovídá za to, že Vám dotyčný vrt nic neprovede, tak si pečlivě zapište kdo to je a kde bydlí. V případě, že by došlo ke ztrátě vody ve Vaší studni, Vám totiž musí nahradit škodu ten, kdo to při své provozní činnosti způsobil a podle vodního zákona náhrada obvykle spočívá v obstarání náhradního vodního zdroje.

Dobrý den, mám problém s úbytkem vody ve studni. Za námi ve vzdálenosti asi 90 m ( pozemky jsou ve st ejné rovině ), na nově vzniklých stavebních parcelách si stavebník, který nechtěl čekat na vybudování inženýrských sítí, si na základě povolení nechal zhotovit vrtanou studnu o hloubce 28 m. Od té doby se začala ztrácet voda v mé studni, která je kopaná a vyztužená skružemi. Studna je hluboká 7metrů, v perfektním stavu, ve které bývalo stále 1m až 3 m vody. Vrt byl proveden 8 a 9 října 2009 a k dnešnímu dni tj. 30. října 2009 je v mé studni 10 cm vody. Chci se Vás zeptat, jak mám postupovat při řešení tohoto problému a s kým mám začít jednat. Jelikož studnu potřebuji, poraďte mi jak se dá do ní zpátky vrátit voda.

Musíte se obrátit na odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie, pod jehož řízením probíhalo vyprojektování, provedení a vyhodnocení výše uvedeného vrtu, anebo který dal své kulaté razítko a podpis pod vyjádření k odběru podzemní vody (pokud byl vrt proveden jako povolená stavba na základě právoplatného územního a vodoprávního rozhodnutí. Pokud takové rozhodnutí neexistuje a pokud neexistuje ani odpovědný řešitel odpovídající podle geologického zákona za provedený vrt, tak se jedná o nepovolenou stavbu a stavební úřad by byl povinen při jejím zjištění zahájit řízení o jejím odstranění. Za nepovolenou stavbu zodpovídá firma která ji provedla a její stavebník, za průzkumný vrt jeho odpovědný řešitel. Upozorňuji ale, že od konce léta vždycky dochází každý rok k výraznému poklesu hladiny podzemní vody. Obvykle pokračuje až do počátku jara a zásoby podzemní vody se pak přestanou znovu doplňovat v okamžiku nového oživení stromů. Jste si zcela jist, že by ve Vaší studni nebylo tak málo vody i bez toho vrtu ? Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz .

Máme na pozemku vrtanou studnu cca 25 m již asi 35 let. Sousedi si před 3 lety zřídili hlubinný vrt – 45 m, ze kterého zalévají a nám se ztrácí voda. O tomto vrtu nás neinformovali, neproběhlo stavební povolení ani povolení čerpání spodních vod. Na základě našeho oznámení je nyní svolána schůzka za účasti stavebního úřadu, vodoprávního úřadu, obce a zúčastněných stran. Na pozvánce jsme upozorněni, že námitky můžeme vznést pouze na této schůzce, následně už ne. Můžete mi prosím poradit, co máme vyžadovat na této schůzce (čerpací zkoušky, zasypání vrtu ???). Může stavební a vodoprávní úřad dodatečně povolit tento vrt, aniž by byl brán zřetel na naše námitky? A dále prosím – je v nějakém zákoně stanoveno, že u případných čerpacích zkoušek musí být přizván majitel sousedního pozemku? (v jakém?).

Základní problém je nepochybně v tom, že Vaše legální vrtaná studna má příliš malý sloupec vody (vrty do skály jsou plně funkční při vodním sloupci 20 až 30 m), zatímco sousedova nelegální má sloupec vody dostatečný a proto má dostatečnou vydatnost ještě tehdy, když již Vaše studna kvůli poklesu hladiny podzemní vody nefunguje. Podle obecných podmínek pro výstavbu musí být studna umístěna tak, aby neovlivnila vydatnost okolních studní. To je zpravidla nemožné, protože skalní pukliny tvoří propojenou síť, lze tomu ale zabránit jedině vhodnou konstrukcí té studny, anebo omezením odběru. Na základě Vašeho oznámení nepovolené stavby studny musí stavební úřad (pro domovní studny je speciálním stavebním úřadem vodoprávní úřad pověřené obce) podle §129 zákona č. 183/2006 Sb. zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Pokud její stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění nepovolené stavby a zahájí řízení o podané žádosti. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví. Především by měl provést obecný stavební úřad územní řízení o dodatečném umístění stavby, které by mělo zjišťovat jestli není její umístění v rozporu s územně plánovací dokumentací a stanovit podmínky pro zpracování její projektové dokumentace a pro vydání stavebního povolení. Zde je nutné abyste požadovali, aby byl povolen jen takový odběr vody, který výrazně neovlivní vydatnost Vaší studny (obecně se za to považuje méně než 10% Vašeho klidového vodního sloupce, klidně to dejte do podmínky). A určitě dejte do podmínky, aby odpovědný řešitel uvedl ve svém vyjádření k povolení odběru podzemní vody výpočet kapacity povodí, výpočet, podle kterého Vás navržené odebírané množství nadměrně neomezí a popřípadě návrh opatření k tomu, aby se tak nestalo. Další řízení bude provádět vodoprávní úřad. Podle vodního zákona (§15 zákona č. 254/2001 Sb.) lze studnu povolit, byl-li povolen odběr podzemní vody nejpozději současně s povolením její stavby. Podkladem pro vydání povolení k odběru podzemní vody je podle §9 vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Touto osobou je tzv. odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie a své opatření musí podepsat a opatřit svým kulatým razítkem se státním znakem a s číslem svého osvědčení odborné způsobilosti, vydaného Ministerstvem životního prostředí. Pro Vás je důležité znát jeho přesnou adresu, nacionále a č. osvědčení, protože podle §29 osoba, která způsobí při své provozní činnosti ztrátu podzemní vody, nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat vodu z tohoto vodního zdroje. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Ve sporech o náhradu škody rozhoduje soud. Problém samozřejmě vznikne v případě, že odpovědný řešitel zjistí, že by Vaše studna v daných hydrogeologických podmínkách nemohla být při stávající hladině podzemní vody funkční ani v případě, že byste vůbec žádného souseda neměli. I to se stává.

Chtěli bychom si nechat vypracovat nezávislý hydrogeologický posudek. Mohli byste mi prosím napsat, kolik asi tento posudek stojí, popřípadě poradit nějakého odborníka, který by ho vypracoval. Bydlíme poblíž Jablonce nad Nisou a chceme si být jisti, že vrtem sousedovy studny, která má být dvakrát hlubší než naše, nepřijdeme o vodu.

Podmínky a cenu naší standardní nabídky IT posudku „na dálku“ najdete na naší stránce http://www.geolog.cz/hydrogeolog , takže si můžete napsat na náš mail info@aazzet.cz o oponentní posudek projektu sousedova vrtu. Pokud v něm ale nenajdeme zjevné chyby a posouzení by nebylo možné bez návštěvy lokality, tak by pro Vás byla výhodnější nějaká bližší hydrogeologická firma z webu http://www.geolog.cz/geologie .V zásadě ale platí: to, jestli přijdete, nebo nepřijdete o vodu, nezávisí na tom, jestli tam bude dvakrát hlubší vrt nežli Váš, ale na tom, jak jsou vzhledem k hydrogeologickým podmínkám oba vrty navrženy a jestli budou i doopravdy provedeny tak, jak jsou nakresleny na papíře. Protože ne každá vrtná souprava je schopná je udělat potřebným způsobem a ne každý stavebník je ochoten zaplatit za práci takové vrtné soupravy, která toho schopná je. Proto za vrty musí zodpovídat ten odpovědný geolog, pod jehož vedením jsou vyprojektovány, provedeny a vyhodnoceny. Jestli Vám mám na věc sdělit aspoň názor, musím dostat kromě přesného zákresu míst obou vrtů i dokumentaci Vaší studny – jak je provedena, jak je opravdu hluboká a v jaké hloubce od terénu je v ní hladina voda. Dále: kolik lidí ji využívá trvale a kolik jen víkendově a o prázdninách, jestli se s ní zalévá a jaká plocha, jestli se jen občas postříká, anebo jestli je studna připojena na závlahové zařízení. A totéž potřebuji vědět i o záměrech Vašeho souseda. Dále pak název katastrálního území a čísla pozemků.

Soused se si nechal udělat vrt cca 30 m – předpokládám, že dostal všechna povolení. Cca do 3 týdnů se mne ztratila voda ze 7 m studny kde se aji za suchého počasí držel 3 - 4 metrový sloupec vody, to nemluvím o tom že momentálně již druhý týden prší... Moje samozřejmě řádně povolená studna je cca 50 m vzdálená od vrtu, ale naše pozemky spolu nesousedí. Můžete mi poradit, jak mám teď postupovat? Peníze na novou stavbu vrtu teda rozhodně nemám a musím zaopatřit 4-člennou rodinu.

Podle mě se musíte nejprve obrátit na místně příslušný Inspektorát inspekce životního prostředí, protože té podle písm. a) §112 zákona č. 254/2001 Sb. náleží dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené zákonem o vodách, nebo uložené podle tohoto zákona na úseku nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů. Dále jí podle písm. b) náleží ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích vedených pod písmenem a). Ve Vašem případě mohlo dojít buď k pochybení projektanta, nebo stavebního úřadu, že nepodmínil povolení stavby povolením vodoprávního úřadu k nakládání s podzemními vodami podle §8 bod 5. zákona č. 254/2001 Sb., nebo k pochybení vodoprávního úřadu, že povolil nakládání s vodami bez vyjádření odborně způsobilé osoby, anebo k chybnému zhodnocení situace touto osobou. Doporučuji Vám, abyste si zjistili adresu místně příslušného Inspektorátu v Kontaktech na webu http://www.cizp.cz a poslali mu doporučeně, na dodejku, dopis se zřetelným nadpisem STÍŽNOST a s vylíčením své situace.

Vlastník sousedního pozemku-lesní porost-bez jakékoliv stavby ,při vyřizování stavebního povolení na vtanou studnu napsal: NESOUHLASÍM SE STAVBOU STUDNY A VODOVODU. Bez jakéhokoliv zdůvodnění a vysvětlení.Od té doby vůbec nekomunikuje s vodoprávním úřadem. Nařízeného ústního jednání se bez jakékoliv omluvy nezúčastnil a nereaguje na navázání jakéhokoliv kontaktu. Vodoprávní úřad mi sdělil,že se s takovým postojem souseda ještě nesetkal a neví jak dál pokračovat ve stavebním řízení. Je prosím nějaká rada,zákon, předpis apod.,že soused bez udání závažných a konkrétních důvodů mě nesmí připravit o zdroj pitné vody pro rod. domek? Veškerou dokumentaci k žádosti o povolení stavby a povolení k odběru vody jsem předložil vodoprávnímu úřadu včetně posudku hydrogeologa s jeho jasným stanoviskem že nedojde k ovlivnění veškerých studní na sousedních pozemcích. Hydrogeolog provedl také čerpací zkoušku a tím zjistil, že moje studna neovlivňuje žádnou okolní studnu. Součástí dokumentace je také územní rozhodnutí s nabytím právní moci ke kterému soused a ani nikdo jiný nedal připomínku.

Vaše studna je zřejmě v ochranném pásmu lesa (50 m od hranice nejbližšího lesního pozemku) a v tom případě byl k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (studny) třeba souhlas orgánu Státní správy lesů – je jím úřad obce s rozšířenou působností. Ten své rozhodnutí vydává na základě Vaší žádosti, stanoviska majitele lesního pozemku a vyjádření lesního hospodáře. Pokud bylo rozhodnutí o umístění stavby v ochranném pásmu lesa vydáno bez souhlasu orgánu Státní správy lesů, tak bylo vydáno chybně. Musíte se v tom případě obrátit na něj a dát věci do pořádku. Pokud ale byla žádost o rozhodnutí o umístění stavby v ochranném pásmu lesa vydána se souhlasem orgánu Státní správy lesů a nabylo právní moci, tak je územní rozhodnutí platné a vodoprávní orgán může rozhodnout bez ohledu na stanovisko souseda jakožto účastníka řízení, protože podle §9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) je podkladem vydání k povolení k nakládání s podzemními vodami vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak a protože podle §115 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. pokud vodní zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl. V tom případě podle §114 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) se při stavebním řízení k námitkám účastníků řízení, které mohly být uplatněny při územním řízení, nepřihlíží.

Před čtyřmi lety jsme si koupili rodinný dům, ke kterému patří asi stoletá kamenná studna, cca 9m hluboká. Jelikož v obci není vodovod, je to jediný zdroj vody, který máme. Dle prohlášení bývalé majitelky bylo vždy ve studni dostatek vody, to potvrzují i jiní starousedlíci. Tři roky jsme dům opravovali a studnu jsme využívali jen ke stavebním pracím. Loni jsme se do domu nastěhovali a po sedmi týdnech bydlení jsme studnu úplně vyčerpali (ve dvou lidech). Vodu jsme nechali do studny dovézt a všude jsme nainstalovali spořiče, hladina se stále držela asi tři měsíce ve stejné úrovni. Pak naši sousedé, kteří mají kopanou studnu nad námi, starou asi 9 let, vzdálenou asi 20m od naší studny, odjeli na dovolenou a hladina se zvedla během 14 dnů o cca 2m. Ptala jsem se na stavebním úřadu, jestli to mohou nějak prošetřit a tam mi nejdříve řekli, že ano. Pak ale po několika urgencích přijel zaměstnanec stavebního úřadu, podíval se do obou studní, ukázal mi posudek na sousedovu studnu a řekl, že je vše v pořádku. V posudku stojí, že soused může odčerpávat 600l vody za den. Nevím, jak se to pozná, když nemá žádný měřák. Soused prováděl při stavbě studny čerpací zkoušky, ale žádný vliv na naši studnu nezjistili. V té době ale v našem domě trvale nikdo nebydlel, tak nevím, jestli to nemělo na měření nějaký vliv. Teď, když se oteplilo, soused intenzivně zalévá zahradu a napustil bazén a nám rapidně opět voda ubývá. Bojím se, že zůstaneme opět bez vody. Prosím o radu, jestli máme nechat vypracovat nový posudek a jestli je soused povinen nějak prokazovat, že opravdu čerpá nařízené množství. A pokud by byl nový posudek v sousedův neprospěch, jestli nám to k něčemu bude, nebo jestli se pak musíme domáhat nějaké kompenzace soudní cestou. Na místním stavebním úřadě nám vůbec nepomohli ani neporadili.

Pokud by se dalo prokázat, že je povodí studní přetížené, musel by vodoprávní úřad podle vodního zákona stanovit minimální hladinu podzemní vody. Musíte se obrátit na nějakého blízkého hydrogeologa. Pro předběžné posouzení jak si na tom Vaše studny s kapacitou povodí stojí, je možné si u nás objednat na mailu info@aazzet.cz  tzv. "IT, nebo telefonický posudek", jehož podmínky a ceny najdete na naší firemní stránce http://www.geolog.cz/hydrogeolog .

Mám tento případ a byl bych velice rád, kdyby jste mi poradili a sdělili mi současný výklad platných zákonů a vyhlášek. Mám studnu, která je stará přes 50 let a permanentně se z ní odebírá voda. V listopadu roku 2002 jsem ji ohlásil a byly mi pravomocně povoleny tyto limity čerpání: do 1 l/s, 15000 l/den, 300 m?/měsíc, 2000 m?/rok pro účely užitkové - zalévání zahrady a umývání. V dubnu 2002 si soused udělal vrtanou studnu. Ve chvíli průrazu se mi moje voda zakalila a zůstala asi 3 týdny zakalená. Zároveň klesla hladina v mojí studni. Studna je vzdálena cca 30 m od mojí a je asi o 8 metrů níže. Hladiny i dna obou studní můžou být přibližně ve stejné výšce. Nesouhlasil jsem s kolaudací této nové studny, jelikož ovlivňuje moji studnu prokazatelným způsobem. Soudní znalec prokázal použitím čerpacích zkoušek, že tato nová studna při čerpání vody snižuje hladinu v mojí studni. Tento znalecký posudek jsem předložil i stavebnímu úřadu. Stavební úřad i přes moje námitky připravuje toto rozhodnutí (na základě zahájení nového řízení): povolí a zkolauduje novou studnu a čerpání z mojí studny omezí jen na zlomkové hodnoty ze současných, tedy do 0,11 l/s, 800 l/den, 24 m?/měsíc, 288 m?/rok. Dále je možné odběr vody provádět jen v intervalu 0,5 hod se 4 hodinovou odstávkou s max odebraným množstvím 220 l a nesmí být prováděn souběžně s odběrem vody na pozemku s novou studnou. Stejné parametry jsou navrženy i pro tu novou studnu. Pokud bych takto souhlasil, sníží se mi výrazně využití vodního zdroje co do objemu i času. Což je neakceptovatelné. Z toho pramení otázka. Má právo stavební úřad mě takto omezit na úkor a v prospěch někoho jiného, kdo si studnu udělal výrazně později (a jako černou stavbu)? Pokud právo nemá, jak postupovat abych svoje práva hájil i proti nesprávnému výkladu a rozhodnutí stavebního úřadu?

Předem upozorňuji, že můj výklad vůbec není směrodatný. O směrodatnější byste musel požádat vodohospodářský odbor Ministerstva zemědělství a zcela směrodatným výkladem by mohlo být jedině právoplatné soudní rozhodnutí… Speciálním stavebním úřadem ve věci studní je vodoprávní úřad, nesmí však vydat stavební povolení bez souhlasu obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, který ověřuje dodržení jeho podmínek. To, že studna Vašeho souseda byla provedena bez rozhodnutí stavebního (vodoprávního) úřadu není rozhodující, protože podle §115 zákona č. 254/2001 Sb. postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a podle §129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. jestliže stavebník, nebo vlastník takové nepovolené stavby požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví. Podle §37 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění posledních předpisů, jestliže může mít nakládání s vodami za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod, stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami minimální hladinu podzemních vod. Podle §12 odst. 1 zákona č. . 254/2001 Sb. ve znění posledních předpisů může vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh platné povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, jesliže podle písm. a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení k nakládání s vodami, např. při změně stanovené minimální hladiny podzemních vod, nebo např. podle písm. c) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami bez vážného důvodu po dobu delší 2 let, anebo např. podle písm. e) přesahuje-li rozsah vydaného povolení k nakládání s vodami dlouhodobě potřebu oprávněného. Jak z textu Vašeho dotazu, tak i z velikosti odběru podzemní vody který máte povolen vyplývá, že podzemní vodu využíváte pro užitkové účely, přičemž Váš povolený odběr odpovídá směrným číslům pro zálivku zahrady okrasné nebo zeleninové o rozloze 1,25 ha. Naproti tomu odběr podzemní vody povolený Vašemu sousedovi odpovídá směrným číslům pro rodinný dům pro 6 osob, vybavený koupelnou s vlastním ohřevem vody. §29 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. stanoví, že jsou zdroje podzemní vody přednostně vyhrazeny pro  zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody vyhrazeno zákonem o ochraně veřejného zdraví. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. To znamená, že jestliže povodí Vašich studní není schopné celý požadovaný odběr podzemní vody pokrýt, má využití podzemní vody pro účely rodinného domu Vašeho souseda přednost před závlahou Vašich 1,25 ha a omezení Vašeho nakládání s vodami je zřejmě podloženo kapacitou povodí a hladinou podzemní vody nutnou pro provoz studny Vašeho souseda a možná i dalších studní, anebo na vodu vázaných ekosystémů.

Soused nad mým pozemkem dokončuje stavbu rodinného domu a studny, kterou již provozuje. V důsledku toho došlo k úplné ztrátě vody v mé studni, kterou jsem více než 20 let bez sebemenších problému používala. Na MÚ v Týnci n. Sázavou (s kompetencemi vodoprávního úřadu), na který jsem se obrátila po uvedeném zjištění, mi sdělili, že nejsem účastníkem řízení a vedoucí odboru výstavby nepovažoval za nutné seznamovat mne s rozhodnutím. Posudek hydrogeologa RNDr. Zbyňka Alinče z Prahy, který byl ve prospěch souseda, napadl věcnými argumenty RNDr. Ivan Koroš, jednatel Hydrogeologické společnosti Praha. Podala jsem odvolání proti rozhodnutí MÚ v Týnci n. Sázavou. Mám vůbec šanci uspět s odvoláním proti rozhodnutí, které bylo vydáno 30.6.08 a o němž jsem neměla ani tušení? Postupuji vůbec správně? Už jsem se smiřovala s tím, že budu muset budovat novou studnu, jestliže chci domek používat, ale bylo mi sděleno, že musím mít vyjádření souseda. Přestávám těm "různým metrům" rozumět.


Pokud nejste majitelkou sousedního pozemku nebo stavby na něm a nepřihlásila jste se sama za účastnici ani územního, ani vodoprávního řízení z důvodu, že můžete být rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech nebo povinnostech, tak úřad postupoval správně. Ve věci Vašeho povolení studny postupuje také správně, pokud se Váš soused za účastníka řízení prohlásil. Vaší jedinou možností je postupovat podle § 100 a 102 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a sice: Požádat o obnovu řízení s odůvodněním, že jste o něm nevěděla a že podle §100 odst.1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. Touto skutečností je ztráta vody ve Vaší studni, kterou doložíte oponentním posudkem RNDr. Koroše, že byla způsobena studnou Vašeho souseda. Tím se stanete podle § 27 odst.2 zákona č. 500/2004 Sb.účastníkem řízení, který byl pominut. Podle §100 odst. 2 může účastník podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Jinak se můžete na základě hydrogeologického posudku, že došlo vinou sousedovy studny ke ztrátě vody, nebo podstatnému snížení vydatnosti Vaší studny, domáhat náhrady škody soudní cestou podle §29 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody.

Jde o pokračující problém se snížením hladiny v naší studni po vybudování sousedova rybníka. Ve věci byly zpracovány již 2 hydrogeologické posudky. První konstatoval, že hladina ve studni se nám již trvale nezvýší ani při velmi příznivých srážkových poměrech, protože se vždy vyrovná s hladinou v tůni. Nárok na nějakou náhradu škody ale označil za nedůvodný, protože jsme neprokázali, že bychom před výstavbou tůně měli vyšší hladinu (?!). Neboli mělo by jít k naší tíži, že se před započetím prací, ačkoliv jde o rozsáhlou plochu, neprovedl žádný průzkum ani dokumentace stavu okolních studní (na návodní straně jsme bohužel jen my). K prvnímu měření vody totiž došlo, když jsme se o záměru dozvěděli z povolení, tj. začátkem září 2007. Tehdy ale bylo značné sucho, stav vody ve studni nepředstavoval běžný stav. Druhý znalec došel k závěru, že se nám snížila hladina asi o 37 cm, bohužel však některé údaje musel odhadovat - zejména jak vysoko byla hladiny podzemní vody před výstavbou tůně, takže lze očekávat, že stavebník výsledek stejně napadne. Problém totiž spočívá v tom, že rybník byl vybudován tak, že jeho hladina je velmi nízko; dříve tam byla podmáčená louka, vývěry podzemní vody byly vidět na povrchu. Znalec však zejména konstatuje, že rybník nemá žádný povrchový přítok, je napájen pouze podzemní vodou (což byl záměr zřejmý již z projektu). Ta je zadržena v rybníku, a protože přítok je značný, je zase ve značném množství vypouštěna přepadem do místního potoka. Moje otázka tedy zní, zda se domníváte, že k takovému nakládání bylo potřeba povolení k nakládání s podzemními vodami - bylo vydáno jen pro povrchové vody. Je mi známo, že v případě pochybností rozhoduje vodoprávní úřad, ten zatím pochybení popírá. Pro nás by to znamenalo, že by se stavebníkem měli mít zájem na smírném vyřešení věci.

Pokud je voda z rybníka napájeného podzemní vodou vypouštěna přepadem do potoka v množství větším než byl přirozený vývěr, tak se jedná o nakládání s podzemními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., §8 odst. 1 písm. b) bod 5. – k jinému nakládání s nimi. Toto nakládání s vodami není vyjmenováno v odstavci 3 uvedeného paragrafu a proto je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu obce s rozšířenou působností, který ho může vydat na základě vyjádření hydrogeologa a vyjádření správce povodí. Stavba určená k takovému nakládání s vodami je vodním dílem, které může povolit jedině výše uvedený vodoprávní úřad, pokud bylo nejpozději s povolením stavby vydáno výše uvedené stavební povolení. Pokud byl před vybudováním rybníka v jeho místě jen nepatrný anebo žádný pramenní vývěr, obraťte se se stížností na vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností  anebo na Vám místně příslušný inspektorát životního prostředí. Jeho adresu zjistíte v Kontaktech na webu http://www.cizp.cz .

 Soused si na pozemku přímo sousedícím s naším vybudoval na podzim studnu a to cca 2m od hranice pozemku. Navíc sousedíme s čističkou odpadních vod, která by měla mít prý ochranné pásmo a nesmí se v jejím okolí studny vrtat? Jde mi o to, zda měl soused povinnost nás informovat o stavbě studny, či požádat o souhlas se stavbou ? A zdali můžeme případně zaslat na stavební úřad stížnost na nepovolenou stavbu ? Studna nám nevadí, jen soused má problém se stavbou našeho oplocení, které nám schválil v projektu.... tak kdyby bylo potřeba abychom se měli případně čím bránit z naší strany.

Studna je stavba ke které je třeba nejprve územní rozhodnutí o umístění stavby a následně pak vodoprávní rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody a o stavebním povolení studny. Jak v územním, tak i ve vodoprávním řízení jsou účastníky řízení majitelé sousedících pozemků a staveb na nich a obec a dále pak každý kdo prohlásí, že je účastníkem řízení, protože by mohl být vydaným rozhodnutím omezen ve svých právech nebo povinnostech. To až do té doby, než se prokáže opak.

Potřebuji se poradit o dalším postupu. Máme studnu kopanou ve 30 letech minulého století. Hloubka 24 m, průměr přes 1m a hladina spodní vody bývala kolem 18 m. Od té doby co si soused vzdušnou čarou 15 m od naší studny nechal udělat vrt nemáme vodu. Můžu po něm požadovat nějakou náhradu či odškodnění? Kam si mám jít stěžovat? Je možné požadovat jako náhradu škody zaplacení přípojky k vodovodu?

Pokud se Vám podaří prokázat, že to bylo vinou toho vrtu, tak pokud je to studna k individuálního zásobování vodou jednotlivé domácnosti, anebo s platným povolením k odběru podzemní vody, má ten, kdo z ní má právo odebírat vodu, nárok na náhradu škody od toho, kdo ztrátu vody zavinil a ten je dále povinen provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá ve zřízení náhradního zdroje podzemní vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinen poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody rozhoduje soud. (§29 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. – o vodách). Viníkem může být buď: odpovědný řešitel geologických prací který řídil projektování, provádění a vyhodnocení vrtu, pokud byl prováděn jako zkušební, anebo když byl vrt proveden jako povolená stavba studny, tak který dal svůj podpis a své kulaté razítko na kladné vyjádření k povolení odběru podzemní vody, na základě kterého byla studna povolena. Anebo Česká republika, pokud byla stavba studny povolena bez, nebo proti jeho vyjádření. Anebo projektant studny, který ji vyprojektoval aniž by respektoval technická doporučení obsažená ve vyjádření odpovědného řešitele. Anebo firma, která ji provedla sice na základě vodoprávního stavebního povolení, ale ne v souladu s projektem. Anebo firma, která stavbu vrtané studny provedla bez vodoprávního povolení např. jako „zkušební vrt“, ale bez řízení odpovědným řešitelem geologických prací - v tom případě je jedním z viníků nejspíše i stavebník. Jděte tedy za sousedem a pokuste se od něho zjistit která firma a který odpovědný řešitel při stavbě vrtu působili.

Majitel sousední parcely vznesl námitku o vlivu naší stavby na pramen k jeho 2 studnám, doložil hydrogeologický posudek, kde není zmínka o novém návrhu umístění stavby, jen konstatuje stav při aktuálním umístění a navrhuje řešení v případě možných problémů. Ústně se vyjádřil, že chce abychom stavbu posunuli na 7m od hranice jeho pozemku. Původně jsme měli stavbu 3m od hranice, pak jsme učinili kompromis a stavbu posunuli na 5m od hranice. Studny jsou vzdáleny od hranice stavby 13,5 m. Stavební úřad po nás vyžaduje smlouvu na základě občanského zákoníku ve které bude soused souhlasit s umístěním stavby. Máme obavu, že pokud opět ustoupíme a stavbu posuneme, soused může umístění opět námitkovat a vydání územního rozhodnutí se protáhne. 1. Má soused právo takto blokovat nebo oddalovat vydání územního rozhodnutí když má tyto studny jen pro zálivku a sám je napojený na veřejný vodovod? 2. Jak by musel prokazatelně doložit úbytek nebo vyschnutí studen, abychom mu museli případné prohloubení či vybudování nové studny zaplatit?

Soused je účastníkem řízení a doložil hydrogeologickým posudkem, že by mohl být připraven o vodu. Je na stavebním úřadu aby rozhodl podle svého uvážení, ale hydrogeologický posudek opatřený kulatým razítkem odpovědného řešitele je úřední doklad a proto se jím musí řídit. Kdyby Váš soused skutečně přišel o vodu, tak na základě toho posudku soud podle vodního zákona nařídí, že mu někdo musí zřídit náhradní vodní zdroj. A ten někdo budete buď Vy, anebo stát, který územní rozhodnutí vydal. Jenže ten by pak mohl vymáhat regresní úhradu na úředníkovi, který to udělal. Váš ústupek zkrátka není pro souseda dostatečný a pokud chcete získat územní rozhodnutí, budete mu muset vyhovět. Mohli byste sice předložit jiný hydrogeologický posudek, ale stavební úřad by si musel nechat zpracovat další nezávislý posudek a Vy byste jako žadatel všechno platili. V lepším případě by pak stavební úřad územní rozhodnutí vydal, ale soused by se odvolal na kraj, ten by to vrátil kvůli nějaké formální chybě zpátky, zpracovával by se ještě další posudek.... Pokud byste vůbec někdy začali stavět tam co chcete, tak už byste měli takovýhle fousy.
Nicméně kdybyste přesto chtěli ten oponentní posudek, tak můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník.

Nechali jsme si vyvrtat vrt 50 m. hluboký a sousedi v okolí 100 m. nás napadli, že jsme jim sebrali vodu ze studní, které jsou do 7 m. hluboké. Přitom jeden ze stěžovatelů má vrt 73 ma ten jim nevadí. Náš vrt nám nechali zapečetit na měsíc a budou zkoumat, zda-li jim přibude voda. Chtěla bych se zeptat, jestli je vůbec možné, že můžeme za úbytek vody. Sousedé na naší úrovni si nestěžují, jen Ti, co bydlí v kopci nad námi.

Je to možné a v případě nelegálního vrtu, který většinou bývá velmi levný, protože má zcela primitivní konstrukci  i velmi pravděpodobné. Hloubka vrtu není rozhodující. Rozhodující je jeho konstrukce. V případě malého povodí které vede k přetížení mělké zvodně studnami, je dokonce nutné odebírat podzemní vodu z hlubokého vodního horizontu hodně hlubokým vrtem, avšak jeho jímací část musí být v mezikruží mezi zárubnicí a stěnou vrtu spolehlivě oddělena od mělké podzemní vody tlakovým zapažnicovým těsněním. To nelze provést nejlevnějšími vrty na trhu. Cena potřebného vrtu je obvykle asi 2 100.- Kč/m + doprava + geologická dokumentace + DPH. Pokud byl Váš vrt vyhlouben legálně, zodpovídá za něj jeho odpovědný řešitel - hydrogeolog s osvědčením Ministerstva životního prostředí o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce z oboru hydrogeologie. Pokud ale byl proveden nelegálně, (tj. i tzv. zkušební vrt, pokud práce neřídil "odpovědný řešitel"), zodpovídá za něj stavebník (pokuta do 100 tis. Kč) a provádějící firma (pokuta do 500 tis. Kč). Na mailu info@aazzet.cz   naší firmy si můžete napsat o náš standardní Postup vrtané studny, který neobsahuje nic zbytečného, pouze vychází z platných předpisů. Práce, které v Postupu provádí A až Zet musí provést buď přímo provádějící firma, anebo si je musíte nechat zajistit od někoho, kdo na to má autorizaci (je-li pro ten úkon třeba). Podle §29 vodního zákona musí ten, kdo způsobí podstatný úbytek vydatnosti, anebo zhoršení kvality vody ve studni, provést potřebná opatření k obnovení původního stavu a nahradit škodu tomu, kdo má oprávnění tu vodu odebírat. Náhradou je opatření náhradního zdroje podzemní vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinen poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo její výši rozhoduje soud.

Náš nový soused který koupil dům který hodlá využívat jako chatu chce na svém pozemku vybudovat vrtanou studnu o hl.22m.Jsme zde v blízkosti potoka asi 30m a všichni jež se to týká máme studny kopané a staré do max hloubky cca 6m .Přímo my máme jen 2 m hlubokou studnu ze sloupcem vody 1 m a při déle trvajících suchách klesá ,ale zatím stačí dotékat(koš-čerpadlo asi 70cm).Zajímalo by mne, zda je za těchto podmínek lepší vrt nebo kopaná studna a co nás teoreticky ohrozí více?

To musí posoudit hydrogeolog. V zásadě Vás může nejméně ohrozit vrt, ale nesměl by to být levný úzký vrt za 600 až 1200 Kč / metr, ale za zhruba 2500.- Kč/m, jehož materiál a průměr by umožnily obsypem a tlakovým těsněním spolehlivé oddělení jímací části od mělké podzemní vody. Důležité je, aby k sousedovi přišel nejprve hydrogeolog aby navrhl vrt a teprve potom vrtaři. Ne aby vrtař vrtal na počkání a pak teprve sháněl někoho s kulatým razítkem, kdo mu potvrdí, že nikoho neohrozí. V takovém případě to totiž není žádný průzkumný vrt, ale studna vyvrtaná bez povolení.

Sousedé mají zkušební vrt a pokud by chtěli čerpat vodu, musí mít stavební povolení se souhlasem sousedů, že. A pokud vím, že čerpají vodu "načerno" bez stavebního povolení, ale důkaz jiný než mé oči nemám, mohu s tím něco udělat? Příslušný úřad ve Vlašimi bez důkazů nechce nic podnikat. A zkušební vrt, pokud se vlastník rozhodne, že nebude čerpat vodu, musí to hlásit nějakému úřadu?

Vlastník pozemku Vám určitě průzkumný vrt hlásit nemusí. Ale nesmí ho používat jako studnu. Ten průzkumný vrt musí být prováděn podle projektu geologického průzkumu pod vedením jeho odpovědného řešitele - hydrogeologa s osvědčením o odborné způsobilosti vydaném Ministerstvem životního prostředí. Odpovědný řešitel musí průzkum zaevidovat v Geofondu České geologické služby, hloubení vrtu ohlásit minimálně 15 dní předem obci a pokud má být hlubší než 30 m, tak poslat jeho projekt nejméně 30 dní předem na Krajský úřad k vyjádření. Vrt musí být pod jeho vedením vyhodnocen a ukončen závěrečnou zprávou, kterou odpovědný řešitel opatří svým podpisem a kulatým razítkem. Po ukončení průzkumu musí být vrt podle geologických předpisů pod vedením odpovědného řešitele buď odborně zlikvidován, anebo odborně zajištěn a prováděcí firma s ním o tom musí sepsat protokol, který se přikládá k závěrečné zprávě. Zadavatel průzkumu potom musí jeden výtisk této závěrečné zprávy odeslat do Geofondu České geologické služby k archivaci (aby nevznikly problémy, tak ho tam většinou pošle raději přímo odpovědný řešitel).

Ve dnech 24-26.6.2009 prováděla vrtařská firma v nedalekém sousedství vrty za účel vytápění rodinného domku. S prací započala ve středu a v pondělí byly studny v okolí prázdné. Takto postižených je nás 8. Chtěli bychom podat hromadnou stížnost. Zřejmě vše neproběhlo jak by mělo. Obbetonovávání proběhlo až v následujícím týdnu po našich stížnostech , které jsme řešili s majitelem pozemku. Chtěli bychom proto podat stížnost, aby celou stavbu posoudili odborníci a v této stížnosti samozřejmě budeme trvat na uvedení stavu vody ve studních do původního stavu. Nikdy v minulosti se nestalo, abychom vodu neměli. Na našem pozemku byl přítok zřejmě nejsilnější . Pamětníci se shodují na tom, že když opravdu bylo velké sucho a voda byla minimální k nám jezdily cisterny a vodu u nás čerpali. Hledám opravdu snad všude, ale žádnou stížnost ani to co by měla obsahovat jsem na internetu nenašla. Našla jsem pouze to, že je možné právě při nedodržení technologie o vodu ve studních přijít, ale nikdo neporadí jak se bránit když už tento problém nastane. Majitel pozemku je sice vstřícný, ale to nám vodu nevrátí. Firma, která zde práce prováděla nás ujišťovala, že se voda do týdne vrací, abychom vydrželi to se bohužel nestalo. Nyní firma tvrdí, že tu vlastně v uvedených dnech ani nebyla a že na ni lidé chtějí svalit vyschlé studny, které vyschly na základě jiného problému.

Doporučujeme Vám se obrátit s popsáním situace na místně příslušný inspektorát životního prostředí a dopis výrazně nadepsat STÍŽNOST. Adresu inspektorátu najdete v Kontaktech na webu http://www.cizp.cz .

Jsem společně s manželkou majitelem pozemku, na kterém se nachází studna o průměru cca 1 metr, vybudovaná někdy v roce 1900-1905, která je hluboká cca 2 metry. Asi 50 cm pod úrovní okolního terénu má tzv. odtokový otvor, kterým odtéká voda do cca 4 metry vzdáleného potoka. V daném případě se možná nejedná o studnu, ale o tzv. pramenní jímku. Vodu používám jako užitkovou na zahrádku a napouštění bazénu což činí cca 50 metrů kubických za rok. Na sousedním pozemku stojí náš rodinný dům, do kterého je zaveden městský vodovod, spravovaný Vodovodně obchodní společností. V současné době jsou v naší obci prováděny pro Vodovodně obchodní společnost výkopové práce pro kanalizaci. Výkop v hloubce cca 2-2,5 metru zasypaný kačírkem byl proveden mezi uvedenou studnou a potokem na obecní cestě a v důsledku výkopových prací dne 13.9.2008 došlo ke ztrátě vody. Pramen ve studni býval dostatečně silný, neboť při letním odčerpání 15 m krychlových za cca 7 hodin čerpadlem do zahradního bazénu došlo k poklesu vody o cca 30-40 cm a po ukončení čerpání se vodní hladina vrátila zpět do normálu za cca 30 minut. Pamětníci z okolí nepamatují, že by se ve studni voda chyběla. Vzhledem k tomu, že jsem se nikdy s takovouto situací nesetkal, prosím laskavě o radu, jakým způsobem mám dále postupovat, abych se domohl uvedení věci v předešlý stav, případně jak se zachovat vůči investoru, případně zhotoviteli stavby, neboť nemám vůbec ponětí, jak dále postupovat. Kromě odhadu na uvedený pozemku, kde je uvedeno stáří studny, nemám žádné jiné dokumenty ani povolení na cokoliv spojené s odběrem a využíváním uvedené studny, takže se oprávněně bojím případného soudního sporu, když bych chtěl uvedení studny v předešlý stav. Nevím ani nevím na koho se mám obrátit, neboť investorem je Vodovodně obchodní společnost, ale výkopové práce provádí někdo zcela jiný.

Podle mě se musíte nejprve obrátit na místně příslušný Inspektorát inspekce životního prostředí, protože té podle písm. a) §112 zákona č. 254/2001 Sb.  náleží dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené zákonem o vodách, nebo uložené podle tohoto zákona na úseku nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů. Dále jí podle písm. b) náleží ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích vedených pod písmenem a). Ve Vašem případě mohlo dojít buď k pochybení projektanta, nebo stavebního úřadu, že nepodmínil povolení stavby povolením vodoprávního úřadu k nakládání s podzemními vodami podle §8 bod 5. zákona č. 254/2001 Sb., anebo k pochybení vodoprávního úřadu, že povolil nakládání s vodami bez vyjádření odborně způsobilé osoby, anebo k chybnému zhodnocení situace touto osobou. Doporučuji Vám, abyste si zjistili adresu místně příslušného Inspektorátu a poslali mu doporučeně, na dodejku, dopis se zřetelným nadpisem STÍŽNOST. Adresu inspektorátu najdete v Kontaktech na webu http://www.cizp.cz .

Do jaké vzdálenosti můžu mít od souseda vrt studny? Máme malinký pozemek cca 164m2 a jsme sousedy obklopeni studnami. Jeden soused ji má cca 1m za naším plotem, z druhé strany další soused ji má cca 2-3m za plotem. Pak je menší průjezd od naší chalupy a tam má další soused studnu. Takže jsme obklopeni studnami ale jen my kteří by jsme ji opravdu potřebovali, protože tam chceme žít ji nemáme. A proto by mě zajímalo do jaké vzdálenosti by jsme mohli mít my studnu???

Paní Vašíčková, podle platné legislativy musí být studny umístěny a vybudovány tak, aby odběrem z nich nebyla podstatně snížena vydatnost existujících zdrojů vody. Obraťte se na nějakého hydrogeologa, aby posoudil, zda může být na Vašem pozemku studna zbudována a jak bude muset být konstruována, aby výše uvedenou podmínku splnila. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz . Jinak můžete zkusit nějakou hodnověrnou hydrogeologickou firmu z webu http://www.geolog.cz/geologie .

Soused se rozhodl provést na svém pozemku vrtanou studnu. Jelikož je vzdálenost od mé kopané skružené studny 5 m hluboké, zhruba 15 metrů zdá se mi tato vzdálenost nedostatečná. Vrt by měl být 14metrů hluboký dle doporučení proutkaře. Prosím co mám udělat aby mi v případě stržení pramene nevznikly zbytečné problémy. Nevím zda-li mám na firmě chtít nějaké potvrzení nebo něco jiného, nebo zda může hloubit bez mého vyjádření.

Vrtaná studna smí být hloubena pouze dvěma způsoby: 

1. v obvyklém případě jako průzkumný vrt, na který bude v případě pozitivního výsledku požádáno o územní rozhodnutí o umístění stavby a následně o vodoprávní rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody a o povolení stavby studny (z průzkumného díla). Dokud tato rozhodnutí nenabudou právní moci, nesmí být průzkumný vrt přestavěn na studnu. Po jeho přestavbě vrtu na "trubní studnu" zřízením šachtice a úpravou okolí musí stavebník požádat vodoprávní úřad o kolaudační souhlas. Dokud nenabude právní moci, nesmí být ze studny odebírána voda. Průzkumný vrt je oprávněna provádět jen podle projektu organizace u které projektování, provádění a vyhodnocování těchto prací řídí a za ně zodpovídá odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie. Tím není proutkař, ale hydrogeolog s vysokoškolským vzděláním v oboru, nejméně 3 lety praxe a s osvědčením o odborné způsobilosti vydaném Ministerstvem životního prostředí. Odpovědný řešitel musí průzkum zaevidovat v Geofondu České geologické služby, hloubení vrtu ohlásit minimálně 15 dní předem obci a pokud bude hlubší než 30 m, tak poslat jeho projekt nejméně 30 dní předem na Krajský úřad k vyjádření. Vrt musí být pod jeho vedením vyhodnocen a ukončen závěrečnou zprávou, kterou odpovědný řešitel opatří svým podpisem a kulatým razítkem. Zadavatel průzkumu potom musí jeden výtisk této závěrečné zprávy odeslat do Geofondu České geologické služby k archivaci. Po ukončení průzkumu musí být vrt podle geologických předpisů pod vedením odpovědného řešitele buď odborně zlikvidován, anebo odborně zajištěn a prováděcí firma s ním o tom musí sepsat protokol, který se přikládá k závěrečné zprávě. 

2. vy výjimečném případě smí být v dobře prozkoumaném území vrtaná studna jako stavba, na kterou bylo vydáno a nabylo právní moci vodoprávní rozhodnutí o povolení k odběru podzemní vody a o povolení stavby studny.  Dokud tato rozhodnutí nenabudou právní moci, nesmí být hloubení vrtu zahájeno. I v tomto případě se však doporučuje provést při stavbě doplňkový hydrogeologický průzkum odborně způsobilou osobou. Po vyhloubení vrtu, zřízení šachtice a úpravě okolí musí stavebník požádat vodoprávní úřad o kolaudační souhlas. Dokud nenabude právní moci, nesmí být ze studny odebírána voda. V obou případech jsou podkladem pro územní a vodoprávní řízení dokumentace, vypracované autorizovaným inženýrem z oboru vodohospodářských staveb a k žádosti o povolení k odběru podzemní vody je třeba přiložit vyjádření odpovědného řešitele geologických prací z oboru hydrogeologie. V případě ztráty vody v blízké studni musí rozhodnout soud, kdo z nich za to odpovídá, jestli odpovědný řešitel, autorizovaný inženýr, anebo zeměvrtná firma, která se nedržela dokumentace, schválené vodoprávním úřadem. Při územním i vodoprávním řízení jsou účastníky řízení majitelé okolních pozemků a staveb na nich, kdokoliv kdo prohlásí, že by mohl být vydaným rozhodnutím dotčen ve svých právech či povinnostech (dokud se neprokáže opak) a obec. Podle §29 vodního zákona musí ten, kdo způsobí podstatný úbytek vydatnosti, anebo zhoršení kvality vody ve studni, provést potřebná opatření k obnovení původního stavu a nahradit škodu tomu, kdo má oprávnění tu vodu odebírat. Náhradou je opatření náhradního zdroje podzemní vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinen poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo její výši rozhoduje soud. Pokud byl vrt proveden nelegálně, (tj. i tzv. zkušební vrt, pokud ho neprováděl "odpovědný řešitel") zodpovídá za něj stavebník (pokuta do 100 tis. Kč) a provádějící firma (pokuta do 500 tis. Kč). Jestliže stavební úřad zjistí studnu provedenou bez povolení, je povinen zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Pokud není provedena někde, kde to je v rozporu s územním plánováním a stavebník předloží dodatečně žádost o její povolení a doloží jí vším co je předepsáno pro novou stavbu, tak se řízení o odstranění stavby přeruší a zahájí se řízení o podané žádosti. Pokud vyzní kladně, řízení o odstranění stavby se zastaví. Na požádání na mailovou adresu info@aazzet.cz  Vám můžeme zaslat Postup určený klientům naší firmy, který neobsahuje nic zbytečného, pouze vychází z platných předpisů. Práce, které v Postupu provádí A až Zet musí provést buď přímo provádějící firma, anebo si je musíte nechat zajistit od někoho, kdo na to má autorizaci (je-li pro ten úkon třeba). Je to dobré vodítko a posíláme ho zadarmo.

 

Jedná se konkrétně o letošní nový vrt a studnu na parcele č.443/8 tedy v těsném sousedství mé parcely kat.č. 443/7 .Vrt je od mé studny vzdálen cca 15.metrů a zcela jednoznačně mi strhnul pramen z mé studny. Jsem přesvědčen,že Vlastník pozemku provedl vyvrtání studny bez předchozího územního rozhodnutí k její lokalizaci a vodoprávního rozhodnutí k povolení stavby vodního díla, tj. také bez zjištění hydrogeologických poměrů a vlivu vrtu na okolní studny nebo jiné zákonem chráněné zájmy. Proto se tímto dotazuji, zda nebyly porušeny předpisy a vodní zákon.Ze zákona vím, že zřízení studny je stavba, která podléhá stavebnímu řízení. Na Báňském úřadě v Příbrami mi bylo sděleno,že i zkušební vrt je hydrogeologický průzkum a proto musí být napřed vypracován příslušný projekt dle zák.62/1988 Sb. Součástí tohoto projektu mají být i čerpací zkoušky okolních studní,aby se zjistilo případné ovlivňování vodního sloupce.To však nikdo neprovedl a nikoho to bohužel nezajímá.Proto bych rád věděl, zda je uvedený vrt povolen a jak postupovat dále ve vzniklém problému.Když se každý bude schovávat za tzv..zkušební vrty a vše obcházet, budeme v budoucnu bez vody všichni.

Zkušební vrt - správně průzkumný vrt, je součástí hydrogeologického průzkumu, je jeho technickým dílem. K jeho provedení jsou oprávněny pouze organizace u kterých projektování, provedení a vyhodnocení prací řídí a za ně odpovídá tzv. odpovědný řešitel a ten nesmí podle živnostenského zákona odpovídat za více než 2 takové organizace. Musí průzkum zaevidovat v Geofondu České geologické služby, hloubení vrtu ohlásit minimálně 15 dní předem obci a pokud bude hlubší než 30 m, tak poslat jeho projekt nejméně 30 dní předem na Krajský úřad k vyjádření. Vrt musí být pod jeho vedením vyhodnocen a ukončen závěrečnou zprávou, kterou odpovědný řešitel opatří svým podpisem a kulatým razítkem. Po ukončení průzkumu musí být vrt podle geologických předpisů pod vedením odpovědného řešitele buď odborně zlikvidován, anebo odborně zajištěn a prováděcí firma s ním o tom musí sepsat protokol, který se přikládá k závěrečné zprávě. Zadavatel průzkumu potom musí jeden výtisk této závěrečné zprávy odeslat do Geofondu České geologické služby k archivaci. Jestli je, nebo není z vrtu provedena čerpací zkouška záleží na úvaze odpovědného řešitele. Musíte si uvědomit, že aby se na vzdálenost několika desítek metrů mohlo dílo markantně projevit, muselo by se z něj někdy odčerpat tolik vody, že to u některých objektů odpovídá třeba i několikaleté spotřebě. A to je v některých případech nemožné, anebo dokonce kontraproduktivní – můžete mít studny na rozvodnici, kde se zásoby vody doplňují pouze v předjaří a když jich najednou odčerpáte tolik, aby se vliv vrtu mohl prokazatelně projevit, tak už je po zbytek roku nebudete mít k dispozici. Podstatné ovšem je, že se takovýto „zkušební vrt“ nesmí využívat jako studna. V současné době nemá Váš soused studnu, nýbrž zkušební vrt a za ten neodpovídá on, ale ten odpovědný hydrogeolog, který má kulaté razítko od Ministerstva životního prostředí a řídil práce při jeho projektování, provádění a vyhodnocování. Pokud by nikdo takový neexistoval, tak to není průzkumný vrt, nýbrž stavba provedená bez povolení. Pokud by firma, která takový vrt provedla, přesto trvala při správním řízení na stavebním či vodoprávním úřadě  na tom, že neprováděla studnu bez povolení, nýbrž "průzkumný vrt", tak její prohlášení nechte zaprotokolovat a s protokolem z jednání na ni pošlete stížnost na geologický odbor Ministerstva životního prostředí, že provádí neoprávněně geologické práce. Dopis opatřete výrazným nadpisem STÍŽNOST. Územní řízení o umístění studny, jehož jste účastníkem jakožto majitel sousedního pozemku, je první fází povolovacího procesu studny a po něm bude ještě následovat vodoprávní řízení o povolení odběru podzemní vody a o stavebním povolení zřídit z toho vrtu studnu (než nabude právní moci, nemůže soused získat kolaudační souhlas na studnu a nesmí z vrtu brát vodu). K vodoprávnímu řízení musí napsat vyjádření a opatřit ho svým podpisem a kulatým razítkem hydrogeolog a ten zodpovídá za to, že Vám ta povolená studna kterou posoudil nic neprovede. Proto si pečlivě zapište kdo to je a kde bydlí. Pokud by došlo ke ztrátě vody ve Vaší studni, tak Vám totiž musí nahradit škodu ten, kdo to při své provozní činnosti způsobil a náhrada obvykle spočívá v obstarání náhradního vodního zdroje. I když s pozemkem stavebníka přímo nesousedíte, můžete se podle správního řádu přihlásit za účastníka řízení s odůvodněním, že můžete být vydaným rozhodnutím omezen ve svých právech k pozemku. Potom Vás úřad povede jako účastníka řízení, dokud se neprokáže opak. Své rozhodnutí  ovšem vydá podle vyjádření hydrogeologa, protože ten má na jeho odbornou stránku na rozdíl od Vás kvalifikaci. Pokud byste ho chtěl rozporovat, musel byste proti němu postavit v odvolání jiný hydrogeologický posudek. Odvolací orgán by pak pravděpodobně zadal ještě třetí, nezávislý hydrogeologický posudek, který by zvážil, kdo z obou hydrogeologů měl větší pravdu.

Sousedé budou hloubit vrt, který je od naší studny vzdálen necelých deset metrů a je ve směru pramene k naší studni. Od stavebního úřadu ani od sousedů jsme však žádnou žádost k vyjádření ke stavbě vrtu nedostali. Je to nějakým novým zákonem zrušeno nebo změněno? Když jsme před deseti lety dělali studnu museli jsme mít vyjádření sousedů a při hloubení se musela u sousedů měřit hladina v jejich studních. Pokud by se stalo,že při hloubení vrtu by nám sousedé sebrali vodu, jak máme postupovat?

Bez stavebního povolení smí být hlouben jen vrt, který je technickým dílem hydrogeologického průzkumu. Ten není podle vodního zákona stavbou a nesmí se používat jako studna. Je oprávněna ho hloubit pouze organizace u které projektování, provádění a vyhodnocování těchto prací řídí a za ně odpovídá tzv. odpovědný řešitel s osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí. Při očekávaném kladném výsledku takového vrtu musí jeho majitel požádat o územní rozhodnutí o umístění stavby a o vodoprávní povolení k odběru podzemní studny a ke zřízení studny z průzkumného vrtu. Bez těchto povolení je z něj odběr podzemní vody nelegální a může být za to pokuta až 50 tisíc Kč. Za to, že je průzkumné dílo zajištěno tak, aby nezpůsobilo újmu jiným studním odpovídá jeho odpovědný řešitel. Při územním a vodoprávním řízení o převodu průzkumného vrtu na studnu jsou účastníky řízení majitelé sousedních pozemků a staveb na nich a obec.

Na sousedním pozemku byla vybudována kopaná „studna“ hluboká 12-15 m zajištěna skružemi. Hladina podzemní vody je asi 8-9 m pod povrchem. Soused tvrdí, že se jedná o vsakovací jámu na dešťovou vodu. Je takové jednání možné?

Takové jednání je ilegální. Pokud je sousedovo vodní dílo zakončeno pod hladinou podzemní vody, což se dá předpokládat, nelze ho použít ke vsaku dešťových vod, protože ty mohou mít přinejmenším na počátku srážky charakter vod odpadních a podle §38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb. přímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních nelze povolit. Pokud by to měla být studna k odběru podzemní vody, tak to zase neodpovídá aktuálnímu znění §17 vyhlášky č. 590/2002 Sb. protože konstrukce studny se provádí tak, aby zabraňovala vnikání dešťové vody a nečistot do studny.

Soused hodlá v těsné blízkosti naší chaty přistavět další objekt, u něhož je v projektu na třech stranách zakreslena tzv. vsakovací jímka. Obávám se, zda nemůže dojít k podmáčení nebo ovlivnění prostředí na našem pozemku a jako laik neumím posoudit, jak tato jímka funguje.

Vaše obavy jsou oprávněné. Jedná se o nakládání s vodami, které vyžaduje povolení vodoprávního úřadu a musí se k němu vyjádřit hydrogeolog. Ve velkém množství případů zjistí, že to hydrogeologické poměry neumožňují. Hydrogeologický průzkum pozemku jestli je na něm možné zasakovat podzemní vodu, upravuje od února 2012 ČSN 75 90 10 Vsakovací zařízení podzemních vod.

Chtěl bych si nechat udělat studnu k plánovanému rodinnému domku. Proutkař našel vhodný pramen. Bohužel vztah se sousedkou není dobrý a proto se dá očekávat protiakce. Předpokládám, že bude tvrdit, že jí ubyla voda, nebo že se jí zhoršila kvalita (bude asi chtít, zakázat stavbu, popřípadě finanční náhradu). Chtěl jsem se zeptat, kdo a podle jakých pravidel posoudí zhoršení kvality, nebo úbytek vody. Předpokládám, že na to musí bát nějaká norma nebo tabulka a nebude to pouze na subjektivním názoru sousedky, popř. někoho, koho si pozve.

Proutkař nesmí  studnu posuzovat. Nemá na to kvalifikaci a není nikomu za nic odpovědný. V případě neúspěchu prohlásí, že ho mentiony oklamaly a že mu elementálové nebyli nakloněni. Studnu proto povoluje vodoprávní úřad jedině na základě vyjádření odpovědného řešitele geologických prací s osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem životního prostředí. Ten zodpovídá za to, že dílo vyprojektované podle jeho odborného vyjádření bude provedeno tak, aby neměnilo vodní poměry v okolí. Pokud jste z Prahy, nebo Středočeského kraje, anebo pokud se ve Vašem bližším okolí žádná hydrogeologická firma nenachází, můžete využít nabídky našich prací na webu http://www.geolog.cz/hydrogeolog , kde najdete i ceník, anebo se s námi spojte na mailové adrese info@aazzet.cz .

Při koupi rodinného domku jsem převzal věcné břemeno, které tvoří součást kupně prodejní smlouvy a je ve výpisu z katastru nemovitostí - odběr vody a vodovod ze studny na mnou zakoupeném pozemku. Bývalí vlastníci mají zaveden i obecní vodovod a šetří si náklady za vodu odběrem z mé studny. Problému jsem 4 roky od koupě domku nevěnoval pozornost, ale v současných suchých dnech vzniká nebezpečí odčerpání vody ze studny, kterou mám jako jediný zdroj vody. Prosím o sdělení zákonného postupu jak odpojit jejich přípojky sousedů a věcné břemeno zrušit.

Co se týče zrušení věcného břemene, musíte se obrátit na právníka a na soud. Pokud ale Vaši sousedé používají vodu ze studny zejména pro užitkové účely, můžete se obrátit na vodoprávní úřad, aby čerpání ze studny omezil jen na vodu pitnou, podle ustanovení §29 odst. 1 vodního zákona, že zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Sousedi mají na černo žumpu s trativodem. 

Vypouštění odpadních vod do podzemních vod je podmíněno povolením k nakládání s vodami a musí být na něj vodoprávní povolení. Od srpna 2010 vznikla po novele vodního zákona povinnost uchovávat doklady o předpisové likvidaci odpadních vod.

Můj hysterický soused mi zakazuje prakticky jakoukoliv činnost poblíž plotu s tím, že má cca 1 m od něj svoji studnu. Argumentuje tím, že mu mohu znečistit jeho zdroj vody. Studna je stará asi 80 let, není přitěsněná proti průniku povrchové vody. Argumentuji tomu debilovi tím, že nemohu za to, že jeho studna neodpovídá ČSN 75 5115. Jak rámcově postupovat v tomto případě a kde je možno si opatřit svrchu uvedenou normu?

Protože studna Vašeho souseda vznikla před rokem 1955, má povolen odběr podzemní vody vládním nařízením č. 14/1959 Sb. Pokud byste v ní způsobil ztrátu vody, anebo podstatné sníženi její vydatnosti, nebo zhoršení její kvality, budete podle vodního zákona povinen nahradit škodu zřízením náhradního zdroje podzemní vody, anebo budete odsouzen k jednorázové náhradě za snížení hodnoty pozemku. Domnívám se ale, že pokud by Vám bránil ve využívání Vašeho pozemku, respektujícím obecné zásady ochrany podzemní vody, pouze technický stav sousedovy studny,  mohl byste se na vodoprávním úřadě domáhat jejího uvedení do souladu s Českou statni normou ČSN 75 5115 - Jímání podzemní vody platné od června 2010. Pokud by to nešlo tam, tak by asi šlo soudně vymoci náhradu za omezení ve využívání pozemku analogicky k ustanovením vodního zákona o ochranných pásmech. Zeptejte se na to nějakého advokáta. Normu ČSN 75 5115 - jímání podzemní vody platnou od června 2010, která nahradila stejně číslovanou normu Jímání podzemní vody z roku 1993 můžete sehnat u autorizovaných distributorů technických norem. I s poštovním stojí necelých 400,- Kč.

Odebírám 20 let vodu samospádem z nádrže na pozemku pozemkového fondu, který mám v současné době pronajatý.  Může mně přerušit dodávku vody občan, který tento pozemek zakoupí - a tím bych měl rodinný domek najednou bez vody ? 

Myslím si, že Vám za dvacet let již vzniklo vydržené právo, ale protože jsme z podobných důvodů už dělali hodně nových studní, tak se o tom raději poraďte s právníkem.

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách