RNDr. Petr Čížek A až Zet - vrty, studny, hydrogeologie   Odborné pojmy

 

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách

Prosím o přesný výklad terminologie, užívané ve vašem textu (nejlépe přímo s odkazem na ustanovení § příslušného právního předpisu). Termíny "projekt hydrogeologických prací" , "projekt hydrogeologického průzkumu" "závěrečná zpráva průzkumu", "projektová dokumentace studny", "geologická dokumentace" - jak tyto pojmy spolu obsahově a významově souvisejí a jaká je jejich časová souslednost? Na dalších www. stránkách jsem ještě objevil pojmy "hydrogeologický posudek", "projekt prací", "projekt průzkumného díla" a pod. Dále jsem objevil pojmy: "hydrodynamická zkouška", "čerpací zkouška", "čerpací pokus", "depresní kužel".

Termín "Hydrogeologický posudek" nepochybně znamená vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb., které musí být podkladem pro vydání povolení k nakládání s podzemními vodami podle §9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. - o vodách. S výjimkou velmi řídkých obzvláště jednoduchých případů takové vyjádření nelze vydat bez provedení hydrogeologického průzkumu a proto tmusí mít všechny důležité náležitosti závěrečné zprávy podle vyhlášky č. 369/2004 Sb.

Termíny "projekt geologických prací", resp. "projekt geologického průzkumu" obsahuje §6 zákona č. 66/2001 Sb. (úplné znění zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích - hydrogeologie je podle něj a návazných vyhlášek druhem geologických prací). Postup při projektování geologických prací a to, co má projekt obsahovat, určují § 4 a 5  vyhlášky č.  

Termín "Závěrečná zpráva" obsahuje vyhláška č. 369/2004 Sb., jejíž § 16 určuje, co má obsahovat - a to na základě § 10 zákona č.66/2001 Sb. 

Termín "geologická dokumentace" definuje §9 odst. 2 zákona č.66/2001 Sb. a z báňských předpisů ho používá např. §20 odst. 1 písm. e) vyhlášky ČBÚ č.239/1998 Sb. (báňský bezpečnostní předpis pro zeměvrtné a geofyzikální práce) a §17 vyhlášky ČBÚ č. 55/1996 Sb. (báňský bezpečnostní předpis pro činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí).

Termín "Projektová dokumentace studny" znamená prováděcí projekt vrtané, nebo kopané studny. Obecně musí ho smí vypracovat jedině báňský projektant s osvědčením o odborné činnosti vydaným obvodním báňským úřadem a musí mít náležitosti požadované vyhláškami ČBÚ č.239/1998 Sb. a č. 55/1996 Sb. Pouze u vrtaných studní do délky 30 m a jejich manipulačních šachtic do hloubky 3 m a u kopaných studní do hloubky 3 m smí jejich projekt vypracovat autorizovaný inženýr pro obor vodohospodářské stavby podle požadavků definovaných stavebními předpisy a obecnými bezpečnostními předpisy. 

Termín "Čerpací zkoušky" je odborný. Podle §6 odst. 1 b) bod 5. vyhlášky č. 432/2001 Sb. jsou výsledky hydrogeologického průzkumu a čerpacích zkoušek povinnou součástí projektové dokumentace, pokud se žádost o povolení stavby vodního díla (např. studny) týká odběru podzemní vody. Po metodické stránce upravuje provádění čerpacích zkoušek ČSN 73 6614 - zkoušky zdrojů podzemní vody, která má doporučující charakter. Podle §2 odst. 1 písm. c) zákona č. 66/2001 Sb. je provádění čerpacích zkoušek geologickou prací, takže podle §3 jsou oprávněny je provádět pouze organizace, u kterých jejich projektování, provádění a vyhodnocování řídí a za jejich výkon zodpovídá odpovědný řešitel geologických prací.

Termín "Hydrodynamická zkouška" je odborný termín, který zahrnuje mimo jiné i odběrové (čerpací a stoupací) zkoušky.

Termín "Čerpací pokus" používá pro čerpací zkoušky § 8 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách.

Termín "Depresní kužel" je odborný termín pro oblast, ve které se projevuje snížení hladiny vlivem odběru podzemní vody, anebo odtoku podzemní vody ze zvodně (například špatně vyprojektovaným, či špatně provedeným vrtem, který propojuje zvodnělé obzory o různé hladině podzemní vody).

Mám stavební povolení na vrtanou studnu, ve kterém je uvedeno, že musíme u sousedů změřit hladinu vody ve studni před zahájením a po skončení vrtných prací a pak provést zkrácenou čerpací zkoušku. Můžete mi prosím upřesnit co je míněno "zkrácenou čerpací zkouškou" a jak se provádí?

Příslušná ČSN 73 6614 - Zkoušky zdrojů podzemní vody pojem "zkrácené" čerpací zkoušky nezná. Dělí čerpací zkoušky na ověřovací-zjišťovací v délce do 24 hodin, krátkodobou-orientační v délce 24 až 72 hodin, dlouhodobou-průzkumnou v délce 3 dny až 21 dní a poloprovozní v délce nad 21 dní. Protože se jedná o ověřování využitelných zásob zdroje podzemní vody, jedná se podle zákona č. 62/1988 Sb. o geologickou práci a podle téhož zákona ji smí provést a vyhodnotit jedině firma s oprávněním provádět geologický průzkum v oboru geologie. Její odpovědný řešitel musí stanovit délku trvání a způsob provedení čerpací zkoušky na základě svého odborného posouzení.

 

Jak poznám u studny na mém pozemku, zda se jedná o studnu s pramenem nebo pouze o jímku na spodní vodu? Studna je asi 3 m hluboká z kamenů, průměr asi 1,2 metru.

Pokud nebyla vytékající voda uvolněna uměle provedeným otvorem do artézského stropu a voda z ní vytéká bez čerpání, tak je to pramenní jímka. Jinak je to studna.

Na internetu jsem našla (přímo na vašich stránkách) pojem "průzkumná šachtice". Je to něco jako průzkumný vrt u vrtané studny? Probíhalo by to tak, že se provede průzkumná šachtice, udělají se čerpačky a hydrogeolog. průzkum a pokud budou výsledky dobré, tak se vodoprávním řízením z této průzkumné šachtice stane kopaná studna?

Je to obdobně. Protože studna se nekopá ve skafandru, tak se musí při hloubení studny čerpat a z toho vyplyne, kolik přitéká vody. Problém je ten, že průzkumnou šachtici musí pod dohledem geologa dělat studnařská firma, ke které má geolog důvěru a já mám například důvěru jen k několika studnařům, kteří jsou v současné době zabráni už asi na rok dopředu.
 

Prosím o informaci o normových hodnotách pro pitnou vodu ze studny. Pitná - nepitná - užitková - kojenecká.......apod.

Norma pro pitnou vodu ČSN 75 5111 - pitná voda již neplatí. Závazná je Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 376/200 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu včetně pitné vody balené, rozsah a četnost kontroly dodržení hygienických limitů mikrobiologických, biologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti podzemní vody. Kromě těchto 70 ukazatelů se musí sledovat i radiologické ukazatele podle vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb. Pro velkou rozsáhlost je zde nemůžeme přetiskovat a tak Vás odkazuji na výše uvedené předpisy, které jsou v prodeji jako tisky Sbírky zákonů ČR.

Příští týden mám jít na zkoušku z podzemní hydrauliky. Ve svých materiálech a literatuře nemohu nic najít o okrajových podmínkách. Maji to být podmínky 1. až 3. řádu.

Pro řešení úloh hydrauliky podzemní vody diferenciálními rovnicemi se na hranicích zvodnělého prostředí zadávají tzv. "okrajové podmínky" hodnotami funkce, jejíž řešení hledáme. Protože hledaným řešením je obvykle tlak vyjádřený hladinou podzemní vody, tak se okrajová podmínka, která zadává piezometrickou výšku - hladinu - nazývá okrajová podmínka 1. druhu (Dirichletova). Okrajová podmínka zadaná gradientem piezometrické výšky, anebo průtokem podzemní vody se nazývá okrajovou podmínkou 2. druhu (Neumanova).  Okrajová podmínka zadaná lineární kombinací podmínek 1. a 2. druhu je podmínka 3. druhu (smíšená). Vypůjčte si v knihovně učebnici  Mucha I, Šestakov V.M. : Hydraulika podzemných vod, resp. Hydraulika podzemní vody. Vydala v roce 1987 nakladatelství Alfa Bratislava a SNTL Praha. Více o konkrétní přírodní podobě "okrajových podmínek"  v ní najdete v kapitole 2.4.

Prosím vysvětlit pojem „artézská studna“ a její funkci.

Artézská studna je studna jímající artézskou vodu. Podle Encyklopedického slovníku geologických věd (Academia, 1983), je artézská voda: v původním užším slova smyslu voda vystupující po navrtání nad úroveň terénu a vytékající tedy působením přírodního hydrostatického přetlaku ze studně (vrtu); je to tedy voda napjaté zvodně s kladnou piezometrickou úrovní (s polohou výtlačné úrovně nad terénem); v tomto smyslu se používá označení „artéský“ pro artéský vrt, artéskou studnu apod. (podle francouzského hrabství Artois, kde byly artéské studně využívající napjatých vod Pařížské pánve hloubeny již ve 12. století); v širším slova smyslu – zejména v angloamerické literatuře – jde o synonymum pro napjatou vodu vůbec, tj. i pro vodu napjaté zvodně se zápornou piezometrickou úrovní (s výtlačnou hladinou pod povrchem terénu); v tomto smyslu přežívá u nás, v SSSR i jinde toto označení např. v termínech artéská pánev, artéský strop, artéský svah apod.

 

Jaký je rozdíl mezi pramenní jímkou a studnou.

Podle Encyklopedického slovníku geologických věd (Academia / Praha 1983) je pramen místo, kde podzemní voda přirozeně, volně vyvěrá na zemský povrch.Pramenní jímka slouží k zachycení této vody. Podzemní voda do ní spontánně vytéká a pokud se z pramenní jímky neodebere, odtéká jako povrchová voda do terénu.

Studna je svislé zařízení k jímání podzemní vody, do kterého není přítok podzemní vody spontánní, ale je vyvolán uměle. Například snížením hladiny vody ve studni v důsledku čerpání, anebo snížením tlaku v artézském vrtu v důsledku otevření ventilu. Pokud se voda ze studny neodebírá, tak do ní nepřitéká

Co je to tvrdost vody ?

Tvrdost vody vyjadřuje obsah rozpuštěných solí iontů alkalických zemin Ca2+ v mval/l. 1 mval/l tvrdosti odpovídá 20,04 mg/l Ca2+ nebo 12,16 mg/l Mg2+. Podle Alekina se rozdělují vody podle tvrdosti na:

   

velmi měkké

do 1,5

mval/l

měkké

1,5 – 3,0

mval/l

mírně tvrdé

3,0 – 6,0

mval/l

tvrdé

6,0 – 9,0

mval/l

velmi tvrdé

nad 9

mval/l

Co je to německý stupeň tvrdosti vody?

Je to pozůstatek někdejšího analytického přepočítávání iontů na kysličníky. Dříve se tvrdost vody vyjadřovala v německých, francouzských, amerických nebo anglických stupních tvrdosti. U nás se používal německý stupeň tvrdosti vody, který udává obsah rozpuštěného CaO ve vodě. Kromě obsahu CaO se uvažoval i obsah hořčíku a ten se přepočítával na CaO podle poměru jejich molekulových vah. Je-li v 1 litru vody x mg CaO a y mg MgO, má tvrdost T = (s+ 1,4 · y)/10. Podle německých stupňů tvrdosti byly vody:

velmi měkké

0 – 4

0 N

dnes odpovídá tvrdosti

do 1,4 mval /l

velmi měkké

měkké

4 - 8

0 N

 

1,4 – 2,9 mval/l

měkké

středně tvrdé

8 - 12

0 N

 

2,9 – 4,3 mval/l

mírně tvrdé

dosti tvrdé

12 - 18

0 N

 

4,3 – 6,4 mval/l

mírně tvrdé

tvrdé

18 - 25

0 N

 

6,4 – 8,9 mval/l

tvrdé

velmi tvrdé

25 - 50

0 N

 

8,9 – 17,9 mval/l

velmi tvrdé

mimořádně tvrdé

přes 50

0 N

 

přes 17,9 mval/l

velmi tvrdé

Ostatní stupně udávají obsah CaCO3. Francouzský stupeň = 10 mg CaCO3 / litr. Pro Čecha musel být hodně exotický anglický stupeň (= 1 g CaCO3 / gallon), anebo dokonce americký stupeň (= 1 grain CaCO3 / gallon). 

Na vašich  internetových stránkách jsem našla pojem hydrogeologické průzkumné dílo (průzkumný vrt a průzkumná šachtice. Průzkumný vrt se provádí u vrtané studny a průzkumná šachtice u kopané studny? Dočetla jsem se, že již ke stavebnímu povolení je potřeba mít mimo jiné a výsledky hydrogeologického průzkumu a čerpacích zkoušek. To znamená, že se vybuduje na místě budoucí studny průzkumná šachtice udělá se hydrogeologický průzkum a čerpací zkoušky a pokud budou výsledky příznivé vodoprávním řízením se z průzkumné šachtice stane kopaná studna? Jak vlastně vypadá ta průzkumná šachtice? Já si myslím, že se staví stejně jako kopaná studna, ale její využití je omezeno pouze na provedení hydrogeologického průzkumu a čerpací zkoušky a dál se nesmí využívat a to až do doby než se z ní vodoprávním řízením stane kopaná studna?

Průzkumný vrt v místě vrtané studny se provádí tak, aby mohl hydrogeolog podle jeho výsledků navrhnout jeho optimální hloubku a výstroj tak, aby mohl po provedení čerpacích zkoušek a vodoprávním řízení sloužit sám jako studna, odpovídající závazné ČSN 75 5115. V případě kopané studny je správný postup provést v tom místě napřed jádrový vrt, podle získaných geologických podkladů vyprojektovat studnu a na základě tohoto projektu požádat o územní a vodoprávní rozhodnutí. Průzkumná šachtice by se prováděla pouze v místech pro potřebnou techniku nepřístupných, protože je podstatně dražší než stavební vrt a vyžaduje od geologastálou kontrolu . Měla by být opatřena jenom provizorním dřevěným pažením, které by se buď po vydání stavebního povolení nahradilo skružemi, anebo by se po negativním vyhodnocení odstranilo a šachtice zlikvidovala. Protože dřevěné pažení vyžaduje větší šířku výkopu, byla by celá akce i technicky dražší, nežli kopaná studna prováděná na základě stavebního povolení. Ve zvodnělé nesoudržné hornině by bylo třeba hloubit průzkumnou šachtici při současném spouštění skruží, aby se nezavalila a to by asi žádný vodoprávní úřad neskousl, považoval by to za nepovolenou stavbu studny...

Zpět na dotazy o podzemní vodě a studnách